Lev Sergejevič Těrmen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lev Sergejevič Těrmen
Lev Termen playing - cropped.jpg
Narození27. srpna 1896 nebo 28. srpna 1896
Petrohrad
Úmrtí3. listopadu 1993 (ve věku 97 let)
Moskva
Místo pohřbeníKuncevský hřbitov
BydlištěPetrohrad (1896–1928)
Spojené státy americké (1928–1938)
Moskva (1938–1939)
Magadanská oblast (1939–1940)
Alma materDůstojnická elektrotechnická škola (do 1916)
Petrohradská konzervatoř (do 1916)
Nikolajevské ženijní učiliště (Desetiletí od 1910 – 1916)
Petrohradská státní polytechnická univerzita (1920–1926)
První klasické petrohradské gymnázium
Povolánívynálezce, inženýr, fyzik, hudebník a violoncellista
ZaměstnavateléFyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho (od 1919)
Státní institut hudebních věd (od 1923)
CKB-29 NKVD (1940–1948)
Moskevská státní konzervatoř (1964–1967)
Lomonosovova univerzita (od 1967)
OceněníStalinova cena (1947)
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu (od 1991)
ChoťLavinia Williamsová (do 1938)[1]
Funkcevedoucí katedry (Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho; od 1919)
chief executive officer (1931–1938)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev Sergejevič Těrmen (Лев Сергеевич Термен, na Západě známý jako Leon Theremin; 15.jul./ 27. srpna 1896greg. Sankt-Petěrburg3. listopadu 1993 Moskva)[2] byl ruský fyzik, průkopník elektroniky, vynálezce a hudebník. Proslul zejména jako autor bezdotykového hudebního nástroje thereminu, jeho inovací však bylo mnohem více.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leo Theremin hrající na theremin, 1924

Narodil se v Petrohradě. Předkem jeho otce byl francouzský hugenot, matka byla německého původu. Měl sestru Helenu. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello. Vojenskou službu absolvoval jako podporučík Radiotechnického pluku, po bolševickém převratu se stal náčelníkem Carskoselské radiostanice.

V roce 1920 přešel do laboratoře profesora Ioffeho ve Fyzikálně-technickém ústavu. Tam si povšiml, že kapacita lidského těla může ovlivňovat frekvenci elektronkového oscilátoru. S využitím tohoto jevu zkonstruoval monofonní hudební nástroj, který nazval etherphone a pro který se později ujalo označení theremin[2] či též termenvox (терменвокс). Ve 20. letech svůj nástroj předváděl v Sovětském svazu a dalších evropských zemích.

V roce 1928 odešel do USA, kde se věnoval vývoji elektronických hudebních nástrojů i dalších přístrojů a dle některých zdrojů i vyzvědačské činnosti[2]. V roce 1938 se vrátil zpět do Sovětského svazu[2] (podle některých zdrojů se jednalo o únos agenty NKVD[zdroj?]) a krátce poté byl zatčen, uvězněn v Butyrské věznici a obviněn z účasti na vraždě Kirova.

Na krátký čas se ocitl v gulagu na Kolymě, ale po zjištění jeho schopností si jej k sobě v roce 1940 vyžádal A. N. Tupolev, působící v té době v Omsku. Zde také vyvinul odposlechové zařízení Buran, tajně nainstalované na velvyslanectví USA v Moskvě. Za jeho vývoj mu sovětská vláda jako jedinému odsouzenému vězni udělila Stalinovu cenu prvního stupně.[2]

V roce 1946 požádal o penzi a až do svého úmrtí (ve věku 97 let) pracoval v MGU jako mechanik v laboratoři akustiky. Zemřel v Moskvě v roce 1993.

Vynálezy a objevy[editovat | editovat zdroj]

Hudební nástroje[editovat | editovat zdroj]

Jiná elektronika[editovat | editovat zdroj]

  • kapacitní zabezpečovací zařízení
  • jedno z prvních použitelných ruských televizních zařízení pro přenos obrazů kabelem, pravděpodobně pro potřeby ministerstva vnitra
  • odposlechové zařízení „Буран“
  • zařízení pro distanční řízení bezpilotních letounů
  • automatizované námořní značkovací bóje

Další témata[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo hru Petra Zelenky Teremin inspirovanou Těrmenovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli exceloval Ivan Trojan.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. a b c d e Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-05-03]. Heslo ТЕРМЕ́Н. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]