Městská knihovna Beroun

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městská knihovna Beroun
StátČeskoČesko Česko
PolohaU Kasáren 813
Souřadnice49°58′2,22″ s. š., 14°4′13,11″ v. d.
Typveřejná knihovna
Založena1896
Knihovní fond
Velikost fondu117 025 svazků (k 31. 12. 2018)
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelépočet 3 024; z toho děti do 15 let: 994 (k 31. 12. 2018)
Další informace
ŘeditelBc. Michaela Škeříková
Webové stránkywww.knihovnaberoun.cz
Telefon311621947
SiglaBEG001
IČO00065285 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna Beroun je veřejná knihovna, jejímž zřizovatelem je město Beroun.

Knihovna systematicky buduje fond krásné a odborné literatury a jiných informačních pramenů, vytváří a archivuje fond regionální literatury včetně zpracovávání a shromažďování informací o regionu. Podílí se na primárním vzdělávání žáků a studentů v úzké spolupráci s místními základními a středními školami a prostřednictvím doprovodného programu na sekundárním vzdělávání občanů včetně nabídky volnočasových aktivit. Knihovna od roku 2002 sídlí ve zrekonstruované budově kasáren. [1]

Jediná pobočka knihovny funguje na sídlišti, kde byla původně otevřena roku 1953.[2] Nyní se nachází v budově, kam byla přestěhována roku 1978. Pobočka nabízí standardní služby jako hlavní budova knihovny a je hojně navštěvována nejen obyvateli sídliště, ale i školami v okolí. Pobočka je jediným kulturním zařízením v této oblasti, navíc s dlouhou tradicí. [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Josef Antonín Seydl a Seydlova knihovna[editovat | editovat zdroj]

Počátky půjčování knih v Berouně jsou spjaty s osobností Josefa Antonína Seydla (1775–1837), berounského děkana, historika a buditele, jehož knihovna se částečně zachovala dodnes ve sbírkách Muzea Českého krasu v Berouně. Seydl kupoval a shromažďoval knihy, které půjčoval obyvatelům města. Možná proto panovala domněnka, že v roce 1836 založil J. A. Seydl v Berouně půjčovnu knih, a dlouho se udržovalo přesvědčení, že berounská městská knihovna je vlastně Seydlův odkaz. Seydl byl ideovým i materiálním původcem knihovny, on sám však městskou knihovnu nezaložil.

Později v Berouně fungovaly knihovny při spolcích, jako byl Sokol, Dobročinný spolek Ludmila nebo divadelní ochotníci. V 90. letech 19. století začaly být sbírány a ukládány kulturní písemné památky města i okolí a vznikl muzejní spolek, který v roce 1894 jednal o vzniku knihovny. Přestože byl vypracován i knihovní řád, knihovna založena nebyla.

Spolek Museum a veřejná knihovna v Berouně[editovat | editovat zdroj]

Spolek Museum a veřejná knihovna v Berouně byl založen 23. července 1896. Toto datum je považováno za vznik knihovny. Úkolem spolku bylo pátrat po starožitnostech a památkách, shromažďovat je a uchovávat a v neposlední řadě zřídit veřejnou knihovnu. Prvním knihovníkem byl jmenován Vincenc Švagr.

Po první světové válce[editovat | editovat zdroj]

Slibný vývoj knihovny zastavila první světová válka, během níž přišla knihovna o prostory a utrpěla velké materiální ztráty. Zásluhu na jejím obnovení měl prof. Mucha, který zde působil jako knihovník od roku 1919 a jako první začal uvažovat o založení dětského oddělení. V roce 1922 nastoupil do berounské knihovny Dr. Josef Poch, bezesporu její největší osobnost. Jako první profesionální knihovník v Berouně byl zvolen 4. července 1922. S jeho funkcí byla spojena také povinnost vést pamětní knihu města.

Činnost Josefa Pocha[editovat | editovat zdroj]

Josef Poch se ihned po svém nástupu pustil do revize fondu, pořídil seznamy knih, nové katalogy a přeorganizoval celý fond. Začal vypracovávat pravidelné statistické výkazy. Zasloužil se o rozvoj propagační činnosti knihovny. Knihovní fond byl postupně doplňován a noví čtenáři se postarali o stoprocentní nárůst návštěv knihovny. Pod vedením J. Pocha se knihovna stala skutečným kulturně-vzdělávacím centrem. Díky jeho iniciativě, píli, tvrdé práci a zapálení velmi vzrostla úroveň a popularita knihovny.

