Parfém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Několik parfémů. Zleva: Lolita Lempicka (Lolita Lempicka), Eau du Soir (Sisley), Mitsouko (Guerlain)

Parfém je obecné označení směsi esenciálních olejů a dalších aromatických látek. Má za úkol vydávat nějakou specifickou a příjemnou vůni. Jeho užitím lze u lidí vyvolávat různé pocity a touhy či podtrhnout modní charakter nositele. Slouží k překrytí pachu a to nejen u lidí.[1]

Dělení parfémů[editovat | editovat zdroj]

Slovo parfém je odvozeno z latiny (perfumare neboli „prokouřit“, tak jako například kadidlo provoní místnost). V češtině se běžně používá ve významu voňavka nebo vůně.[2] V užším významu označuje vonné přípravky s nejvyšší koncentrací vonné látky.[3]

Parfémy se rozlišují podle procentuálního zastoupení parfémové kompozice (jednoduše řečeno podle intenzity vůně). Zbytek směsi zastupuje koncentrovaný líh.

  • Parfém je vůbec nejintenzivnější vůně, která je na trhu k dispozici. Podíl vonných látek je 15–40 %.
  • EDP neboli Eau de Parfum, česky též parfémová voda (toaletní parfém). Podíl vonných látek je 12–15 %.
  • EDT neboli Eau de Toilette, česky též toaletní voda. Podíl vonných látek je 6–12 %.
  • EDC neboli Eau de Cologne, česky též kolínská voda, německy Koelnisch Wasser. Podíl vonných látek je 4–6 %; ochranná známka: Koelnisch Wasser.
  • EDS neboli Eau de Solide / Sport, anglicky též splash perfume. Podíl vonných látek je okolo 1 %; ochranná známka: EdS.
Parfémové vody

Méně používané koncentrace:

  • Eau fraîche – koncentrací podobná Eau de Cologne až Eau de Toilette.
  • Deodorant – velmi slabá koncentrace, u silnějších vůní nicméně stále voní velmi dobře.
  • Extrême – toto označení obvykle poukazuje na zesílenou koncentraci, např. Eau Parfumée au Thé Vert Extrême firmy Bvlgari je o něco silnější verzí dřívější Eau Parfumée au Thé Vert.
  • Légère – odlehčená verze – někdy jde o změněnou koncentraci, jindy je pozměněno i složení parfému.

Zásady užívání[editovat | editovat zdroj]

Při aplikaci na pokožku je zvykem vybírat dobře prokrvená místa – například oblasti za ušima, na krku, mezi prsy, na loketních a kolenních důlcích, na zápěstí. Toto pravidlo však nelze brát jako dogma a vhodnou aplikaci je nutné vyzkoušet. U silnějších (orientálních) vůní stačí několik kapek na zápěstí, svěží vůně vyžadují důkladnější aplikaci. Záleží také na individuálních preferencích – množství, které vyhovuje jednomu člověku, může jiného obtěžovat.

Mnohé vůně voní jinak na kůži a jinak na oblečení; zpravidla čím lehčí (svěžejší) vůně, tím lépe vynikne na oblečení a naopak. Jak se bude vůně chovat na oblečení, napoví zkouška na testovacím papírku.

Při 'nošení' parfému by se mělo dbát na to, aby nikdo z okolí nebyl vůní obtěžován. Zlaté pravidlo říká, že méně je více. V horkých dnech je lepší preferovat nekonfliktní, svěží vůně.

Je vhodné se vyvarovat užívání více parfémů najednou, aby nevznikla disharmonická směs. Někdy je však možné kombinováním dvou vůní vytvořit příjemný celek; někteří výrobci dokonce nabízejí řady parfémů (obvykle jednosložkových) určené k tomu, aby si uživatel sám vymyslel své oblíbené kombinace. Příkladem je Donna Karan Essence s vůněmi Lavender, Wenge, Jasmine a Labdanum, nebo Les Caprices by Lolita Lempicka s parfémy Violette, Réglisse a Amarena.

