Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Šablona:Infobox královna Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. červen 1772, Neapol - 13. duben 1807, Vídeň) se v roce 1790 provdala za rakouského arcivévodu Františka a o dva roky později, v roce 1792, se po jeho boku stala císařovnou Svaté říše římské, českou a uherskou královnou.

Původ

Marie Tereza byla nejstarší dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. (1751-1825) a jeho manželky Marie Karolíny (1752-1814) (dcera Marie Terezie).

Vyrůstala v početné rodině, do jejího sňatku se narodilo dalších 15 sourozenců, z nichž však většina zemřela v dětském věku.

Sňatek s Františkem I.

Dne 15. srpna 1790 se v Neapoli konala svatba per procurationem obou starších dcer krále Ferdinanda I. s jejich bratranci, syny císaře Svaté říše římské Leopoda II. a jeho manželky Marie Ludoviky. Mladí manželé byli nejbližší příbuznými, protože nevěstina matka Marie Karolína a ženichův otec Leopold II. byli sourozenci stejně jako nevěstin otec Ferdinand I. a ženichova matka Marie Ludovika.

Luisa Maria se provdala za toskánského velkovévodu Ferdinanda III. a Marie Tereza za rakouského arcivévodu Františka.Po náhlé smrti císaře Leopolda II. v roce 1792 se František stal novým císařem Svaté říše římské jako František II.

Císařovna

Marie Tereza na obrazu Josepha Kreutzingera.

Korunovace Františka na císaře se konala 14. července, poté se manželský pár přesunul do Prahy, kde byl 9. srpna korunován František a tři dny na to, 12. srpna 1792, proběhla korunovace české královny.

Nová císařovna si užívala společenského života a veselí plnými doušky, stejně jako kdysi její teta Marie Antoinetta, které jí nové postavení přinášelo. Pořádala večírky, divadelní představení, v kterých sama vystupovala., a jen málo dbala rad své matky, která se dceru snažila mírnit v jejich výstřelcích.

Marie Tereza zemřela krátce po porodu své poslední dcery Amálie Terezy 13. dubna 1807.

Potomci

Příbuzenstvo

otec	Ferdinand I.
matka	Marie Karolína
manžel	František II./I.
bratr	František I.
bratr	Leopold Salernský
sestra	Luisa Marie
sestra	Marie Amelie
sestra	Marie Amálie Tereza
sestra	Marie Antonie
děd	Karel III.
babička	Marie Amálie Saská
děd	František I. Štěpán
babička	Marie Terezie

Marie Tereza porodila svému muži dvanáct dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti. Oba synové jak následník Ferdinand tak jeho bratr František Karel byli vývojově zaostalí, starší z nich navíc trpěl těžkou formou epilepsie.

Všechny ostatní přeživší děti se nevyznačovaly přílišnou inteligencí. Dnes jsou známější především dvě starší děti, francouzská císařovna Marie Luisa a rakouský císař Ferdinand I., a v Brazílii pak bývalá císařovna Leopoldina.

• Louise Elisabeth (1790–1791)
• Marie Luisa (1791–1847), císařovna francouzská, vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally

1. ∞ 1810 císař Napoleon I.
2. ∞ 1821 hrabě Adam Vojtěch Neipperg, syn hraběte Leopolda Jana Neipperga a Vilemíny Hetzfeld-Wilfenburg
3. ∞ 1834 hrabě Karel Bombelles, syn hraběte Marka Maria Bombellesa a Angeliky z Mackau

• Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875) ∞ 1831 Marie Anna ze Sardinie a Piemontu, dcera krále Viktora Emanuela I. ze Sardinie a Piemontu a arcivévodkyně Marie Terezie z Modeny
• Karolína Leopoldina (1794–1795), arcivévodkyně
• Karolína Luisa (1795–1799), arcivévodkyně
• Marie Leopolda (1797–1826), císařovna Brazilská, ∞ 1817 císař Pedro I. Brazilský, syn krále Jana IV. Portugalského a Šarloty Španělské
• Marie Klementina (1798–1881) ∞ 1818 Leopold Salernský, syn krále Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského a Marie Karolíny Habsbursko-Lotrinské
• Karolína Ferdinanda (1801–1832) ∞ 1819 saský král Fridrich August II.
• František Karel (1802–1878), arcivévoda ∞ 1824 princezna Žofie Frederika Bavorská (1805–1872), dcera krále Maximiliána I. Bavorského
• Maria Anna (1804–1858), arcivévodkyně
• Jan Nepomuk (1805–1809), arcivévoda
• Amálie Terezie (*/† 1807), arcivévodkyně

Císařská rodina

Literatura

• WEISSENSTEINER FRIEDRICH, Ženy na habsburském trůnu : rakouské císařovny 1804-1918, nakladatelství Ikar, Knižní klub, Euromedia Group, Praha 2000, ISBN 80-7202-647-X
• ČECHURA JAROSLAV, Ženy a milenky českých králů, nakladatelství Akropolis, Praha 1994, ISBN 80-85770-06-7

Externí odkazy

• http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/gotha.htm

Šablona:Královna Šablona:Královna Šablona:Královna Šablona:Královna Šablona:Královna