Mónica Puigová
| Mónica Puigová | |
|---|---|
_(26794913164).jpg) Mónica Puigová na French Open 2016 | |
| Stát |  Portoriko |
| Datum narození | 27. září 1993 (31 let) |
| Místo narození | San Juan, Portoriko |
| Bydliště | Miami, FL, Spojené státy |
| Výška | 170 cm |
| Hmotnost | 64 kg |
| Profesionál od | 2010 |
| Ukončení kariéry | 2022 |
| Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
| Výdělek | 3 542 294 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 303–213 |
| Tituly | 2 WTA, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 27. místo (26. října 2016) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2016) |
| French Open | 3. kolo (2013, 2016, 2019) |
| Wimbledon | 4. kolo (2013) |
| US Open | 2. kolo (2014, 2018) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistryň | vítězka (vycházející hvězdy 2014) |
| Olympijské hry |  zlato (2016) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 18–36 |
| Nejvyšší umístění | 210. místo (25. května 2015) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2018) |
| French Open | 1. kolo (2014, 2015, 2016) |
| Wimbledon | 2. kolo (2016) |
| US Open | 1. kolo (2013, 2014, 2016) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 22. července 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH
| ||
| zlato | Rio de Janeiro 2016 | ženská dvouhra |
Mónica Puigová, celým jménem Mónica Puig Marchán, (* 27. září 1993 San Juan) je bývalá portorická profesionální tenistka a olympijská vítězka z ženské dvouhry Her XXXI. olympiády, čímž se stala prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, který získal zlatou olympijskou medaili.[1][2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála v květnu 2014 turnaj na štrasburské antuce. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2016 na 27. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2015 na 210. místě.[4]
V portorickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 utkáním základního bloku 1. skupiny Americké zóny proti Paraguyai, v němž s Marií-Angelou Ferreirovou vyhrála čtyřhru. Do srpna 2021 v soutěži nastoupila k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 22–5 ve dvouhře a 8–9 ve čtyřhře.[5]
V červnu 2022 oznámila konec kariéry.[6][7]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]2010
[editovat | editovat zdroj]V roce 2010 získala zlatou medaili ve dvouhře na portorických Středoamerických a karibských hrách, když v boji o titul porazila Venezuelanku Adrianu Pérezovou. Na Letních olympijské hry mládeže v Singapuru vypadla jako druhá nasazená již v prvním kole s Čeng Saj-saj ve dvou setech.
2011
[editovat | editovat zdroj]V juniorské kategorii si zahrála dvakrát singlové finále Grand Slamu. Na Australian Open 2011 byla nad její síly belgická juniorka An-Sophie Mestachová, jíž podlehla ve dvou setech. Na pařížské antuce French Open 2011 ji v boji o titul přehrála Tunisanka Ons Džabúrová.
Na Panamerických hrách 2011 konaných v Mexiku vybojovala stříbrný kov, když ve finále nestačila na Američanku Irinu Falconiovou.
2012
[editovat | editovat zdroj]V říjnu 2012 nejdříve zvítězila na turnaji ITF s dotací 50 000 dolarů ve francouzském Joué-lès-Tours, kde v úvodním kole vyřadila nejvýše nasazenou Rusku Alexandru Panovovou. Ve finále přehrála Portugalku Marii João Köhlerovou. O čtrnáct dní později si připsla premiérový titul z události ITF s nejvyšší dotací 100 000 dolarů v Poitiers, když na ni ve finálovém zápase nestačila ruská hráčka Jelena Vesninová.
V tomto roce se poprvé dostala do druhé stovky žebříčku.
2013
[editovat | editovat zdroj]Na Portugal Open na přelomu dubna a května se dostala do hlavní soutěže jako lucky loser a dokázala v prvním kole porazit osmou nasazenou Julii Görgesovou a ve druhém vyřadit bývalou vítězku French Open Francescu Schiavoneovou. Až ve čtvrtfinále ji vyřadila Carla Suárezová Navarrová.
