Rakety Minotaur

Minotaur I
	Minotaur I, duben 2007
Země původu	USA
Rodina raket	Minotaur
Výrobce	Orbital Sciences Corporation,; od r. 2015 Orbital ATK,; od r. 2018 Northrop Grumman
Účel	Nosná raketa; Cvičný cíl; Suborbitální testy
Rozměry
Výška	Minotaur I - 19,2 m; Minotaur II - 17 m; Minotaur IV – 23,88 m; Minotaur V – 24,56 m
Průměr	1,67 m
Hmotnost	36 200 kg
Nosnost
Suborbitální	Minotaur III - 400 - 1800 kg
na LEO	Minotaur I - 580 kg
Historie startů
Status	aktivní
Kosmodrom	Vandenberg AFB; Mid-Atlantic Regional Spaceport
Celkem startů	38 (I: 12, II: 8, IV: 7, V: 1, C: 10)
Úspěšné starty	35 (I: 12, II: 8, IV: 7, V: 1, C: 7)
Selhání	3 (C: 3)
Částečná selhání	0
První start	Minotaur I: 20. ledna 2000; Minotaur II: 28. května 2000; Minotaur IV: 22 dubna 2010; Minotaur V: 7. září 2013
První stupeň – M55A1 - Minuteman II-1
Motor	M55
Tah	935 kN
Specifický impuls	262 s (2570 N.s/kg)
Doba zážehu	60 s
Palivo	Tuhé pohonné látky
Druhý stupeň – Minuteman II-2
Motor	SR-19
Tah	268 kN
Specifický impuls	288 s (2830 N.s/kg)
Doba zážehu	66 s
Palivo	Tuhé pohonné látky
Třetí stupeň – Orion 50XL
Motor	Pegasus XL-2
Tah	118 kN
Specifický impuls	290 s (2840 N.s/kg)
Doba zážehu	73 s
Palivo	Tuhé pohonné látky
Čtvrtý stupeň – Orion 38
Motor	Pegasus-3
Tah	34,6 kN
Specifický impuls	293 s (2870 N.s/kg)
Doba zážehu	65 s
Palivo	Tuhé pohonné látky

Minotaur jsou americké rakety na tuhé pohonné látky, vyvinuté firmou Orbital pro USAF za účelem orbitálních i suborbitálních letů. Technicky jsou kombinací vládou USA dodávaných stupňů raket Minuteman II a prověřenou technologií společnosti Orbital. Navrhované silnější verze počítají s použitím stupňů z raket Peacekeeper.

Minotaur-C (Taurus)[editovat | editovat zdroj]

Raketa Taurus, později přejmenovaná na Minotaur-C, byla první nosnou raketou firmy Orbital vypouštěnou ze země. Byla odvozena od rakety Pegasus vypouštěné z letadla přidáním dalšího stupně na tuhá paliva.

Minotaur I[editovat | editovat zdroj]

Prvně vzlétl v roce 2000. Jedná se o relativně levný orbitální dopravní systém používaný k vynášení vojenských a universitních satelitů . První a druhý stupeň jsou převzaty a upraveny z vyřazených mezikontinentálních raket Minuteman II a třetí a čtvrtý jsou přímo převzaty z rakety Pegasus XL. Raketa disponuje vylepšenou avionikou známou jako MACH (Modular Avionics Control Hardware) a orbitálním naváděcím systémem. Jde o první použití rakety Minuteman II pro orbitální dopravu.

Minotaur II[editovat | editovat zdroj]

Slouží jako levný cvičný cíl pro zkoušky protiraketové obrany. Vyrábí se v několika verzích, dvou a třístupňových. Konstrukčně se skládá ze stupňů raket Minuteman II a s avionikou od společnosti Orbital Science. Základní dvoustupňová verze dokáže dopravit až 400 kilogramů do vzdálenosti až 8000 kilometrů. Kromě testů protiraketové obrany může sloužit i pro suborbitální lety různého charakteru.

Minotaur III[editovat | editovat zdroj]

Slouží stejně jako Minotaur II pro testy protiraketové obrany. První stupeň, Castor 120, je převzat z rakety LGM-118 Peacekeeper.

Minotaur IV[editovat | editovat zdroj]

Konstrukčně vychází z Minotauru III, ale má navíc čtvrtý stupeň z rakety Pegasus XL. Dokáže vynést až 1 735 kg na nízkou orbitu Země ve výšce 185 km. První start proběhl v roce 2010.

Minotaur V[editovat | editovat zdroj]

Prozatím nejsilnější pětistupňová varianta. Nosnost na přechodovou dráhu ke geostacionární je 532 kg a na translunární 342 kg. První start proběhl v roce 2013.

Minotaur VI[editovat | editovat zdroj]

Plánovaná verze konstrukčně vycházející z rakety Minotaur IV. Bude mít pět stupňů.

