Matúš Černák
| Matúš Černák | |
|---|---|
 | |
| Velvyslanec Slovenského štátu v Berlíně | |
| Ve funkci: 1939 – 1944 | |
| ministr bez portfeje Československa | |
| Ve funkci: 24. září 1938 – 4. října 1938 | |
| Prezident | Edvard Beneš |
| Předseda vlády | Jan Syrový |
| ministr školství autonom. vlády Slovenska | |
| Ve funkci: 7. října 1938 – 20. ledna 1939 | |
| Předseda vlády | Jozef Tiso |
| Nástupce | Jozef Sivák |
| poslanec Sněmu Slovenskej krajiny | |
| Ve funkci: 1938 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HSĽS |
| Narození | 23. srpna 1903 Turčianske Teplice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. července 1955 (ve věku 51 let) Mnichov  Německo |
| Profese | politik |
| Commons | Matúš Černák |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matúš Černák (23. srpna 1903 Turčianske Teplice – 5. července 1955 Mnichov) byl československý a slovenský politik a diplomat.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Nové Viesce, která byla později připojena k Turčianským Teplicím jako syn mlynáře. Po ukončení základní školy v Turčianských Teplicích navštěvoval v letech 1913–1917 piaristické gymnázium v Prievidzi, poté studoval v Kežmaroku. Nakonec však roku 1922 odmaturoval na gymnáziu v Banské Bystrici. Roku 1928 ukončil studia v Praze a stal se profesorem filozofie, dějepisu a zeměpisu. Po dokončení této školy vyučoval až do roku 1938 v Bratislavě, kde byl také v komunálních volbách v roce 1938 zvolen za HSLS do místního zastupitelstva.[1]
Po pádu vlády Milana Hodži byl 24. září 1938 jmenován ministrem bez portfeje, přičemž o svém jmenování se dozvěděl z rozhlasu v holešovských kasárnách, kam po mobilizaci narukoval jako podporučík.[2] V prosinci 1938 byl zvolen do slovenského sněmu.[3] Od roku 1938 do roku 1939 byl také ministrem školství autonomního Slovenska v první a druhé vládě Jozefa Tisa. A od roku 1939 do 1944 byl velvyslancem Slovenského státu v Berlíně. Po skončení druhé světové války byl obviněn z těchto činů:
- 13. března 1939 rozbíjel Československo v Rakousku
- účastnil se na konečném řešení židovské otázky a zbohatl na úkor lidu
- vychvaloval Hitlera
Nakonec však soud vynesl rozsudek s trestem tří let odnětí svobody. Černák byl však vězněn jen krátce. Po únoru 1948 emigroval do Německa a až do své smrti v roce 1955 pak žil v Mnichově. Silně se zde angažoval jako člen Slovenské národné rady v zahraničí. Patřil mezi čelné představitele slovenského separatismu, a jeho aktivity proto byly nepříjemné čs. režimu.[4]
Vražda
[editovat | editovat zdroj]V úterý 5. července 1955 dostal zprávu z pošty o vyzvednutí doporučené zásilky. Při vyzvednutí v 14:57 zásilka na poště za jeho přítomnosti explodovala. Zemřel on a další dva náhodní zákazníci, dalších deset lidí bylo zraněno lehce. Výbuch rozbil okna, poničil halu a strop pošty. Balíček byl odeslán z Frankfurtu nad Mohanem.[4]
Pohřeb se konal 12. července v Mnichově za účasti vysokých německých představitelů. Roku 1991 byla urna s Černákovými ostatky poslána do Bratislavy, kde byla pohřbena znovu.[5]
V období po vraždě se pachatele nepodařilo vypátrat. Nové okolnosti vešly ve známost v roce 1972, kdy bývalý agent StB Ladislav Bittman ve své knize Deception game zveřejnil fakta, související s vraždou. Bittman měl na starosti agenta s krycím jménem Bertelot a právě on mohl balíček Černákovi odeslat, aniž tušil, co je jeho obsahem. Když se v novinách dočetl o Černákově smrti, zpanikařil a odjel do Prahy.[6] Bertelotovi byla následně udělena odměna a pochvala "za úspěšné a iniciativní provedení akce proti zahraničním nepřátelům československého demokratického zřízení".[4] Tento agent se jmenoval Kurt Baumgartner a byl to homosexuál.[6] Od roku 1958 až do své smrti v 80. letech žil v konspiračním bytě v Žitné ulici v Praze. Jeho svazek byl v prosinci 1989 skartován.[4]
Kdo stál za Černákovou vraždou se dodnes s jistotou neví. Mohla to být československá výzvědná služba.[6] Podle historika Prokopa Tomka je atentát na Černáka "extrémní formou využívání teroristických metod Státní bezpečností".[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kto bol v Bratislave zvolený. Slovenský denník. 14. 6. 1938, roč. 21, čís. 137, s. 2. Dostupné online.
- ↑ -Přišiel ako slobodník - a odišiel ako minister. Slovenský denník. 1938-10-01, roč. 21, čís. 227, s. 3.
- ↑ NIŽŇANSKÝ, Eduard: VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938 [online]. niznanskyedo.host.sk [cit. 2012-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky)
- ↑ a b c d e VŠELICHOVÁ, Petra. Přísně tajné vraždy - Když zabíjí profesionál. Česká televize [online]. 2010. Dostupné online.
- ↑ Matúš Černák – boj skončil bez vydýchnutia. beo.sk [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-24.
- ↑ a b c Terorismus socialistickým státem posvěcený
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matúš Černák na Wikimedia Commons
- Narození v roce 1903
- Narození v Turčianských Teplicích
- Ministři školství Slovenska
- Českoslovenští ministři bez portfeje
- Oběti atentátů
- Úmrtí v roce 1955
- Slovenští emigranti a exulanti
- Poslanci Snemu Slovenskej krajiny
- Diplomaté Slovenska
- Členové Hlinkovy slovenské ľudové strany
- Narození 23. srpna
- Úmrtí 5. července
- Úmrtí v Mnichově