Pěnice pokřovní
 Pěnice pokřovní | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | pěnicovití (Sylviidae) |
| Rod | pěnice (Sylvia) |
| Binomické jméno | |
| Sylvia curruca (Linnaeus, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je malý zpěvný pták z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).
Popis
Nejmenší hnízdící druh pěnice v ČR,[1] dorůstá délky 13-14 cm, v rozpětí křídel měří 17-20 cm a váží 12-16 g. Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Vábí krátkým „tet“, varování zní jako „terrrtek“. Zpěv tvoří výrazné „lylylylyl“ předcházené jemným švitořením.[1][2]
Rozšíření
Je běžná ve většině Evropy vyjma Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie; dále zasahuje také na území západní a střední Asie. Jedná se o druh tažný se zimovišti v západní Africe a jižní Asii, který se na svá hnízdiště navrací v dubnu až říjnu. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, parcích a zahradách.
V České republice hnízdí v počtu 50-100 tisíc parů od nížin až po 1 600 m n. m.[1] Populační trend na našem území je mírný vzestup.[3]
Ekologie
Pěnice pokřovní se živí pavouky, hmyzem, jeho larvami a bobulemi. Žije velmi skrytě. Pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od dubna do srpna.[2] Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce pak bývá 3-5 světlých, 17,0 x 12,7 mm velkých[1] vajec s hnědým skvrněním, na jejichž 11-13 denní inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou neopeřená, slepá a jsou na svých rodičích tudíž zcela závislá. Hnízdo opouští po 11-14 dnech.
Systematika
Pěnice pokřovní byla popsána Carlem Linném v roce 1748 pod názvem Motacilla curruca.[4] Systematika druhu je však nejasná a počet poddruhů neustálený. Obecně bývají přijímány dva: Sylvia curruca curruca vyskytující se v západní části areálu rozšíření, a Sylvia curruca blythi, který se vyskytuje v části východní a oproti nominálnímu poddruhu má poněkud světlejší zbarvení hlavy.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194.
- ↑ a b VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 50.
- ↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Lesser Whitethroat [online]. The Intenet Bird Collection [cit. 2010-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Snow, David W.; Perrins, Christopher M.; Doherty, Paul & Cramp, Stanley (1998): The complete birds of the western Palaearctic on CD-ROM. Oxford University Press. ISBN 0-19-268579-1 (anglicky)