Makak červenolící
|
|
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||||||||
| Stupeň ohrožení podle IUCN | ||||||||||||||||||||
 málo dotčený[1] |
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||||||
| Macaca fuscata Blyth, 1875 |
||||||||||||||||||||
 rozšíření makaka červenolícého
|
||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Makak červenolící (též makak japonský, Macaca fuscata; japonsky 日本猿 nihonzaru) je jediný druh primáta kromě člověka samotného, který žije v Japonsku.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tento živočich žije v Japonsku, kde nedokáží přežít mnohá jiná zvířata. Je totiž schopný odolávat chladným zimám plným sněhu i mrazivým teplotám. Dokonce se při hledání potravy dokáže prohrabat vrstvou sněhu silnou až 1,5 metru.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Makakové jsou středně velká zvířata masivní postavy. Před chladem je při velmi nízkých teplotách chrání velice hustá rezavohnědá srst. Mají červenou hlavu a uši, dlouhé licousy a bradku. Mají dlouhé ruce, nohy a převážně hnědé (někdy až světle černé) oči. Tělo makaků červenolících měří 50-75 cm, ocas 25-30 cm a samice váží kolem 9 kilogramů, samec 11 kg.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Složení potravy této opice záleží na oblasti, kde žije. Někteří makakové mají rádi sladké brambory, druzí výhonky bambusu, třetí trávy a rozmanité plody. Sledování různých tlup makaků ukázalo, že jsou neobyčejně vynalézaví, schopni pronikat do dalších oblastí a osvojit si nové způsoby chování, pokud poznají a pochopí, že je to pro ně užitečné. Makakové se rádi koupou a proto je můžeme hojně zastihnout právě u vody.
V tlupách makaků, které mohou čítat 500-600 jedinců, existuje dělení na určité „pozice“: jsou zde makakové – vůdci, sluhové i členové stáda. O tom, kdo se stane vůdcem, existuje u makaků dlouhá řada soubojů, které mohou trvat i několik let. Mladí samci ve stáří jednoho roku opouštějí svou tlupu a sdružují se se svými vrstevníky, vesměs samci, ve zvláštní skupinu a tráví většinu času lezením a pobýváním na stromech. Po určité době se samec připojí k nějaké tlupě, ale většinou ne ke své vlastní.
Když se tlupa stěhuje na nové místo, pak ji zejména mladí samci chrání zepředu i zezadu. Pokud se tlupa zastaví na noc, vytvářejí kolem ochranný kruh, uvnitř kterého klidně a nerušeně spí vedoucí samec i samičky s mláďaty. Samice rodí jedno mládě po 6 až 7 měsících březosti. To se hned po narození drží matčiných chlupů na hřbetě, a zůstává tam několik týdnů.
Makak červenolící se může dožít až 19 let (v zajetí).
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Makak červenolící
-
Makak červenolící
-
Makak červenolící
-
Makak červenolící
-
Makak červenolící
-
Makak červenolící
-
Makak červenolící
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2016.3. 8. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2016-12-10]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Makak červenolící ve Wikimedia Commons- Galerie Makak červenolící ve Wikimedia Commons
- Macaca fuscata – The IUCN Red List of Threatened Species (anglicky)
- Makak červenolící v ZOO Olomouc
- Makak červenolící na BioLibu.cz
- Makak červenolící - článek a fotografie
- Makak červenolící v Affenbergu, Korutany