Trvanlivost parfémů je různá, některé složky podléhají rychle zkáze a parfém se během několika měsíců výrazně změní.[3] Některé parfémy však při správném skladování vydrží desítky let. Nejnebezpečnější je světlo, flakon by proto neměl být vystaven dennímu ani intenzivnímu umělému světlu (jako ochrana stačí původní krabička) a vysokým teplotám. Je-li vůně vystavena působení světla, mění se zpravidla barva tekutiny na tmavší odstín, později se kolem uzávěru usazuje pryskyřičný prstenec. Jako první se kazí svrchní tóny, i takový parfém však často lze používat – po rozvonění a vyprchání svrchních tónů se objeví jeho původní podoba.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Parfém se skládá ze 3 částí, podle toho, jak se které vůně uvolňují (některé parfémy však mají lineární složení, tj. jejich vůně je v průběhu času stále stejná).

  • Hlava (vysoké tóny) je to první, co je po aplikaci ucítěno. Právě hlava parfému utváří první dojem a proto je na ni kladen velký důraz. Doba trvání hlavy se pohybuje okolo 15 minut, ale může to být také pouhých pár sekund.
  • Srdce (střední tóny) začínají naplno vynikat po odeznění hlavy. Voní několik hodin (2–3 hodiny).
  • Základ (nízké tóny), jsou ty látky parfému, které prchají velmi pozvolna. Doba trvání bývá několik hodin (3–4 hodiny), avšak nejsou výjimkou parfémy působící desítky hodin.

Kvalitní (často drahé) parfémy se sestavují tak, aby ve všech fázích rozvíjení vůně byl zajištěn harmonický a stálý průběh.

Druhy vůní[editovat | editovat zdroj]

Parfémy se podle vůně dělí do několika základních skupin, které se mezi sebou mohou kombinovat. Toto dělení je jedním z mnoha, existuje jich mnohem více.

Květinové[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně největší skupina; hlavní složky kompozice tvoří květiny – jasmín, růže, konvalinky, ylang-ylang, tuberóza, kosatec, fialka a další. Obvykle se jedná o dámské vůně, ale v této kategorii najdeme i pánské. V dřívějších dobách (do začátku 20. století) bývaly i pánské vůně převážně květinové. Parfémy vonící převážně nebo pouze po jedné květiny se nazývají soliflory. Typickými podskupinami květinových vůní jsou květinově-orientální, květinově-ovocné nebo květinově-aldehydové.

Příklady:

Orientální[editovat | editovat zdroj]

Obvykle těžší, smyslné, teplé kompozice, v nichž převládají složky jako ambra, vanilka, kadidlo, santalové dřevo, koření. Často se označují jako ambrové; název pochází od slavného parfému značky Coty – Ambre Antique (1905). Mezi orientální vůně se počítá i nová skupina vůní gurmánských s výraznými tóny složek jako vanilka, čokoláda, káva, pražené oříšky atd.

Příklady:

Coco (Chanel), Dune (Dior), Opium (Yves Saint Laurent), Youth-Dew (Estée Lauder), Obsession (Calvin Klein)

Gurmánské vůně:

Angel (Thierry Mugler), Code (Armani), Addict (Christian Dior), Shalimar (Guerlain),

Chyprové (též cypřišové)[editovat | editovat zdroj]

Skupina byla pojmenována podle vůně Chypre značky Coty, vytvořené roku 1917 (parfumér François Coty se údajně inspiroval svou dovolenou na Kypru, francouzsky Chypre). Základními složkami chyprových vůní je větvičník („dubový mech“), bergamot a labdanum, obvykle i pačuli. Jedná se o sušší, dřevité, elegantní vůně. Časté jsou kombinace chyprových tónů s květinovými nebo zelenými.

