Miloš Marten
Miloš Marten | |
---|---|
Rodné jméno | Miloš Šebesta |
Narození | 4. února 1883 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. července 1917 (ve věku 34 let) Přepeře u Turnova Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | hřbitov Přepeře |
Povolání | úředník, spisovatel, kritik, překladatel |
Vzdělání | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Literární hnutí | symbolismus |
Významná díla | Nad městem |
Manžel(ka) | Anna Kopalová (Aťa Martenová), |
Partnerka | Zdenka Braunerová |
Vlivy | Jules Barbey d'Aurevilly Joris Karl Huysmans Oscar Wilde Jiří Karásek ze Lvovic |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Marten (4. února 1883 Brno[1] – 23. července 1917 Přepeře u Turnova), vlastním jménem Miloš Šebesta, vystupoval též pod pseudonymem Leon Brauner, Pavel Orsey a Ivan Skála, byl český spisovatel katolicko-symbolistického zaměření, esejista, literární a výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a angličtiny.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v kultivovaném měšťanském prostředí, otec byl právníkem, Miloš byl nejmladší ze šesti dětí. Od roku 1893 studoval na českém gymnáziu v Brně. Ze zdravotních důvodů (kloubní revmatismus) opustil ve školním roce 1899–1900 školu a pokračoval v soukromých studiích. Odmaturoval v roce 1901 na Akademickém gymnáziu v Praze. Pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1906 získal titul JUDr.
Od roku 1902 byl důvěrným přítelem malířky Zdenky Braunerové, která podstatně ovlivnila jeho kulturní orientaci a uvedla jej do českých i francouzských kulturních kruhů. Od roku 1905 též ilustrovala a graficky upravovala jeho knihy.
V letech 1907 a 1908 strávil několik měsíců ve Francii, kde se seznámil se spisovatelem Élémirem Bourgesem, Émilem Bernardem a básníkem Paulem Claudelem. Paul Claudel byl v letech 1909–1911 francouzským konzulem v Praze a byl svědkem na Martenově svatbě. V roce 1912 se oženil s Annou (Aťou) Kopalovou, dcerou továrníka z Přepeř u Turnova, s kterou ho v předchozím roce seznámila Zdenka Braunerová. Anna (po ovdovění provdaná Klecandová) byla později překladatelkou a publicistkou. V letech 1912–1914 byl Marten konceptním úředníkem na pražském magistrátu.
V únoru 1915 byl odveden k 88. pluku a v červnu odvelen do města Szolnok v Uhrách a dále na ruskou frontu, kde byl zraněn. Po dovolené v Praze se v roce 1916 vrátil na frontu. Byl poslán zpět na vyšetření do posádkové nemocnice v Praze. Zemřel za rekonvalescenčního pobytu v Přepeřích.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Od svých sedmnácti let přispíval do časopisu Moderní revue. Později otiskuje své kritiky a eseje v celé řadě časopisů a sborníků. Věnoval se především tvorbě svých českých současníků, ze starších autorů pak zejména Karlu Hynku Máchovi.[2] Jeho beletristické dílo je poplatné dobovým vzorům (Jules Barbey d'Aurevilly, Joris Karl Huysmans, Oscar Wilde, Jiří Karásek ze Lvovic).
Spisy
[editovat | editovat zdroj]Příspěvky v časopisech
[editovat | editovat zdroj]- Almanach knih dobrých autorů (1914)
- Česká revue (1902–1903)
- Český sběratel (1913)
- Dílo (1906, esej Nikolaj Konstantinovič Roerich)
- Divadelní oznamovatel Národního divadla (1914)
- Jacopo Robusti Tintoretto (1911, úvod k obrazové publikaci)
- Kalendář paní a dívek českých (1911–1915, 1913 esej Karel Sabina)
- Květy (1913, esej Antonín Sova)
- L’art et les artistes (Paříž, od 1905)
- La rénovation esthétique (Paříž, 1909)
- Literární listy (1903–1905)
- Lumír (1915)
- Moderní revue (1900–1912)
- Morava (Brno, 1901)
- Národní listy (1911, 1913, 1916)
- Nová česká revue (1905)
- Novoročenka 1914 (překlad P. Claudel: Svatý Václav, král a mučedník)
- Nový kult (1902)
- Nový život (1903)
- Obzor literární a umělecký (1902)
- Pozor (Olomouc, 1898, divadelní referát z Brna)
- Prvotiny (1900)
- Různé zvuky (Brno, 1898, rukopisný studentský časopis)
- Scéna (1913)
- Srdce (1901–1903)
- Studentské směry (1902)
- Veraikon (1914)
- Vers et prose (Paříž, 1909)
- Volné směry (1903)
- Ženský svět (1913, esej Růžena Jesenská)
Posmrtně:
- Archa (1918, překlad P. Claudel: Zlatohlav)
- Kuncířova ročenka 1931
- Novoročenka 1918
- Topičův sborník 1917
- Veraikon 1919, Zapomenuté dílo – esej o výtvarném díle Karla Hlaváčka
Knižně
[editovat | editovat zdroj]- Otokar Březina (1903, Symposion). [3]
- Edvard Munch (1905) [4]
- Styl a stylisace (1906, Knihovna Moderní revue). [5]
- Cyklus rozkoše a smrti (1907). [6]
- Kniha silných (umělci a básníci – eseje, 1909 vydala Kamilla Neumannová v edici Čeští autoři). [7]
- In memoriam Karla Hynka Máchy (1910, Knihovna Moderní revue)
- Julius Zeyer (1910 vydala Kamilla Neumannová v edici Čeští autoři) [8]
- Potrestaný faun (1910)
- Cortigiana (1911, vydala Kamilla Neumannová v edici Knihy pro bibliofily). [9]
- Karrikatura věků : tři knížky J.S. Machara (1912, Knihovna Moderní revue) [10]
- Dravci, tři novelly (1913)
- Akkord : Mácha-Zeyer-Březina : Essaie (1916) [11]
- Básník illustrace
- Nad městem (dialog, 1917) [12]
Posmrtně vydána řada prací většinou jako bibliofilie. Například v letech 1922–1929 vydal Josef Portman v Litomyšli:
- Černý páv, pohádka
- Vodník, pohádka
- Psyché, pohádka
- Nemocný a vůně, pohádka
- Básně
Překlady
[editovat | editovat zdroj]- Élémir Bourges: Ptáci odletí a květy opadají (1905, vydal J. Otto) [13]
- Paul Claudel: Polední úděl (1910),
- Paul Claudel: Zvěstování Panny Marie (1913)
Výbor
[editovat | editovat zdroj]- Imprese a řád (1983, editor Emanuel Macek, Odeon, 1983
Souborné vydání
[editovat | editovat zdroj]- Dílo Miloše Martena (4 svazky, nakladatel Ladislav Kuncíř, 1924–1929
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ M. C. Putna: Čí je Mácha? Souvislosti 4/1993.
