Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Šablona:Infobox královna Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. červen 1772, Neapol - 13. duben 1807, Vídeň) se v roce 1790 provdala za rakouského arcivévodu Františka a o dva roky později, v roce 1792, se po jeho boku stala císařovnou Svaté říše římské, českou a uherskou královnou.
Původ
Marie Tereza byla nejstarší dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. (1751-1825) a jeho manželky Marie Karolíny (1752-1814) (dcera Marie Terezie).
Vyrůstala v početné rodině, do jejího sňatku se narodilo dalších 15 sourozenců, z nichž však většina zemřela v dětském věku.
Sňatek s Františkem I.
Dne 15. srpna 1790 se v Neapoli konala svatba per procurationem obou starších dcer krále Ferdinanda I. s jejich bratranci, syny císaře Svaté říše římské Leopoda II. a jeho manželky Marie Ludoviky. Mladí manželé byli nejbližší příbuznými, protože nevěstina matka Marie Karolína a ženichův otec Leopold II. byli sourozenci stejně jako nevěstin otec Ferdinand I. a ženichova matka Marie Ludovika.
Luisa Maria se provdala za toskánského velkovévodu Ferdinanda III. a Marie Tereza za rakouského arcivévodu Františka.Po náhlé smrti císaře Leopolda II. v roce 1792 se František stal novým císařem Svaté říše římské jako František II.
Císařovna
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Pfeiffer_after_Kreutzinger_-_Maria_Teresa_of_the_Two_Sicilies.gif/190px-Pfeiffer_after_Kreutzinger_-_Maria_Teresa_of_the_Two_Sicilies.gif)
Korunovace Františka na císaře se konala 14. července, poté se manželský pár přesunul do Prahy, kde byl 9. srpna korunován František a tři dny na to, 12. srpna 1792, proběhla korunovace české královny.
Nová císařovna si užívala společenského života a veselí plnými doušky, stejně jako kdysi její teta Marie Antoinetta, které jí nové postavení přinášelo. Pořádala večírky, divadelní představení, v kterých sama vystupovala., a jen málo dbala rad své matky, která se dceru snažila mírnit v jejich výstřelcích.
Marie Tereza zemřela krátce po porodu své poslední dcery Amálie Terezy 13. dubna 1807.
Potomci
otec | Ferdinand I. |
---|---|
matka | Marie Karolína |
manžel | František II./I. |
bratr | František I. |
bratr | Leopold Salernský |
sestra | Luisa Marie |
sestra | Marie Amelie |
sestra | Marie Amálie Tereza |
sestra | Marie Antonie |
děd | Karel III. |
babička | Marie Amálie Saská |
děd | František I. Štěpán |
babička | Marie Terezie |
Marie Tereza porodila svému muži dvanáct dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti. Oba synové jak následník Ferdinand tak jeho bratr František Karel byli vývojově zaostalí, starší z nich navíc trpěl těžkou formou epilepsie.
Všechny ostatní přeživší děti se nevyznačovaly přílišnou inteligencí. Dnes jsou známější především dvě starší děti, francouzská císařovna Marie Luisa a rakouský císař Ferdinand I., a v Brazílii pak bývalá císařovna Leopoldina.
- Louise Elisabeth (1790–1791)
- Marie Luisa (1791–1847), císařovna francouzská, vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally
- ∞ 1810 císař Napoleon I.
- ∞ 1821 hrabě Adam Vojtěch Neipperg, syn hraběte Leopolda Jana Neipperga a Vilemíny Hetzfeld-Wilfenburg
- ∞ 1834 hrabě Karel Bombelles, syn hraběte Marka Maria Bombellesa a Angeliky z Mackau
- Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875) ∞ 1831 Marie Anna ze Sardinie a Piemontu, dcera krále Viktora Emanuela I. ze Sardinie a Piemontu a arcivévodkyně Marie Terezie z Modeny
- Karolína Leopoldina (1794–1795), arcivévodkyně
- Karolína Luisa (1795–1799), arcivévodkyně
- Marie Leopolda (1797–1826), císařovna Brazilská, ∞ 1817 císař Pedro I. Brazilský, syn krále Jana IV. Portugalského a Šarloty Španělské
- Marie Klementina (1798–1881) ∞ 1818 Leopold Salernský, syn krále Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského a Marie Karolíny Habsbursko-Lotrinské
- Karolína Ferdinanda (1801–1832) ∞ 1819 saský král Fridrich August II.
- František Karel (1802–1878), arcivévoda ∞ 1824 princezna Žofie Frederika Bavorská (1805–1872), dcera krále Maximiliána I. Bavorského
- Maria Anna (1804–1858), arcivévodkyně
- Jan Nepomuk (1805–1809), arcivévoda
- Amálie Terezie (*/† 1807), arcivévodkyně
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Josef_Kreutzinger_-_Kaiserliche_Familie.jpg)
Literatura
- WEISSENSTEINER FRIEDRICH, Ženy na habsburském trůnu : rakouské císařovny 1804-1918, nakladatelství Ikar, Knižní klub, Euromedia Group, Praha 2000, ISBN 80-7202-647-X
- ČECHURA JAROSLAV, Ženy a milenky českých králů, nakladatelství Akropolis, Praha 1994, ISBN 80-85770-06-7
Externí odkazy
Šablona:Královna
Šablona:Královna
Šablona:Královna
Šablona:Královna
Šablona:Královna