Přeskočit na obsah

Lošov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lošov
Kaplička se zvonicí
Kaplička se zvonicí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel732 (2021)[1]
Katastrální územíLošov (9,84 km²)
PSČ779 00
Počet domů193 (2011)[2]
Lošov na mapě
Lošov
Lošov
Další údaje
Kód části obce86878
Kód k. ú.686875
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lošov (německy Loschau[3]) je bývalá obec, městská čtvrť a katastrální území statutárního města Olomouce. Rozkládá se asi devět kilometrů východně od centra Olomouce, přímo je spojen s Velkou Bystřicí a olomouckou městskou částí Svatý Kopeček. Na jeho katastrálním území se kromě Hvězdárny Josefa Sienela nachází také Fort Radíkov.

Hvězdárna Josefa Sienela

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1385 (Lacznaw), původně možná patřila pánům na Bystřici, ale až k roku 1465 je doloženo, že šlo o majetek kláštera Hradisko. Dříve se ve zdejší lokalitě Zlatý důl těžilo zlato a zřejmě i další vzácné kovy, neboť v polovině 18. století se objevily neúspěšné snahy o obnovení těžby stříbra. Obyvatelé měli povinnost roboty v okolních rozsáhlých lesích a ke klášternímu statku v Droždíně, v Lošově se nacházel i lom na břidlici nebo mlýn na obilí. Lesy roku 1879 koupili Lichtenštejnové, vlastní Lošov se však již v roce 1850 stal samostatnou politickou a katastrální obcí.[4]

Lošov byl vždy obcí českou, položenou u národnostní hranice, severně a východně od něj se totiž již nacházelo souvislé německé osídlení (část katastru obce byla v roce 1938 po Mnichovské dohodě zabrána německými vojsky). Farností, poštou, četnickou stanicí spadal pod Svatý Kopeček. Stejně tak školou, a to až do roku 1881, kdy si místní zřídili školu vlastní. Jen menšina obyvatel se věnovala zemědělství, většina docházela za prací do Mariánského Údolí, kde byly železárny akciové společnosti Moravia, nebo až do Olomouce do továrny Kosmos. Silnice na Svatý Kopeček byla postavena v roce 1924 a do Velké Bystřice až roku 1946. Po válce zde byla také na Lošovském potoku vybudována přehradní nádrž a v roce 1957 malá hvězdárna, v roce 2007 pojmenována po svém zakladateli a místním učiteli Josefu Sienelovi. Součástí Olomouce se Lošov jako poslední připojená obec stal k 1. srpnu 1980.[5] V roce 1893 byl v Lošově založen také sbor dobrovolných hasičů, který měl v roce 2023 61 členů.

Vývoj Lošova podle sčítání lidu[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 437 436 432 496 533 468 494[p 1]
Domů 61 63 69 72 72 72 88
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 480 518 509 552 570 572 676
Domů 114 116 124 138 163 171 193
  1. Z toho 479 osob národnosti československé, 13 německé a 2 ostatních.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 149–152. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  5. Tichák (2000), str. 95, 152–154.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]