Makak červenolící

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMakak červenolící
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Infrařád opice (Simiformes)
Čeleď kočkodanovití (Cercopithecidae)
Podčeleď kočkodani (Cercopithecinae)
Rod makak (Macaca)
Binomické jméno
Macaca fuscata
Blyth, 1875
rozšíření makaka červenolícého
rozšíření makaka červenolícého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makak červenolící (též makak japonský, Macaca fuscata; japonsky 日本猿 nihonzaru) je jediný druh primáta kromě člověka samotného, který žije v Japonsku.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tento živočich žije v Japonsku, kde nedokáží přežít mnohá jiná zvířata. Je totiž schopný odolávat chladným zimám plným sněhu i mrazivým teplotám. Dokonce se při hledání potravy dokáže prohrabat vrstvou sněhu silnou až 1,5 metru.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Makakové jsou středně velká zvířata masivní postavy. Před chladem je při velmi nízkých teplotách chrání velice hustá rezavohnědá srst. Mají červenou hlavu a uši, dlouhé licousy a bradku. Mají dlouhé ruce, nohy a převážně hnědé (někdy až světle černé) oči. Tělo makaků červenolících měří 50-75 cm, ocas 25-30 cm a samice váží kolem 9 kilogramů, samec 11 kg.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Makakové koupající se v horkých pramenech

Složení potravy této opice záleží na oblasti, kde žije. Někteří makakové mají rádi sladké brambory, druzí výhonky bambusu, třetí trávy a rozmanité plody. Sledování různých tlup makaků ukázalo, že jsou neobyčejně vynalézaví, schopni pronikat do dalších oblastí a osvojit si nové způsoby chování, pokud poznají a pochopí, že je to pro ně užitečné. Makakové se rádi koupou a proto je můžeme hojně zastihnout právě u vody.

V tlupách makaků, které mohou čítat 500-600 jedinců, existuje dělení na určité „pozice“: jsou zde makakové – vůdci, sluhové i členové stáda. O tom, kdo se stane vůdcem, existuje u makaků dlouhá řada soubojů, které mohou trvat i několik let. Mladí samci ve stáří jednoho roku opouštějí svou tlupu a sdružují se se svými vrstevníky, vesměs samci, ve zvláštní skupinu a tráví většinu času lezením a pobýváním na stromech. Po určité době se samec připojí k nějaké tlupě, ale většinou ne ke své vlastní.

Když se tlupa stěhuje na nové místo, pak ji zejména mladí samci chrání zepředu i zezadu. Pokud se tlupa zastaví na noc, vytvářejí kolem ochranný kruh, uvnitř kterého klidně a nerušeně spí vedoucí samec i samičky s mláďaty. Samice rodí jedno mládě po 6 až 7 měsících březosti. To se hned po narození drží matčiných chlupů na hřbetě, a zůstává tam několik týdnů.

Makak červenolící se může dožít až 19 let (v zajetí).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]