Oršava
| Oršava Orșova | |
|---|---|
 Pohled na město | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°43′31″ s. š., 22°23′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 62 – 551 m n. m. |
| Časové pásmo | +2 |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Mehedinți |
  Oršava | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 54,7 km² |
| Počet obyvatel | 8 506 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 155,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Rumuni (95.2%), Češi (1.3%), Romové (1.1%) a další |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Marius Stoica (od 2016) |
| Vznik | 2. století |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 225200 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oršava (rumunsky Orșova, maďarsky Orsova, německy Orschowa) je město v Rumunsku v severozápadním výběžku župy Mehedinți v rumunském Banátu poblíž srbských hranic. Žije zde přibližně 8 500[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již první zmínky o městě pochází z 2. století, kdy Římané zdejší, ještě nezaplavené údolí osídlili a tehdy se město jmenovalo Dierna. Město bylo od počátku součástí římské provincie Dácie (rumunsky Dacia).
Další zmínky o městě pochází až z roku 1349, kdy tehdy bylo město pouhá kamenná pevnost. Později se město stalo součást Osmanské říše (1524 – 1688) a Rakousko-Uherska (1688 – 1918) jako součást Banátu.
Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 se město stalo součástí Rumunského království a v roce 1923 se Oršava stala městem.
V roce 1968 se město stalo součástí župy Mehedinți a v letech 1966 – 1974 muselo celé historické město ustoupit výstavbě přehrady Železná vrata. Během 8 let se tak všichni obyvatelé starého města přestěhovali do nového města.
V roce 1990 dostalo město statut municipium.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází asi 23 km severozápadně od města Drobeta-Turnu Severin.
Městem dále protéká řeka Dunaj (přehrada Železná vrata), do které se ve městě vlévá řeka Cerna. Město se nachází ve výšce 62 m n. m. (střed města) a nejvyšší bod města je ve výšce 551 m n. m. na severu katastru města.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
K 31. říjnu 2011 zde žilo 10 441 obyvatel. Z toho zde žije 95,2% Rumunů, dále zde žije 1,27% Čechů, 1,09% Romů, 0,9% Němců, 0,7% Srbů a 0,5% Maďarů.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do města se dá dostat silnicemi DN6 (součást evropské silnice E70) z města Drobeta-Turnu Severin a DN57 z Nové Moldavy. Dále zde prochází hlavní elektrifikovaná železniční trať z Bukurešti do Temešváru (v jízdním řádu označována jako Magistrala 900), na které se nachází stanice Orșova. Během Festivalu Banát zde končí přímé rychlíky (známé jako Banát Express) až z Prahy.[2] Cestující zde přestupují na autobus, který je pak doveze do okolních obcí. Poprvé se tak stalo v roce 2017.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na město z druhé strany Dunaje. -
Pohled na starou Oršavu. -
Oršava v zimě. -
Ústí řeky Cerna do Dunaje. -
Reliéf Oršavy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orșova na rumunské Wikipedii.
- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Dostupné online.
- ↑ Doprava | Festival Banát. www.festivalbanat.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska. iDNES.cz [online]. 2017-08-15 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oršava na Wikimedia Commons
