Nečemice
| Nečemice | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tuchořice |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′29″ s. š., 13°38′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 93 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nečemice (8,3 km²) |
| PSČ | 438 01 |
| Počet domů | 49 (2011)[2] |
  Nečemice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 101885 |
| Kód k. ú. | 701882 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nečemice jsou vesnice, část obce Tuchořice v okrese Louny. Nachází se asi 5 km na jih od Tuchořic. V roce 2011 zde trvale žilo 90 obyvatel.[3] Nejvyšší bod leží 406 metrů nad mořem.
Název Nečemice nese také katastrální území o rozloze 8,3 km².[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Občas udávaná první písemná zmínka o obci z roku 1115 je omylem. Ve skutečnosti se vztahuje k Nechanicím u Blovic. V písemných pramenech se Nečemice objevují teprve roku 1355, kdy byl do zdejšího kostela sv. Bartoloměje ustanoven farář Oldřich.[5] Oldřicha podávali do kostela rytíři Lev, Blažej a Ditvín, všichni tři z přídomkem "z Nečemic".[6] Je tudíž pravděpodobné, že zde v té době existovalo šlechtické sídlo, zřejmě v místech dnešního čp. 1. Za husitských válek zdejší fara zanikla. Do třicetileté války se v držení nečemického panství vystřídalo několik šlechtických rodů, z nichž nejvýznamnější byli Lobkovicové (od 1535), Hruškové z Března (od 1601) a Hrobčičtí z Hrobčic (od 1614).[7] Po bělohorské bitvě, v roce 1623, zakoupil nečemické panství jako konfiskát Vratislav z Mitrovic. V kupní smlouvě se zdejší tvrz uvádí jako novostavba.[8] V té době už byly Nečemice součástí panství Líčkov.
Třicetiletá válka kupodivu příliš velké škody ve vsi nenapáchala. Podle berní ruly z roku 1654 nebyla v Nečemicích ze 14 usedlostí ani jedna pustá, všichni hospodáři pěstovali chmel.[9] Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí v Nečemicích 75 obyvatel.[10] Protože všechna jména mají německou podobu, je zřejmé, že se tehdy v Nečemicích už mluvilo německy. Zámek se již neuvádí, pouze hospodářský dvůr. Všichni obyvatelé byli katolíci. Tereziánský katastr z roku 1757 uvádí o Nečemicích další podrobné údaje. Počet berní povinných hospodářství se nezměnil: Stále jich bylo 14, z toho 4 velké a 10 menších. Počet obyvatel vzrostl na 121.
Roku 1786 byl zdejší kostel sv. Bartoloměje opraven a opět uveden do provozu. Stal se lokálií kostela v Želči. Status farního kostela získal opět až roku 1857.[11] Zřejmě krátce po zřízení lokálie byla v Nečemicích založena škola. Farní kronika zmiňuje k roku 1789 úmrtí prvního zdejšího učitele Michala Hofmanna.[12]
Prvním voleným nečemickým starostou po zrušení vrchnostenské správy byl v roce 1849 Josef Schneider. Nejstarším spolkem v obci byli váleční veteráni (1880), následovaní hasiči (1874) a živnostníky (1891). V roce 1910 žilo v Nečemicích 93 % Němců, zbytek tvořili Češi. V provozu byl mlýn a cihelna. Řemesla a služby zastupovali dva kováři, bednář, tři ševci, truhlář, dvě dámské krejčové, řezník, holič, dva koloniály a tři hostince. Vesnici obklopovaly chmelnice. Chmelařství bylo charakteristické pro obec až do konce 20. století. Za první světové války padlo nebo bylo prohlášeno za nezvěstné celkem 24 mužů z Nečemic.[13]
Po založení samostatného českého státu se stala aktivní zdejší česká menšina. Založila zde pobočku Národní jednoty severočeské a roku 1935 českou menšinovou školu. Po druhé světové válce bylo z Nečemic odsunuto 290 osob, všechny z internačního střediska v Žatci. Předsedou místní správní komise, ustavené v květnu 1945, se stal František Pohudka. V červenci 1946 se konala ustavující schůze Místního národního výboru, předsedou byl zvolen komunista Jindřich Šiška. Němci opuštěná hospodářství a domy osídlili kolonisté z řad Čechů z vnitrozemí a volyňských Čechů zejména z vesnice Okolek u Žitomiru.[14]