Dařilo se jí také na grandslamových turnajích. Na French Open vyřadila v prvním kolem jedenáctou nasazenou Naděždu Petrovovou. Její cestu turnajem zastavila opět Suárezová Navarrová ve třetím kole. Na následujícím Grand Slamu ve Wimbledonu dosáhla největšího vítězství kariéry, když vyřadila v prvním kole turnajovou pětku Saru Erraniovou. Na turnaji došla až do čtvrtého kola, kde podlehla Sloane Stephensové ve třech setech.
Rok 2013 zakončila na 56. místě žebříčku.
2014
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2014 vybojovala premiérovou turnajovou trofej na okruhu WTA Tour, když na antukovém Internationaux de Strasbourg vyhrála soutěž dvouhry. Ve finále přehrála Španělku Silvii Solerovou Espinosovou.[8]
Do debutového ročníku soutěže vycházejících hvězd na Turnaji mistryň splnila kvalifikační kritéria a fanoušci ji následně zvolili jako jednu ze čtyř účastnic. V základní skupině vyhrála všechny tři zápasy nad Zarinou Dijasovou, Shelby Rogersovou i Čeng Saj-saj, kterou poté opět přehrála ve finále.
2015
[editovat | editovat zdroj]Na začátku sezony 2015 se jí podařilo projít do druhého kola Australian Open a v únoru do semifinále turnaje v Pattaye a do čtvrtfinále turnaje v Acapulcu, kde ve druhém kole porazila druhou nasazenou Saru Erraniovou. V dubnu se do čtvrtfinále probojovala také v Bogotě.
.jpg)
Po nepodařené obhajobě ve Štrasburku a sérii vypadnutí v prvních kolech dalších turnajů klesla v žebříčku WTA na konec první stovky. V červenci reprezentovala Portoriko na Panamerických hrách v kanadském Torontu, kde vybojovala bronzovou medaili.[9] Sezónu zakončila na 91. místě žebříčku WTA.
2016: Olympijská vítězka
[editovat | editovat zdroj]Na začátku sezóny se probojovala do finále turnaje kategorie Premier v Sydney, kde ovšem hladce prohrála se Světlanou Kuzněcovovou. Na následujícím Australian Open na úvod ztratila jen tři gamy proti Polce Magdě Linetteové. Ve druhém kole sehrála dramatickou bitvu proti české kvalifikantce a 114. hráčce žebříčku Kristýně Plíškové, v níž odvrátila pět mečbolů. Po výhře 9–7 v rozhodující sadě poprvé prošla do třetí fáze melbournského grandslamu.[10] V ní nestačila na další polskou tenistku, čtvrtou nasazenou Agnieszku Radwańskou, která jí uštědřila „kanára“.
V antukové části sezóny sice nikdy neprohrála první zápas na turnaji, ale nikdy do roku 2016 nepřešla třetí kolo. Ve čtvrtfinále J&T Banka Prague Open nestačila na nejvýše nasazenou Světlanu Kuzněcovovou ve třech setech. Na grandslamovém Roland Garros v Paříži se probojovala do třetího kola, kde ji porazila Američanka Madison Keysová.
Výkonnostní vzestup potvrdila na začátku travnaté části sezóny, když si dvakrát zahrála semifinále. Na AEGON Open Nottingham v něm jako čtvrtá nasazená uhrála čtyři gamy na turnajovou jedničku Karolínu Plíškovou. Následující týden dohrála mezi poslední čtveřicí na eastbournském AEGON International, kde prošla do hlavní soutěže z kvalifikace. V boji o finálový duel byla nad její síly pozdější vítězka Dominika Cibulková, jíž odebrala tři hry. Po turnaji postoupila na nové žebříčkové maximum, když figurovala na 36. místě. Ve Wimbledonu dohrála v úvodním kole, v němž ji zdolala šestnáctá nasazená Britka Johanna Kontaová.
