Makak červenolící
 Makak červenolící | |
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída |
čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
primáti (Primates) |
| Infrařád |
opice (Simiiformes) |
| Čeleď |
kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Podčeleď |
kočkodani (Cercopithecinae) |
| Rod |
makak (Macaca) |
| Binomické jméno | |
|
Macaca fuscata (Blyth, 1875) | |
 rozšíření makaka červenolícého
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Makak červenolící (též makak japonský, Macaca fuscata; japonsky 日本猿 nihonzaru) je jediný druh primáta kromě člověka samotného, který žije v Japonsku.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tento živočich žije v Japonsku, kde nedokáží přežít mnohá jiná zvířata. Je totiž schopný odolávat chladným zimám plným sněhu i mrazivým teplotám. Dokonce se při hledání potravy dokáže prohrabat vrstvou sněhu silnou až 1,5 metru.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Makakové jsou středně velká zvířata masivní postavy. Před chladem je při velmi nízkých teplotách chrání velice hustá rezavohnědá srst. Mají červenou hlavu a uši, dlouhé licousy a bradku. Mají dlouhé ruce, nohy a převážně hnědé (někdy až světle černé) oči. Tělo makaků červenolících měří 50–75 cm, ocas 25–30 cm a samice váží kolem 9 kilogramů, samec 11 kg.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Složení potravy této opice záleží na oblasti, kde žije. Někteří makakové mají rádi sladké brambory, druzí výhonky bambusu, třetí trávy a rozmanité plody. Sledování různých tlup makaků ukázalo, že jsou neobyčejně vynalézaví, schopni pronikat do dalších oblastí a osvojit si nové způsoby chování, pokud poznají a pochopí, že je to pro ně užitečné. Makakové se rádi koupou a proto je můžeme hojně zastihnout právě u vody.
V tlupách makaků, které mohou čítat 500-600 jedinců, existuje dělení na určité „pozice“: jsou zde makakové – vůdci, sluhové i členové stáda. O to, kdo se stane vůdcem, se u makaků vede dlouhá řada soubojů, které mohou trvat i několik let. Mladí samci ve stáří jednoho roku opouštějí svou tlupu a sdružují se se svými vrstevníky, vesměs samci, ve zvláštní skupinu a tráví většinu času lezením a pobýváním na stromech. Po určité době se samec připojí k nějaké tlupě, ale většinou ne ke své vlastní.
Když se tlupa stěhuje na nové místo, pak ji zejména mladí samci chrání zepředu i zezadu. Pokud se tlupa zastaví na noc, vytvářejí kolem ochranný kruh, uvnitř kterého klidně a nerušeně spí vedoucí samec i samičky s mláďaty. Samice rodí jedno mládě po 6 až 7 měsících březosti. To se hned po narození drží matčiných chlupů na hřbetě, a zůstává tam několik týdnů.
Nejstarší známý makak červenolící se ve volné přírodě dožil 28 let.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Makak červenolící
Makak červenolící
Makak červenolící
Makak červenolící
Makak červenolící
Makak červenolící
Makak červenolící
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
- ↑ http://animaldiversity.org/accounts/Macaca_fuscata/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu makak červenolící ve Wikimedia Commons - Galerie makak červenolící ve Wikimedia Commons
Taxon Macaca fuscata ve Wikidruzích- Macaca fuscata – The IUCN Red List of Threatened Species (anglicky)
- Makak červenolící v ZOO Olomouc
- Makak červenolící na BioLibu.cz
- Makak červenolící - článek a fotografie
- Makak červenolící v Affenbergu, Korutany