Příklady: Miss Dior (Christian Dior), Mitsouko (Guerlain), No.19 (Chanel)

Citrusové[editovat | editovat zdroj]

Svěží, šťavnaté vůně s výraznou citrusovou složkou (pomeranč, bergamot, citron, limeta). Patří sem dámské i pánské vůně, často také bývají citrusové parfémy označovány jako unisexové, tedy vhodné pro obě pohlaví. Citrusové tóny se kombinují např. s dřevitými, kořeněnými či květinovými.

Příklady: O-Zone (Sergio Tacchini), CK One (Calvin Klein), Escale a Portofino (Christian Dior).

Dřevité[editovat | editovat zdroj]

Parfémy, v nichž hrají prim dřevité tóny – santalové dřevo, cedrové, růžové dřevo, vetiver atd. Dřevité tóny jsou typické pro dámské i pánské vůně a kombinují se obvykle s orientálními složkami, kořením, květinami a citrusy.

Příklady:

  • dámské: Samsara (Guerlain), Sensuous (Estée Lauder)
  • pánské: Tumulte pour Homme (Christian Lacroix)

Kožené[editovat | editovat zdroj]

Speciální kategorie zahrnující vůně, v nichž jsou patrné složky imitující vůni kůže. Patří sem pánské vůně (často s tóny kadidla, tabáku, dřev) i dámské (kombinace s květinami nebo chyprovými tóny).

Příklady:

Kelly Calèche (Hermès), Cabochard (Grès), Miss Balmain (Balmain)

  • vůně kapradí (fougère)

Takřka bez výjimky pánská skupina. Typickými složkami jsou levandule a kumarin. Její francouzský název znamená „kapradí“. Dějiny této skupiny sahají do XIX. století, kdy vznikla první kompozice vůní z této skupiny, Fougère Royale („Královské kapradí“).

Příklady: Guerlain pour Homme (Guerlain)

Exkluzivita parfémů a jejich výrobci[editovat | editovat zdroj]

Značky parfémů často nesou jména proslulých osobností, jak z historie (Mario Prada, Christian Dior), tak i ze současnosti (Britney Spears, David Beckham).

Parfémy je možno podle jejich exkluzivity rozdělit na:[zdroj?]

  • ryze exkluzivní
    Jsou to tzv. niché vůně, které vyrábějí většinou malé firmy v omezeném množství; téměř nepodléhají diktátu trhu.
  • exkluzivní
    Vyrábějí je slavné návrhářské domy jako Chanel, Gucci, Armani a další.
  • méně exkluzivní
    Podílejí se na nich většinou známé osobnosti. Jedná se často o toaletní vody, kterým propůjčily svá jména např. Celine Dion, Naomi Campbell a jiné slavné ženy, nebo které vyrábějí firmy jako Avon či Oriflame, ale též Adidas, Nike a další pod svými firemními názvy.

Rozdíl v exkluzivitě se projevuje především v ceně a místě prodeje. Zatímco ceny ryze exkluzivních parfémů se pohybují v tisících korun a prodávají se především v parfumeriích, ceny některých exkluzivních a velké většiny méně exkluzivních parfémů nepřekračují tisíc korun a k dostání jsou i v drogeriích a supermarketech.

Výrobci tzv. niché vůní[editovat | editovat zdroj]

Niché vůně vyrábějí pod svým jménem např. tyto společnosti a osobnosti:

Výrobci exkluzivních parfémů[editovat | editovat zdroj]

Exkluzivní parfémy vyrábějí pod svým jménem např. tyto firmy a osobnosti:

Výrobci toaletních vod[editovat | editovat zdroj]

Toaletní vody vyrábějí pod svým jménem např. tyto firmy a osobnosti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://kvety.kafe.cz/zaujalo-nas/2012/7/9/clanky/vonava-historie-jak-bylo-s-parfemy/ - Voňavá historie: Jak to bylo s parfémy?
  2. heslo parfém ve Slovníku spisovného jazyka českého
  3. a b http://www.elegantne.cz/news/levne-parfemy-nejlevnejsi-internetu/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]