_(29236398233).jpg)
V srpnové ženské dvouhře na Hrách XXXI. letní olympiády v Riu de Janeiru startovala jako světová čtyřiatřicítka. Na úvod porazila slovinskou hráčku Polonu Hercogovou. Totožným skóre zdolala i další soupeřku, Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou, jež v turnaji figurovala jako čtrnáctá nasazená. Ve třetím kole pak deklasovala třetí nasazenou Garbiñe Muguruzaovou ze Španělska. Ve čtvrtfinále ji po shodném výsledku nezastavila ani Němka Laura Siegemundová. Postup do bojů o medaile komentovala slovy: „Chci hrát o zlatou medaili, to je můj cíl. Budu se snažit pro to udělat maximum,“ uvedla, když přitom cestou do semifinále neztratila žádný set.[11][12] V něm ji čekala česká jednička a turnajová jedenáctka Petra Kvitová, kterou v prvním vzájemném střetnutí dokázala přehrát po divokém třísetovém průběhu.[1][2]
Ve finále olympijského turnaje si Mónica Puigová za 2:09 hodin připsala překvapivé vítězství nad německou světovou dvojkou Angelique Kerberovou po třísetovém průběhu. Stala se tak historicky prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, jenž vybojoval olympijské zlato.[1][2][13]
Po olympiádě vynechala severoamerické turnaje Western & Southern Open a Connecticut Open. Ve dvouhře US Open startovala z pozice poslední nasazené. Na turnaji vypadla, stejně jako ve Wimbledonu, již v úvodním kole, když ve dvou setech prohrála s Čeng Saj-saj z Číny.[14] V srpnu se stala hráčkou měsíce na okruhu WTA Tour. Poražena v prvních zápasech skončila na zářijovém Wuhan Open i říjnovém China Open, když ve Wu-chanu nestačila na Robertu Vinciovou a v Pekingu uhrála jen dva gamy na Yaninu Wickmayerovou.
2017–2019
[editovat | editovat zdroj]Na začátku sezóny nedokázala obhájit finálovou účast na Apia International Sydney 2017 ani třetí kolo na Australian Open 2017 a v žebříčku se propadla zpět do čtvrté desítky. Na březnovém Miami Open 2018 a opět na čínském Wuhan Open 2018 ve třech setech porazila Carolinu Wozniackou. Na jaře 2019 se dostala zpět do šesté desítky žebříčku WTA, když na Volvo Car Open 2019 v Charlestonu postupně porazila Arynu Sabalenkovou a Danielu Collinsovou.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se kubánskému otci Josému Puigovi a portorikánské matce Astrid Marchánové. Prarodiče z otcovy strany jsou Španělé a pocházejí z Katalánska. K tenisu ji přivedl otec v šesti letech a stal se jejím trenérem.
Utkání o olympijské medaile
[editovat | editovat zdroj]Ženská dvouhra: 1 (1 zlato)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | místo konání | povrch | soupeřka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | 2016 | Rio de Janeiro, Brazílie | tvrdý |  Angelique Kerberová |
6–4, 4–6, 6–1 |
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Olympijské hry (1–0 D) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
| Premier (0-1 D) | |
| International (1–1 D) | |
Dvouhra: 4 (2–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 24. května 2014 | Štrasburk, Francie | antuka |  Sílvia Solerová Espinosová
|
6–4, 6–3 |
| Finalistka | 2. | 15. ledna 2016 | Sydney, Austrálie | tvrdý |  Světlana Kuzněcovová
|
0–6, 2–6 |
| Vítězka | 2. | 13. srpna 2016 | LOH – Rio de Janeiro, Brazílie | tvrdý | Angelique Kerberová
|
6–4, 4–6, 6–1 |
| Finalistka | 2. | 21. října 2017 | Lucemburk, Lucembursko | tvrdý (h) | Carina Witthöftová
|
3–6, 5–7 |
Finálové účasti na turnajích okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| 100 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments |
| 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 10 (6–4)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 19. dubna 2010 | Torrent, Španělsko | antuka | Nanuli Pipijová
|
3–6, 6–1, 6–2 |
| Vítězka | 2. | 20. února 2011 | Surprise, Spojené státy | tvrdý |  Lenka Wienerová
|
6–4, 6–0 |
| Vítězka | 3. | 1. května 2011 | Chiasso, Švýcarsko | antuka |  Andrea Hlaváčková
|
7–6(4), 7–5 |
| Vítězka | 4. | 22. srpna 2011 | San Luis Potosí, Mexiko | tvrdý | Nika Kucharčuková
