Mikuláš Antonín Číla

Mikuláš Antonín Číla
	Mikuláš Antonín Číla
Narození	6. ledna 1883; Nová Paka ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. května 1983 (ve věku 100 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	malíř, voják, československý legionář a spisovatel
Děti	Jiří Číla
Příbuzní	Otakar Číla bratr; Bohumír Číla bratr;
Ocenění	Řád bílého lva II. třídy; Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919; Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodinný hrob v Praze na Olšanských hřbitovech (2ob, 20, 3)

Mikuláš Antonín Číla, křtěný Antonín Otakar, (6. ledna 1883 Nová Paka^[1] – 31. května 1983 Praha) byl český učitel a akademický malíř, legionář na ruské frontě^[2] a československý brigádní generál.

Život

V rodném městě se vyučil hrnčířem a malířem porcelánu, poté studoval v letech 1900–1903 na odborné keramické škole v Bechyni a následně do roku 1909 dekorativní a figurální malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.^[3]^[4]

Byl aktivním členem Sokola,^[5] pro spolek také navrhoval plakáty a diplomy.^[4]

V bitvě u Zborova byl důstojníkem České družiny.^[2] Jako legionářský velitel hájil bezpečnost transsibiřské magistrály a prošel Ruskem až do Vladivostoku. Velel oddílům předávajícím v Irkutsku tzv. carský ruský zlatý poklad při evakuaci legií z magistrály do Vladivostoku.^[6]

Křestní jméno Mikuláš, resp. Nikolaj, přijal během pobytu v Rusku, když přešel k pravoslavné víře.^[4]

Za první republiky působil v hodnosti generála jako zemský velitel v Brně.^[4]

Během druhé světové války byl účastníkem protinacistického odboje, v Pražském povstání byl velitelem dejvické oblasti.

Rodina

Bratr Otakar Číla (* 10. března 1894 Nová Paka), též legionář^[7] a akademický malíř;
bratr Bohumír Číla – malíř a restaurátor;^[8]
manželka: Nina Ivanovna Čílová (rozená Krjukovská)^[9](* 31. prosince 1894, Jekatěrinburg^[10] – † 17. ledna 1961) je uvedena na náhrobku rodinného hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech (2ob, 20, 3);
syn: Ing. Arch. Jiří Číla (* 26. května 1929 – † 23. října 2008)^[9] je uveden na náhrobku rodinného hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech (2ob, 20, 3).

Vyznamenání

1915 Kříž sv. Jiří, 3. stupeň
1915 Řád sv. Jiří, 4. stupeň
1915 Svatojiřská medaile ^[11], 3. stupeň
1916 Řád sv. Stanislava, 3. třída s meči a mašlí
1916 Svatojiřská medaile, IV. stupeň
1917 Řád sv. Anny, IV. třídy
1917 Řád sv. Jiří, 4. stupeň udělen podruhé
1919 Řád sokola, s meči
1919 Řád za vynikající službu
1919 Československý válečný kříž 1914–1918
1920 Válečný záslužný kříž ^[12]
1920 Československá revoluční medaile
1921 Řád čestné legie, V. třída - rytíř
1921 Československá medaile Vítězství
1924 Řád medvědobijce ^[13]
1938 Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919 ^[14]
1947 Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova ^[15]
1947 Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny ^[16]
1947 Zborovská pamětní medaile ^[17]
1968 Medaile Za zásluhy o obranu vlasti
1998 Řád Bílého lva, II. třída - vojenská skupina

Ocenění

Je po něm pojmenována ulice na pražských Petřinách.

28. října 1998 byl z rukou prezidenta Václava Havla in memoriam vyznamenán Řádem Bílého lva II. třídy (vojenská skupina).^[18]

V roce 2008 mu byl věnován díl dokumentárního seriálu Neznámí hrdinové.^[19]

Odkazy

Reference

↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nové Pace Dostupné online.
↑ ^a ^b Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 60.
↑ Generál Antonín Mikuláš Číla, starodružiník. www.historickykaleidoskop.cz [online]. [cit. 2012-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.
↑ ^a ^b ^c ^d http://www.munovapaka.cz/mikulas-antonin-cila-akademicky-malir-general/d-38847
↑ http://obeclegionarska.cz/index.php?mid=4&aid=727
↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
↑ Otakar Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ http://www.zmenaproprahu12.cz/ivan_cila.html^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b MENŠ. Ing. Arch. Jiří Číla (* 26.5.1929 – † 23.10.2008) [online]. Encyklopedie Brna CZ [cit. 2019-10-15]. Rodiče: otec: Antonín Mikuláš Nikolaj Číla; matka: Nina Ivanovna Čílová (Krjukovská). Dostupné online.
↑ Antonín Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ Válka.cz, Svatojiřská medaile
↑ Válka.cz, Válečný záslužný kříž
↑ Válka.cz, Řád medvědobijce
↑ Válka.cz, Pamětní odznak pro československé dobrovolníky z let 1918-1919
↑ Válka.cz, Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
↑ Válka.cz, Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny
↑ Válka.cz, Zborovská pamětní medaile
↑ http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-bileho-lva/seznam-vyznamenanych.shtml
↑ Neznámí hrdinové: Bývali Čechové stateční rekové

Literatura

TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 215.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 79–80.
KINDL Martin: Osobnosti naší minulosti - Antonín Mikuláš Číla, Historický obzor č. 3/1994, str. 68-69

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Antonín Číla na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Mikuláš Číla
Antonín Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
Generál Antonín Mikuláš Číla, starodružiník Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Antonín Mikuláš Číla & carský ruský zlatý poklad
Mikuláš Antonín Číla v informačním systému abART
Válka.cz, Antonín Číla

[MatrN-1] SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nové Pace Dostupné online.

[AntoninCilaZaSvoboduI-2] Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 60.

[3] Generál Antonín Mikuláš Číla, starodružiník. www.historickykaleidoskop.cz [online]. [cit. 2012-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06.

[munovapaka-4] ttp://www.munovapaka.cz/mikulas-antonin-cila-akademicky-malir-general/d-38847

[5] ttp://obeclegionarska.cz/index.php?mid=4&aid=727

[6] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3

[7] Otakar Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[8] ttp://www.zmenaproprahu12.cz/ivan_cila.html^{[nedostupný zdroj]}

[Enc.Brna.Jiri.Cila-9] MENŠ. Ing. Arch. Jiří Číla (* 26.5.1929 – † 23.10.2008) [online]. Encyklopedie Brna CZ [cit. 2019-10-15]. Rodiče: otec: Antonín Mikuláš Nikolaj Číla; matka: Nina Ivanovna Čílová (Krjukovská). Dostupné online.

[10] Antonín Číla v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[11] Válka.cz, Svatojiřská medaile

[12] Válka.cz, Válečný záslužný kříž

[13] Válka.cz, Řád medvědobijce

[14] Válka.cz, Pamětní odznak pro československé dobrovolníky z let 1918-1919

[15] Válka.cz, Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova

[16] Válka.cz, Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny

[17] Válka.cz, Zborovská pamětní medaile

[18] ttp://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-bileho-lva/seznam-vyznamenanych.shtml

[19] Neznámí hrdinové: Bývali Čechové stateční rekové

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]