Přehled startů[editovat | editovat zdroj]

Datum	Model	Náklad	Odpalovací rampa	Trajektorie	Výsledek
27. leden 2000	Minotaur I	JAWSat (P98-1) (FalconSat1 / ASUSat1 / OCSE / OPAL)	Vandenberg SLC-8	Nízká oběžná dráha	Úspěch
28. květen 2000	Minotaur II	OSP-TLV Technologický demonstrátor	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
19. červenec 2000	Minotaur I	MightySat II.1 (Sindri, P99-1) / MEMS 2A / MEMS 2B	Vandenberg SLC-8	Nízká oběžná dráha	Úspěch
4. prosinec 2001	Minotaur II	TLV-1 IFT-7 Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
16. březen 2002	Minotaur II	TLV-2 IFT-8 Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
15. říjen 2002	Minotaur II	TLV-3 Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
11. prosinec 2002	Minotaur II	TLV-4 Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
11. duben 2005	Minotaur I	XSS-11	Vandenberg LC-8	Nízká oběžná dráha	Úspěch
23. září 2005	Minotaur I	Streak (STP-R1)	Vandenberg SLC-8	Nízká oběžná dráha	Úspěch
15. duben 2006	Minotaur I	COSMIC (FORMOSAT-3)	Vandenberg SLC-8	Nízká oběžná dráha	Úspěch
16. prosinec 2006	Minotaur I	TacSat-2 / GeneSat-1	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch
21. březen 2007	Minotaur II	TLV-5 FTX-02 Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
24. duben 2007	Minotaur I	NFIRE	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch
23. srpen 2007	Minotaur II+	TLV-7 Mise 2a Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
24. září 2008	Minotaur II+	TLV-8 Mise 2b Cvičný cíl	Vandenberg LF-06	Suborbitální	Úspěch
24. dubna 2009	Minotaur-C	Orbiting Carbon Observatory	Vandenberg SLC-8		Neúspěch
19. květen 2009	Minotaur I	TacSat-3	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch
22. dubna 2010	Minotaur IV Lite	HTV-2a	Vandenberg SLC-8	Suborbitální	Úspěch
26. září 2010	Minotaur IV	SBSS	Vandenberg SLC-8	SSO	Úspěch
20. listopadu 2010	Minotaur IV HAPS	STP-S26	Kodiak LP-1	Nízká oběžná dráha	Úspěch
6. února 2011	Minotaur I	NROL-66	Vandenberg SLC-8	Nízká oběžná dráha	Úspěch
4. března 2011	Minotaur-C	Glory, KySat-1, Hermes a Explorer 1 [Prime]	Vandenberg LF-06		Neúspěch
30. června 2011	Minotaur I	ORS-1	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch
11. srpna 2011	Minotaur IV Lite	Falcon Hypersonic Technology Vehicle 2	Vandenberg	Suborbitální	Úspěch
27. září 2011	Minotaur IV+	TacSat-4	Kodiak LP-1	Střední oběžná dráha	Úspěch
7. září 2013	Minotaur V	LADEE	MARS LP-0B	Vysoká oběžná dráha	Úspěch
20. listopadu 2013	Minotaur I	ORS-3	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch
26. srpna 2017	Minotaur IV	ORS-5	CCAFS SLC-46	Nízká oběžná dráha	Úspěch
31. října 2017	Minotaur-C	SkySat × 6, Flock-3m × 4	Vandenberg LF-06		Úspěch
15. července 2020	Minotaur IV	NROL-129	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch
15. června 2021	Minotaur I	NROL-111	MARS LP-0B	Nízká oběžná dráha	Úspěch

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minotaur (rocket) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nosné rakety USA

aktivní	Antares Atlas V Delta (IV) Falcon 9 Falcon Heavy Minotaur (I, IV, V C) SLS Pegasus

ve vývoji	Firefly α LauncherOne New Glenn OmegA Starship Vulcan

vyřazené	Ares (I V) Athena Atlas (D/E/F/G/H I II III LV-3B SLV-3 Able Agena Centaur) Delta (A B II III)) Falcon 1 Juno I Juno II Saturn (I IB V) Scout SPARK Thor Titan (2 GLV 3 4) Vanguard

Orbitální nosné systémy

aktivní	Angara 1.2 5 Antares 230+ Ariane 5 Atlas V Delta IV Dlouhý pochod 2C 2D 2F 3A 3B 3C 4B 4C 5 6 7 11 Electron Epsilon Falcon 9 FT Falcon Heavy GSLV H-IIA H-IIB Hyperbola-1 Jielong 1 Kuaizhou 1A LVM 3 Minotaur I IV V C Pegasus XL Proton-M PSLV Safír Simorgh SLS Strela Sojuz 2 2.1a / STA 2.1b / STB 2-1v Šavit Unha Vega Zenit 3SL 3SLB 3F

ve vývoji	Angara (3 A5P A5V) Antares (300) Ariane 6 Ciklon-4 Dlouhý pochod (5B 8 9) Firefly α H3 Irtyš Jenisej LauncherOne Mayak Naga-L Naro-2 New Glenn OmegA RPS SPARK Starship Tronador II ULV VLM Vulcan

vyřazené	Antares (100) Ariane (1 2 3 4) ASLV Athena (I II) Atlas (B D E/F G H I II III LV-3B SLV-3 Able Agena Centaur) Black Arrow Ciklon (2 3) Conestoga Delta (A B C D E G J L M N 0100 1000 2000 3000 4000 5000 II III) Diamant Dlouhý pochod (1 1D 2A 2E 3 4A) Dněpr Eněrgija Europa Falcon 1 Falcon 9 (v1.0 v1.1) Feng Bao 1 H-I H-II Juno I Juno II Kaituozhe-1 Kosmos (1 2I 3 3M) Lambda 4S Mu (4S 3C 3H 3S 3SII V) N-1 N-I N-II Naro-1 Paektusan Pilot Proton (UR-500 K) R-7 (Luna Molnija Poljot Sojuz originál L M U U2 FG Sojuz/Vostok Sputnik Voschod Vostok L K 2 2M) R-29 (Shtil' Volna) Rokot Saturn (I IB V INT-21) Scout SLV Space Shuttle Sparta Start-1 Thor (Able Ablestar Agena Burner Delta DSV-2U) Thorad-Agena Titan (2 GLV IIIA IIIB IIIC IIID IIIE 34D 23G CT-3 4) Vanguard Zenit (2 2M)