Jaroslav Doležel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.
Narození 22. července 1954 (65 let)
Alma mater Mendelova univerzita v Brně
Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky
Zaměstnavatelé Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky
Univerzita Palackého v Olomouci
Ocenění Česká hlava (2018)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Doležel (* 22. července 1954) je významný český vědec, zabývající se genetikou rostlin, člen Vědecké rady Akademie věd ČR a předseda Vědecké rady Grantové agentury ČR. V roce 2018 obdržel nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava.

Vědecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Vysokou školu zemědělskou v Brně absolvoval v roce 1978. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky jako vědecký pracovník a založil zde Laboratoř experimentální cytogenetiky a cytometrie, kterou vede. V letech 1985 - 1986 absolvoval postdoktorský pobyt ve výzkumném ústavu ENEA v Římě. V roce 1997 byl jmenován vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB AV ČR. Od roku 1992 působí externě na Katedře buněčné biologie a genetiky Univerzity Palackého v Olomouci. Přednášel na více než 20 odborných kurzech v zahraničí a školil 15 doktorandů.

Budova Akademie věd ČR

Zaměřuje se na studium struktury a změn dědičné informace rostlin, díky nimž se rostliny postupně vyvíjely nebo vznikaly nové druhy. Vede skupinu vědců, s nimiž vytvořil nové snadnější metody pro analýzu genetických informací, uložených v DNA rostlin. Tyto metody se využívají na celém světě více než dvacet pět let. Spolupracuje v mezinárodních projektech na čtení genetické informace významných druhů rostlin včetně pšenice a banánovníku.[1] "Založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy molekulární biologie a genomiky."[1] Ve druhé dekádě 21. století je fokusem výzkumu v oboru vyhledání a izolace důležitých genů a metody vyvinuté tímto vědcem a jeho týmem cestu zjednodušují a zkracují. Podílí se na řadě projektů špičkových vědeckých pracovišť v zahraničí.[1] Účastnil se jako řešitel nebo spoluřešitel více než 20 výzkumných projektů GAČR, MŠMT, NAZV, Národní vědecké nadace (NSF), USDA a EU. Je autorem více než 300 článků ve vědeckých časopisech, dvou vědeckých knih a téměř 40 kapitol ve vědeckých knihách. Jeho práce byly (ke konci roku 2018) citovány více než 13000krát (h-index: 54), včetně nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature a Science.

Působí v redakčních radách 4 mezinárodních vědeckých časopisů, ve 4 vědeckých společnostech je členem. Česká společnost pro analytickou cytologii vznikla z jeho popudu a od roku 2007 byl pět let jejím předsedou. V letech 2007 až 2012 byl členem a místopředsedou rady ÚEB AV ČR. Od roku 2007 je členem Rady Biofyzikálního ústavu AV ČR a členem Akademického sněmu AV ČR. Od roku 2013 je členem Rady Biologického centra AV ČR.[2]

Celý život se věnuje výzkumu s důrazem na praktické uplatnění jeho výsledků. V rámci AV ČR navrhl a koordinuje velmi úspěšný program Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“, v němž propojil týmy expertů ze šesti ústavů AV ČR, spolupracující s řadou univerzitních pracovišť. Cílem programu je zpřístupnit vědeckou činnost a její výsledky odborné i laické veřejnosti,podpořit řešení otázek spojených se zajištěním dostatku potravin a kvalitní výživy a zrychlit uplatnění výsledků výzkumu v praxi.[1] Tomu napomáhá i Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum, založená v roce 2017 v ÚEB AV ČR, spolupracující přímo se šlechtiteli a pěstiteli zemědělských plodin.[3]

Vědecké a pedagogické tituly[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e http://www.ceskahlava.cz
  2. www.avcr.cz
  3. www.ibot.cas.cz