|
6–3, 6–0 |
| Finalistka | 5. | 25. června 2012 | Bayamon, Portoriko | tvrdý |  Michelle Larcherová de Britová
|
3–6, 2–6 |
| Finalistka | 6. | 12. března 2012 | Poza Rica, Mexiko | tvrdý |  Jaroslava Švedovová
|
1–6, 2–6 |
| Finalistka | 7. | 25. června 2012 | Périgueux, Francie | antuka | Irina Chromačovová
|
3–6, 2–6 |
| Vítězka | 8. | 8. října 2012 | Joué-lès-Tours, Francie | tvrdý | Maria João Köhlerová
|
3–6, 6–4, 6–1 |
| Vítězka | 9. | 22. října 2012 | Poitiers, Francie | tvrdý | Jelena Vesninová
|
7–5, 1–6, 7–5 |
| Finalistka | 10. | 23. prosince 2012 | Ankara, Turecko | tvrdý |  Ana Savićová
|
7–5, 3–6, 4–6 |
Finále na juniorce Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra juniorek: 2 (0–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2011 | Australian Open | tvrdý |  An-Sophie Mestachová
|
4–6, 2–6 |
| Finalistka | 2011 | French Open | antuka |  Ons Džabúrová
|
6–7(8–10), 1–6 |
Finále na dalších soutěžích
[editovat | editovat zdroj]Středoamerické a karibské hry
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | Rok | Dějiště | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | 2010 | Portoriko | tvrdý |  Adriana Pérezová
|
6–3, 6–2 |
Panamerické hry
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | Rok | Dějiště | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Stříbro | 2011 | Mexiko | tvrdý |  Irina Falconiová
|
3–6, 2–6 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mónica Puig na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Luboš Zabloudil. Kvitová podlehla Puigové. Na olympiádě si zahraje 'pouze' o bronz. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-12 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Eleanor Crooks. Monica Puig becomes Puerto Rico's FIRST-EVER Olympic gold medallist with stunning tennis victory [online]. Mirror, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mónica Puigová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. července 2021
- ↑ Mónica Puigová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 22. července 2021
- ↑ Mónica Puigová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 22. července 2021
- ↑ Olympic champion Monica Puig announces retirement from tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-13 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Olympijská vítězka Puigová v 28 letech ukončila kariéru. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-13 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Monica Puig eyes first WTA title [online]. [cit. 2014-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Toronto 2015 PanAm [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-23.
- ↑ Černý den Češek. Kvitová končí ve 2. kole, Kristýně Plíškové nestačilo ani rekordních 31 es a pět mečbolů [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-20 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Jorge Castillo. Puerto Rico has never won an Olympic gold medal. Monica Puig could change that soon.. The Washington Post [online]. 2016-08-11 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil. Kvitová deklasovala Svitolinovou a je v olympijském semifinále!. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-11 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Zaskočila nejen Kvitovou. Tenistka teď učí svět vyslovovat své jméno. http://oh.idnes.cz/tenistka-monica-puigova-vyhrala-olympijsky-turnaj-fx6-/oh-tenis.aspx?c=A160814_093226_oh-tenis_pes, Idnes.cz, 13. srpna 2016
- ↑ Luboš Zabloudil. Kerberová se na postup nenadřela, Muguruzaová musela otáčet. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-29 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Mónica Puigová v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mónica Puigová na Wikimedia Commons - Mónica Puigová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Mónica Puigová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Mónica Puigová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