V roce 1924 město zakoupilo Duslovu vilu, kam se o rok později přestěhovala nejen knihovna s čítárnou, ale i muzeum a archiv. Roku 1925 se knihovna zúčastnila jubilejní krajinské výstavy v Berouně. O její expozici se uznale vyjádřil sám prezident T. G. Masaryk. Významný byl rok 1926, kdy se v Praze konal mezinárodní sjezd knihovníků. Už sama skutečnost, že se sjezd konal právě v Praze, ukazovala, jakou vážnost získalo československé knihovnictví v zahraničí svým poválečným rozvojem. Berounská knihovna vystavovala na výstavách sjezdu. Její expozice byla umístěna v budově Ženského výrobního spolku v Resslerově ulici. V rámci sjezdu se uskutečnil zájezd na Karlštejn a do Berouna, kde proběhla prohlídka knihovny. Návštěvníky provedl Josef Poch, který byl zároveň druhým jednatelem sjezdu. Knihovnu tak navštívili zástupci z Jeruzaléma, Egypta, Lotyšska, Nizozemska či Švédska a projevili o knihovnu velký zájem.

V roce 1929 byla založena knihovní rada. V té době měla knihovna již 4 oddělení – půjčovnu pro dospělé, půjčovnu pro mládež, čítárnu pro dospělé a čítárnu pro mládež. V roce 1937 se knihovna s 25 000 svazky řadila k největším lidovým knihovnám republiky.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během války knihovnu postihlo zabrání prostor, snižování finančních prostředků, povinné vyřazování knih a taktéž povinný nákup říšské propagační literatury. J. Pochovi se podařilo získat souhlas k vybudování dvou poboček, z nichž byla zřízena jedna a fungovala jen dva roky. Knihovna plnila za protektorátu čestně svůj úkol: udržet mezi lidmi víru ve spravedlivou věc Československa a ve vítězství demokratického ideálu. Berounská knihovna se nenechala válkou zničit, bojovala, aby v roce 1945 mohla uspořádat první poválečnou schůzi knihovní rady, získat zpět své prostory a dále se rozvíjet.

Josef Poch odešel na Ministerstvo školství a národní osvěty a od roku 1946 na jeho místo nastoupil Dr. Viktor Palivec.

50. léta[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv politická situace v 50. letech měla značný vliv na složení knihovního fondu, přesto byla knihovna modernizována. Knihy v půjčovně pro mládež přešly do volného výběru, byl instalován rozhlas, zakoupen promítací přístroj či založen Klub čtenářů. V Berouně fungovala jediná samostatná veřejná čítárna na okrese, která nabízela přes 100 časopisů a zároveň sloužila jako místnost pro konání čtenářských besed, besídek pro děti i odborných školení. V roce 1951 byla v berounské knihovně založena Veřejná informační bibliografická služba, a to jako jedna z prvních v republice.

Roku 1952 knihovna přešla pod správu Okresního národního výboru v Berouně a byla pověřena funkcí okresní knihovny. Tento statut jí přisoudil nové role. V rámci celého okresu plnila funkci metodickou a bibliografickou a zajišťovala meziknihovní výpůjční službu. V praxi tak knihovna poskytovala metodickou pomoc všem knihovnám v okrese. V její evidenci bylo 57 vesnických knihoven.

60. léta[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 nastoupila na post ředitelky Věnka Novotná, která vystřídala Františka Jánského a působila zde až do roku 1991. Okresní lidová knihovna Beroun pokračovala v metodické práci a pomoci obecním knihovnám. Metodická práce byla postupně systematizována.

70. léta[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější událostí v 70. letech bylo vybudování nové pobočky knihovny na Sídlišti. Ta byla slavnostně otevřena 6. října 1978 a nahradila původní pobočku otevřenou v roce 1953. V době otevření byla nejmodernějším knihovnickým pracovištěm v okrese. O rok později bylo otevřeno oddělení politické literatury, které bylo umístěné v Domě politické výchovy na Wagnerově náměstí (nyní budova České pojišťovny).