- ↑ MARTEN, Miloš. Otokar Březina [online]. Praha: Symposion, 1903 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Edvard Munch [online]. Praha: Zdenka Braunerová, 1905 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Styl a stylisace [online]. Praha: Moderní revue, 1906 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Cyklus rozkoše a smrti [online]. Praha: B. Kočí, 1907 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Kniha silných [online]. Praha: K. Neumannová, 1909 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Julius Zeyer [online]. Praha: K. Neumannová [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Cortigiana [online]. Praha: K. Neumannová, 1911 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Karrikatura věků [online]. Praha: Moderní revue, 1912 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Akkord [online]. Praha: B. Kočí, 1916 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Nad městem [online]. Praha: Bradáč, 1917 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ MARTEN, Miloš. Ptáci odletí a květy opadají [online]. Praha: J. Otto, 1905 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vilém Bitnar: Martenův sen o středověku, Archa 11/1923
- Vilém Bitnar: Bibliografie díla Miloše Martena (1926)
- Jan Blahoslav Čapek: Martenův odkaz, NDb 50/1943
- Vladimír Hellmuth-Brauner: Miloš Marten, in: Miloš Marten, Pohádky a podobenství, Praha 1944
- Emanuel Chalupný: K charakteristice Miloše Martena. Vzpomínky a dojmy, in F. X. Šalda – M. Marten, vzájemná korespondence, Praha 1941
- Emanuel Chalupný: Mistr a epigon, in F. X. Šalda – M. Marten, vzájemná korespondence, Praha 1941
- Jiří Karásek ze Lvovic: Glosy k dialogu Miloše Martena Nad městem, Týn 2/1918
- Jiří Karásek ze Lvovic: Miloš Marten in: Tvůrcové a epigoni, Praha 1927
- Ludmila Lantová: heslo Miloš Marten in: Lexikon české literatury, díl. 3, svazek 1 (M–O), Praha, Academia 2000, str. 121–124, ISBN 80-200-0708-3
- Karel Dostál-Lutinov: M. Marten, Akkord, Archa 5/1917
- Emanuel Masák: M. Marten, Nad městem, Archa 12/1924
- František Němeček: Miloš Marten, AL 2/1922
- Arne Novák: M. Marten, Akkord, Lumír 44/1916
- Ilona Pšeidová: Kritika – žízeň po tajemství a obdivu, Rmen 3/1996-1997
- Martin C. Putna: stať Miloš Marten, in: Česká katolická literatura v evropském kontextu, Torst, Praha, 1998, str. 692–698, ISBN 80-7215-059-6
- František Xaver Šalda: Miloš Marten, KP 10, Praha 1957
- František Xaver Šalda: Na okraj odkazu Martenova čili o světské zbožnosti, KP 10, Praha 1957
- František Xaver Šalda – M. Marten, vzájemná korespondence, Praha 1941
- Zdeněk Šmíd: Několik poznámek o Miloši Martenovi, Na okraj korespondence Šaldy s Martenem, Výhledy 3/1941
- Milena Lenderová: Zdenka Braunerová, Mladá fronta, Praha 2000, ISBN 80-204-0868-1
- heslo Šebesta Miloš (Marten Miloš), spisovatel český. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Marten na Wikimedia Commons
- Autor Miloš Marten ve Wikizdrojích
- Digitalizovaná díla Miloše Martena v České digitální knihovně
- Miloš Marten v Encyklopedii dějin města Brna
- Miloš Marten v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Alena Blažejovská: Literární výročí - Miloš Marten
- Čeští spisovatelé 20. století
- Čeští básníci
- Čeští překladatelé
- Čeští literární kritici
- Spisovatelé píšící česky
- Čeští překladatelé z angličtiny
- Čeští překladatelé z francouzštiny
- Překladatelé do češtiny
- Narození 4. února
- Narození v Brně
- Narození v roce 1883
- Úmrtí 23. července
- Úmrtí v roce 1917
- Úmrtí v Přepeřích (okres Semily)
- Pohřbení v Přepeřích (okres Semily)