Náměstí Republiky (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Pohled od Divadla Hybernia k Revoluční ulici | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Staré Město | ||
Poloha | 50°5′17,52″ s. š., 14°25′42,8″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | republika | ||
Starší názvy | Františka Josefa I. Hybernské Kapucínské Josefské | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 467570 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Náměstí Republiky (dříve náměstí Františka Josefa I., Hybernské, Kapucínské či Josefské) je náměstí v městské části Praze 1 ležící na rozhraní Starého a Nového Města.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Středověk
[editovat | editovat zdroj]Náměstí leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem, jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12. a 13. století však byla zdejší plocha zastavěna, existoval zde románský kostel sv. Benedikta.
V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 1383–1484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstvo. Dvůr nechal vybudovat Václav IV., po něm zde sídlili také králové Zikmund Lucemburský, Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, dále Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a nakonec Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se ze starého Královského dvora zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská.
V místě funkcionalistického paláce Kotva v dnešním čp. 655/1 stával premonstrátský seminář s kostelem sv. Norberta - Norbertinum.
19. a 20. století
[editovat | editovat zdroj]Velký prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům či kasárna Jiřího z Poděbrad.
Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské podle kostela sv. Josefa stojícího na východní straně náměstí na rohu s ulicí Na Poříčí s kapucínským klášterem, podle kterého se náměstí jmenovalo Kapucínské. Poté bylo přejmenováno na náměstí Františka Josefa I., vzhledem k vyhlášení nezávislého Československa byl ale roku 1919 název změněn, a to na současný. Ten vydržel až do roku 1940, v té době totiž docházelo v protektorátní Praze k přejmenovávání mnohých míst, toto náměstí nevyjímaje. Do roku 1945 tak existovalo náměstí Hybernské.
Náměstí bylo dlouhá léta rušnou silniční a tramvajovou křižovatkou; v polovině 70. let zde byl otevřen tehdy největší obchodní dům v ČSSR Kotva. Roku 1984 byla v ulici Na příkopě, ústící na náměstí z jihu, zrušena tramvajová trať a zřízena pěší zóna. V téže době bylo celé náměstí uzavřeno z důvodu stavby stanice metra, doplněno podchodem a jeho velká část byla zpřístupněna rovněž pro pěší.
Po roce 2000
[editovat | editovat zdroj]V letech 2003–2004 proběhl v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad rozsáhlý archeologický výzkum předcházející výstavbě obchodního centra Palladium (otevřeno na podzim 2007) a s ní souběžně probíhající rekonstrukci. Rozšířen byl podchod pod náměstím, který byl rovněž napojen na obchodní dům.
V rámci této rekonstrukce zde v létě 2006 vznikla pěší zóna po celé ploše náměstí a nové dláždění, které nahradilo původní z rozdílně velkých žulových bloků z roku 1985 (postavené v souvislosti s metrem). Tramvajová trať však zůstala zachována, není oddělena od prostoru pro pěší.
Původní ambiciózní plán na zapuštění velkých pískovcových bloků nicméně realizován nebyl.
Významné objekty
[editovat | editovat zdroj]Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:
- Kotva a funkcionalistický palác Kotva
- Palladium
- Kostel svatého Josefa
- Obecní dům
- Dům U Hybernů
- Klášter irských františkánů
- Prašná brána
- Budova České národní banky
Zaniklé stavby
[editovat | editovat zdroj]- První benzínová pumpa v Československu stála od roku 1922 přímo před Josefskými kasárnami a patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol.[1]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Budova České národní banky
-
Obchodní a živnostenská komora, dnes hotel
Místní ulice
[editovat | editovat zdroj]- Na příkopě
- Revoluční
- Truhlářská
- U Obecního domu
- V Celnici
- Na Poříčí
- Králodvorská
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jakub Potůček, Magdaléna Medková. Zlatá éra benzinek. Fotky z doby, kdy se benzin pumpoval ručně jako ze studny. Aktualne.cz. 27. 5. 2021. 1999 – 2023 © Economia, a.s. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 577, 578.
- LIBIC, Karel. Náměstí Republiky v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 172–186.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Josefské náměstí, s. 429–432.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu náměstí Republiky na Wikimedia Commons
- Galerie náměstí Republiky na Wikimedia Commons