80. léta[editovat | editovat zdroj]

Začátek 80. let byl spojený s rekonstrukcí Duslovy vily. Knihovna se nacházela v kritickém technickém stavu a po dobu vytoužené rekonstrukce poskytovala služby za ztížených podmínek. Roku 1985 byl otevřen depozitář v obci Hředle. O pět let později byla vypovězena smlouva o pronájmu a 30 000 knih muselo být převezeno zpět do Berouna. Roku 1987 byla otevřena nová čítárna v přístavbě Duslovy vily.

90. léta[editovat | editovat zdroj]

Rok 1992 přinesl změnu na pozici ředitelky, kterou se stala Mgr. Hana Ludvíková. Právě v tomto roce byl do knihovny zakoupen první počítač a v roce 1994 byl v knihovně nainstalován první knihovní systém Codex. Ve stejném roce se stalo Město Beroun zřizovatelem knihovny a její název se změnil na Městskou knihovnu Beroun. Knihovna se potýkala s nevyhovujícími prostory Duslovy vily, které přestaly odpovídat potřebám moderní knihovny. V následujících letech byl spuštěn automatizovaný výpůjční protokol. Pod správu knihovny navíc přešlo Městské informační centrum.

Od roku 2000 dodnes[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější změnou bylo stěhování knihovny do zrekonstruované budovy v bývalých kasárnách. Zde sídlí od 29. října 2002 a dělí se o prostory s Klubem důchodců a Českým svazem bojovníků za svobodu. Rok 2006 přinesl odtržení Městského informačního centra. Další rok si knihovna připomínala 111 let od svého založení a 5 let od stěhování do budovy kasáren. V rámci oslav byla vydána brožura o historii knihovny. Knihovna také získala svoje logo.

Za dobu své existence se knihovna stala organizací, která má své pevné a důležité místo ve městě. Knihovna je centrem kultury i vzdělávání pro všechny věkové skupiny. Dlouho se očekává její rekonstrukce, protože budova kasáren už dávno nevyhovuje potřebám moderní knihovny a ztěžuje poskytování služeb i pořádání akcí.[3]

Oddělení knihovny[editovat | editovat zdroj]

  • oddělení pro dospělé
  • oddělení pro děti a mládež
  • studovna a čítárna
  • pobočka Sídliště
  • akvizice, zpracování a ochrana fondu

Služby[editovat | editovat zdroj]

  • půjčování knih, časopisů, audioknih, společenských her, čteček, e-knih
  • meziknihovní výpůjční služba
  • přístup na internet
  • kopírování, tisk, skenování, laminování
  • denní tisk
  • donášková služba
  • rešerše
  • přístup do právnické databáze Codexis
  • vyhledávání v databázi regionálních článků a regionálních osobností
  • zprostředkování zvukových knih pro nevidomé a slabozraké
  • příprava požadovaných knih
  • dětský koutek
  • validační místo Moje ID
  • Semínkovna
  • spolupráce s obecními knihovnami

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • besedy a přednášky na nejrůznější témata
  • výstavy, vernisáže
  • hudební vystoupení
  • promítání a festivaly
  • akce pro děti
  • celostátní knihovnické akce a kampaně

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Vstup do knihovny
    Vstup do knihovny
  • Chodba na oddělení pro děti
    Chodba na oddělení pro děti
  • Studovna a čítárna
    Studovna a čítárna
  • Oddělení pro dospělé
    Oddělení pro dospělé
  • Pobočka Sídliště
    Pobočka Sídliště
  • Interiér pobočky Sídliště
    Interiér pobočky Sídliště
  • Vjezd do areálu knihovny
    Vjezd do areálu knihovny

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Výroční zpráva Městské knihovny Beroun za rok 2018 [online]. Městská knihovna Beroun [cit. 2019-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-23. 
  2. ↑ Z historie knihovny (8): Knihovna v 50. letech. In: Radniční list, 2016, 14(12), s. 21.
  3. ↑ STLUKOVÁ, Iva. Josef Poch, jeho činnost na Podbrdsku a vliv na české knihovnictví. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MĚSTSKÁ KNIHOVNA BEROUN. 111 let čtenářských zážitků. Beroun: Městská knihovna, 2007.
  • Padesát let městské knihovny v Berouně. Beroun: Šefl, 1946.
  • POCH, Josef. Z kulturních dějin národního obrození. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 74 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Městská_knihovna_Beroun&oldid=23661576“