Myrciarie
Myrciarie | |
---|---|
Myrciaria cauliflora (Plinia cauliflora) s plody | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď | myrtovité (Myrtaceae) |
Rod | myrciarie (Myrciaria) O.Berg, 1856 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Myrciarie[1] (Myrciaria) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a bílými květy s mnoha tyčinkami. Plodem je kulovitá bobule. Rod zahrnuje 23 druhů a je rozšířen výlučně v tropické Americe. Většina druhů roste v nížinných tropických deštných lesích. Nejvýznamnějším druhem je Myrciaria dubia, poskytující ovoce známé v Amazonii jako camu-camu. Jedlé plody Myrciaria cauliflora vyrůstají v hojném počtu přímo z kmene stromu. Druh je v tropech pěstován jako ovocná a okrasná rostlina. Řada druhů byla přeřazena do rodu Plinia.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Myrciarie jsou keře a stromy. Listy jsou jednoduché, celokrajné, vstřícné, většinou malé a ne příliš tuhé. Žilnatina je zpeřená, tvořená mnoha postranními paralelními žilkami. Květy jsou čtyřčetné, přisedlé nebo krátce stopkaté, ve stažených úžlabních květenstvích. Jsou podepřeny 2 na bázi srostlými listenci tvořícími zákrov. U některých druhů vyrůstají květy přímo z kmene a starších větví (kauliflorie). Češule je trubkovitá a nad úrovní semeníku nápadně prodloužená. Při odkvětu opadává kruhovitým švem spolu s přirostlými tyčinkami a okvětím. Kalich je tvořen 4 volnými cípy. Koruna je drobná, korunní lístky jsou třásnité. Tyčinek je mnoho, jsou dlouhé a přirostlé k češuli. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, se 2 komůrkami obsahujícími zpravidla po 2 vajíčkách. Plodem je kulovitá bobule obsahující 1 až 3 semena a na vrcholu nesoucí vytrvalý pozůstatek květního terče.[2][3][4]
-
Květ M. dubia
-
Listy M. cauliflora
-
Nedozrálé plody M. cauliflora
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod myrciarie zahrnuje 23 druhů.[5] Je rozšířen v tropické Americe od jižního Mexika po Bolívii a Argentinu a na Karibských ostrovech.[2][6] Na Karibských ostrovech se vyskytují 4 druhy, z nichž 2 jsou endemity Portorika.[7] Ve Střední Americe rostou 3 nebo 4 druhy. Druh M. floribunda má rozsáhlý areál, sahající od Mexika až po Brazílii.[5][8]
Myrciarie rostou převážně v nížinných tropických deštných lesích. Poměrně dost druhů se vyskytuje i v sušších oblastech východní a jihovýchodní Brazílie.[4][5]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Mezi opylovači M. cauliflora převažují včely, zejména včela medonosná a včely rodu Trigona. Květy navštěvuje i jiný hmyz, zejména dvoukřídlí, mandelinky a mravenci.[9] Zralé plody myrciarií jsou vyhledávány četnými druhy sociálně žijících vosíků z čeledi Polistinae. Ti zároveň vysbírávají různé housenky z listů rostliny.[10]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Myrciaria je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Mezi nejblíže příbuzné rody, s nimiž tvoří Myrciaria monofyletickou skupinu, náleží rody Plinia, Siphoneugena a Neomitranthes. Všechny tyto rody jsou svým rozšířením omezeny na tropickou Ameriku.[11][5] Některé druhy, např. a M. trunciflora a M. baporeti, byly přeřazeny do rodu Plinia.[5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Plody některých druhů jsou jedlé a šťavnaté. Jsou konzumovány čerstvé nebo různě upravené. Největší význam má druh M. dubia, jehož plody slouží také k přípravě džusů a zmrzlin. Jsou oblíbené zejména v Amazonii, kde jsou známé pod názvem camu-camu. Mají značně vysoký obsah vitamínu C. Druh M. cauliflora je zajímavý poměrně velkými plody, které vyrůstají v hojném množství přímo z kmene a jsou rovněž jedlé. Strom pochází z Bolívie a jižní Brazílie a pěstuje se jako zajímavý ovocný strom i v jiných částech tropů. Ovoce je známo jako jaboticaba. Z ostatních druhů myrciarií poskytuje jedlé, méně významné plody zejména M. floribunda , M. tenella, M. vismeifolia a M. ibarrae.[2][12][13][14]
Druh M. vexator je v tropech pěstován jako stínící dřevina.[14]
-
Myrciarie jako bonsaj
-
Jaboticaba, ovoce druhu M. cauliflora
-
Rozřízlý plod M. cauliflora
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Missouri: Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X. (anglicky)
- ↑ SÁNCHEZ-VINDAS, Pablo E. Flora de Veracruz. Myrtaceae. [s.l.]: Instituto de Ecologia, 1990. ISBN 968-7213-18-3. (španělsky)
- ↑ a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
- ↑ a b c d e HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KILLEEN, Timonthy J.; GARCÍA, Emilia; BECK, Stephan G. Guía de arboles de Bolivia. [s.l.]: [s.n.] (španělsky)
- ↑ ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online.
- ↑ AMSHOFF, G.J.H. Flora of Panama: Myrtaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1958, čís. 45.
- ↑ DUARTE, O.; HUETE, M. Studies of pollination in jaboticaba (Myrciaria cauliflora (Mart.) Berg). Proceedings of the Interamerican Society for Tropical Horticulture. 2005, čís. 49. ISSN 0245-2528.
- ↑ DE SOUZA, Andre Rodrigues et al. Interaction between social wasps (Hymenoptera: Vespidae: Polistinae) and fruits of Myrciaria sp. (Myrtaceae). Anais do III Congresso Latino Americano de Ecologia. Sep. 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-06. Archivováno 6. 5. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ LUCAS, Eve J. et al. Suprageneric phylogenetics of Myrteae, the generically richest tribe in Myrtaceae (Myrtales). Taxon. Nov. 2007, čís. 56(4), s. 1105–1128.
- ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
- ↑ Food and fruit-bearing forest species: Examples from Latin America. FAO Forestry paper. Food & Agriculture Organisation, 1986, čís. 44(3). Dostupné online. ISBN 9251023727. (anglicky)
- ↑ a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu myrciarie na Wikimedia Commons
- Taxon Myrciaria ve Wikidruzích