Lesňáček kroužkooký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLesňáček kroužkooký
alternativní popis obrázku chybí
Lesňáček kroužkooký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďlesňáčkovití (Parulidae)
Rodlesňáček (Oporornis)
Baird, 1858
Binomické jméno
Oporornis agilis
(Wilson, 1812)
Areál výskytu:      Hnízdiště      Zimoviště
Areál výskytu:
     Hnízdiště
     Zimoviště
Areál výskytu:
     Hnízdiště
     Zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesňáček kroužkooký (Oporornis agilis) je malý tažný pěvec z čeledi lesňáčkovití, který hnízdí v hustých močálovitých lesích středojižní Kanady a oblasti Velkých Jezer Spojených států amerických, a zimuje v Jižní Americe (Bolívie, Brazílie). Jedná se o jediného zástupce rodu Oporornis.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druh popsal skotsko-americký přírodovědec Alexander Wilson v roce 1812 jako Geothlypis agilis.[2] Moderní taxonomie druh řadí do monotypického rodu Oporornis,[3] který původně zahrnoval několika dalších druhů lesňáčků, kteří však byli na základě genetických dat z rodu vyjmuti a přeřazeni do rodu Geothylpis.[4][5] Druhové jméno agilis pochází z latiny a znamená „čilý“, „pohyblivý“.[6]

Výskyt a migrace[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o neběžně se vyskytujících lesňáčka s lokalizovanou hnízdní populací v Kanadě (Britská Kolumbie, Severozápadní teritoria, Alberta, Saskatchewan, Manitoba, Ontario, Quebec), a částečně i Spojených státech, kde hnízdí v oblasti Velkých jezer (Minnesota, Wisconsin, Michigan). Hnízdní habitat druhu představují močálovité jehličnaté (mj. smrk, borovice), listnaté (mj. topoly) i smíšené lesy. Kolem srpna lesňáčci táhnou do lesů Bolívie a jihozápadní Brazílie, kde stráví zimu; zpět na sever dolétávají kolem května.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace lesňáčků kroužkookých

Lesňáček kroužkooký dosahuje délky těla kolem 13–15 cm a váhy kolem 13–20 g. Rozpětí křídel je 23 cm. Spodina je světle žlutá, svrchní část těla převážně olivová. Nápadné jsou dlouhé žluté podocasní krovky, které jsou patrné hlavně za letu. Jak již český druhová název napovídá, lesňáček se pyšní nápadným bílým očním kroužkem, který dobře vyniká kolem černého oka. Samci mají nápadnou sytě šedou kapuci, která je u samic a nedospělých jedinců mnohem méně výrazná. Nohy jsou růžové.[8]

Hlasový projev představuje nasální čamp, v letu bzučivé zííít. Zpívá stoupavým tuít, čuch UIP-uch čí-uch-UIP-uch čí-uch-UEJ. Od jiných lesňáčků lze lesňáčka kroužkookého rozeznat kolébavou chůzí, během které se ocas naklání nahoru a dolů.[8]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Ukázka zpěvu

Žije poměrně skrytým způsobem života v hustých, velmi těžko přístupných lesích, pročež je lesňáčka kroužkookého obtížné spatřit.[8] Potravu sbírá převážně mezi listy na zemi, po které se prochází rozvážným krokem. Může pochodovat i pro větvích, kde v kůře nachází různé bezobratlé. Hlavní složku jídelníčku tvoří bezobratlí živočichové jako jsou housenky, pavouci nebo plži. Potravu doplňuje semeny a bobulemi.[9]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Lesňáček kroužkooký v trávě

Jedná se o teritoriální druh. V době hnízdění samci brání teritoria o velikosti kolem poloviny hektaru proti ostatním samcům. Vedle náruživého zpěvu občas dojde i k honičkám ve vzduchu nebo na zemi. Hnízdo je umístěno na zemi nebo těsně u země v husté vegetaci, vzácněji i na otevřených zaplevelených polích. Hnízdo má šálkovitý tvar a je postaveno z trav, listů, kořínků a chlupů. Samice klade kolem 3–5 krémově bílých vajec s tmavými flíčky. Vejce mívá rozměr kolem 19×14 mm. Ptáčata krmí oba rodiče; s potravou nejdříve dolétnou cca 15 m k hnízdu a zbytek dojdou pěšky. Ptáčata po vylétnutí z hnízda zůstávají v blízkosti rodičů a občas se sdružují do rodinných skupinek i před tahem.[10]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Druh akutně nic neohrožuje, pročež jej Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí jako málo dotčený. Populace je nicméně patrně na ústupu. V roce 2019 byla celková početnost druhu odhadnuta na 1,8 milionu dospělých jedinců.[11] K ohrožením druhu patří degradace a rušení habitatu těžbou dřeva a používáním herbicidů, a také fragmentace krajiny spojovaná s lesnictvím, těžbou ropy a plynů, rozvojem zemědělství nebo výstavbou vysokonapěťových sítí.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. WILSON, Alexander; ORD, George; LAWSON, Alexander. American ornithology, or, The natural history of the birds of the United States : illustrated with plates engraved and colored from original drawings taken from nature. Philadelphia: Published by Bradford and Inskeep, Printed by Robert Carr 138 s. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.97204. (anglicky) 
  3. New World warblers, mitrospingid tanagers. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1 [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ESCALANTE, Patricia; MÁRQUEZ-VALDELAMAR, Laura; TORRE, Patricia de la. Evolutionary history of a prominent North American warbler clade: The Oporornis–Geothlypis complex. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2009-12-01, roč. 53, čís. 3, s. 668–678. Dostupné online [cit. 2023-08-06]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2009.07.014. (anglicky) 
  5. LOVETTE, Irby J.; PÉREZ-EMÁN, Jorge L.; SULLIVAN, John P. A comprehensive multilocus phylogeny for the wood-warblers and a revised classification of the Parulidae (Aves). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010-11-01, roč. 57, čís. 2, s. 753–770. Dostupné online [cit. 2023-08-06]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.07.018. (anglicky) 
  6. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 36. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PITOCCHELLI, Jay; JONES, Julie L.; JONES, David C. Connecticut Warbler (Oporornis agilis), version 2.0. Birds of the World. 2023. Dostupné online [cit. 2023-08-06]. DOI 10.2173/bow.conwar.02. (anglicky) 
  8. a b c Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 662. (anglicky) 
  9. Connecticut Warbler. www.audubon.org [online]. Audubon Field Guide [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Connecticut Warbler. www.allaboutbirds.org [online]. All About Birds, Cornell Lab of Ornithology [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Oporornis agilis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T22721818A137322306.en. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]