Do roku 1981 byly Nečemice samostatnou obcí, v rámci správní reformy byly přičleněny k Tuchořicím, jejichž součástí jsou doposud. Nečemice představují v rámci Žatecka významnou rekreační enklávu. V 60. letech vznikla severně od vsi rozsáhlá chatová osada.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 430 obyvatel (z toho 212 mužů), z nichž bylo 45 Čechoslováků a 385 Němců. Kromě tří členů církve československé a sedmnácti židů všichni byli římskými katolíky.[15] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 437 obyvatel: 21 Čechoslováků a 416 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a devíti židů se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[16]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 544 | 601 | 563 | 531 | 483 | 430 | 437 | 198 | 145 | 151 | 143 | 126 | 109 | 90 |
| Domy | 79 | 83 | 87 | 94 | 101 | 88 | 109 | 108 | 42 | 42 | 39 | 46 | 47 | 49 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje. Kostel je orientovaný, s obdélníkovou lodí a polokruhovým presbytářem. Na severní straně je pozdně barokní sakristie. V akademickém soupisu památek z roku 1978 je kostel určen jako pozdně barokní z roku 1786.[18] Po opadání omítky se na jižní straně fasády objevil zazděný gotický portál, fragmenty dvou oken téhož slohového zařazení a armovaná nároží. Je tudíž evidentní, že se v roce 1786 nejednalo o novostavbu, nýbrž o přestavbu, při níž zůstala velká část zdiva lodi z původní stavby zachována. Zazděný portál lze klást k polovině 14. století.[19]
- Venkovská usedlost čp. 1 na návsi. Vzhledem k řadě přízemních místností sklenutých valenou klenbou s výsečemi předpokládá Jiří Úlovec, že se jedná o přestavěnou renesanční tvrz.[20]
- Nečemické kamenné řady. Asi 1,5 km vzdušnou čarou, v lese severozápadně od vsi při modré turistické značce, jsou zbytky 4 pravidelně od sebe vzdálených řad kamenů. Kolem řad vede naučná stezka Nečemické řady.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Návrší s kostelem svatého Bartoloměje -
Gotické články na jižní fasádě kostela -
Severní fasáda kostela se sakristií -
Bývalá česká menšinová škola z roku 1935 -
Plastika svatého Jana Nepomuckého na návsi -
Hrázděný dům -
Nečemice na mapě prvního vojenského mapování z roku 1764
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
- ↑ Roedl, Bohumír, Tuchořice, Nečemice a Třeskonice, Obecní úřad Tuchořice, Tuchořice 2014, s. 66, ISBN 978-80-260-6088-8 (dále jen Roedl)
- ↑ Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Saaz 1904, s. 589
- ↑ Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 14, Praha 1936, s. 418
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, Severní Čechy, Svoboda, Praha 1984, s. 338
- ↑ Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj Žatecký, sv. 32, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1954, s. 220–221
- ↑ Zahradníková, Magda – Štrejnová, Magda (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Žatecko, Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1997, s. 298–301
- ↑ Roedl, s. 71
- ↑ Státní okresní archiv Louny, fond Farní úřad Nečemice, farní kronika, inv. č. 1.
- ↑ Roedl, s. 75–76
- ↑ Roedl, s. 77
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech, sv. 2, Academia, Praha 1978, s. 455
- ↑ Skopec, Jaroslav, Románské a raně gotické venkovské kostely na Lounsku, in: Poohří 2. Sborník z konference konané v Žatci ve dnech 8. a 9. září 2011, Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci, Žatec 2012, s. 174–175, ISBN 978-80-905007-1-6
- ↑ Encyklopedie českých tvrzí, sv. 2, Argo, Praha 2000, s. 492–493, (autor hesla Jiří Úlovec), ISBN 80-7203-279-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nečemice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Nečemice na webu ČÚZK
- Letecké snímky Nečemic
