Letov L-11
| Letov L-11 | |
|---|---|
| Určení | lehký sportovní letoun |
| Výrobce | Letov |
| První let | 22. května 1997 |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letov L-11 byl československý jednomotorový dvoumístný lehký sportovní letoun od leteckého výrobce Letov. Sloužit měl pro základní výcvik, kondiční a navigační létání i k vlekání větroňů. Jeho vývoj byl zahájen v 80. letech na popud Svazarmu. Poprvé vzlétl v roce 1997. Jeho vývoj ukončil krach společnosti Letov. Jediný vyrobený prototyp se dochoval jako muzejní exponát.[1]
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
V polovině 80. let 20. století probíhala debata o tom, jak by měl vypadat nový vrtulový cvičný letoun pro sportovní letectví. Jedinou organizací, která sportovní létání umožňovala, byl Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou), tedy organizace úzce navázaná na armádu. Zatímco sportovně založení letci potřebovali relativně lehké, nenáročné a univerzální letadlo se sedadly vedle sebe (X-1), armáda s podporou části průmyslu požadovala těžší letoun se sedadly za sebou, vhodnější pro výcvik budoucích pilotů proudových bojových letadel (X-2). Neslučitelnost obou pojetí nakonec vedla k rozhodnutí vyvinout dva typy cvičných letadel.[2]
Letov zahájil práce na lehčím letounu X-1 (pozdější L-11), který měl sloužit pro předvojenský letecký výcvik branců zajišťovaný Svazarmem. V základním výcviku měl být levnějším nástupcem cvičných letounů Zlín Z-126 Trenér a Zlín Z-42. Následný přechod na proudovou techniku měl proběhnout na navazujícím typu X-2. Do stádia prototypu se nakonec dostal pouze X-1, vyvinutý a postavený v Letovu.[1] Konstrukční tým letounu tvořili Václav Brož z katedry letadel ČVUT, Václav Růžička, který byl vedoucím vývoje letadel společnosti Letov, projektant Josef Řehák a vedoucí oddělení výpočtů Miroslav Sysel.[3]
Pozemní zkoušky prototyp (OK-AYA) prodělal od 11. července do 20. září 1996 na letištích Letňany a Kbely. Dále absolvoval část pevnostních zkoušek, včetně zkoušky křídla do početního zatížení. Časopis Letectví a kosmonautika tehdy upozornil, že další osud letounu bude patrně záviset na nalezení ekonomicky silného partnera.[4]
První let prototypu proběhl 22. května 1997.[1] Veřejnosti byl prototyp poprvé představen 3. června 1997. Po pokřtění letounu šampaňským s ním z letiště Letňany vzlétl inspektor Aeroklubu ČR Jasoň Kučera. V rámci letových zkoušek prototyp uskutečnil celkem 53 vzletů, poslední 24. října 1997.[3] Vývoj letounu komplikoval nevhodně zvolený motor a vrtule. Projekt L-11 nakonec skončil kvůli krachu samotného výroce Letov, spojenému s odchodem pracovníků vývojového oddělení do Aera Vodochody. Prototyp L-11 získal soukromý vlastník, od kterého se dostal do sbírek Vojenského historického ústavu Praha.[1] V roce 2020 VHÚ získal od Aeroklubu Letňany ještě náhradní příďovou nohu, nejspíše vyrobenou pro další prototyp. Dle výrobního štítku nohu vyrobila Technometra Semily.[5]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
L-11 je lehký jednomotorový dvoumístný vzpěrový hornoplošník s pevným podvozkem a uzavřenou kabinou. Trup má poloskořepinovou celokovovou konstrukci. V uzavřeném kokpitu jsou sedadla vedle sebe. Překryt se odklápí vzhůru. Letoun je vybaven dvojím řízením. Za kokpitem je prostor pro zavazadla. Křídla mají poloskořepinovou konstrukci o vzepětí 1,5° a jsou opatřena profilem MS/1/-/0313/1675. Křidélka jsou kompozitová ze skelného laminátu. Samonosné ocasní plochy mají profil NACA 0010.[3] Prototyp pohání vzduchem chlazený čtyřdobý čtyřválec OHV Continental O-200A-48 o výkonu 73,6 kW. Během zkoušek roztáčel dvoulistou pevnou vrtuli VZLÚ V236A o průměru 1,8 metru. Později pak kovovou vrtuli McCauley 1A101HCM6948 o průměru 1,76 metru. Pevný podvozek byl příďového typu. Kola hlavního podvozku s nezávislými mechanickými brzdami jsou zavěšena na samonosných kompozitových nohách. Řiditelná příďová noha byla opatřena tlumičem. Prototyp létal pouze v barvě kovu a nažloutlého laminátu. Před kabinou má černý pás proti oslnění.[6]
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Údaje dle[6]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 2
- Rozpětí: 9,5 m
- Délka: 6,6 m
- Výška: 2,9 m
- Nosná plocha: 10,75 m2
- Hmotnost prázdného stroje: 440 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 670 kg
- Pohonná jednotka: 1× Continental O-200A-48
- Výkon pohonné jednotky: (73,6 kW/100 k)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 215 km/h[1]
- Dostup: 6750 m
- Dolet: 500 km
- Stoupavost (počáteční): 6,75 m/s
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Letov L-11 [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.
- ↑ SALAJKA, Martin. Letov L-11. Letectví a kosmonautika. 1998, roč. LXXIV., čís. 9, s. 14. ISSN 0024-1156.
- ↑ a b c Salajka, 1998, s. 15.
- ↑ JB. Představujeme vám novinku.... Letectví a kosmonautika. 1996, roč. LXXII., čís. 18, s. 4. ISSN 0024-1156.
- ↑ Příďová noha letounu Letov L-11 [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Salajka, 1998, s. 16.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SALAJKA, Martin. Letov L-11. Letectví a kosmonautika. 1998, roč. LXXIV., čís. 9, s. 14–16. ISSN 0024-1156.