LVG C.V

LVG C.V
	LVG C.V (CV1026) jednotky Bayerische Flieger Abteilung 287, Malmaison
Určení	průzkumný letoun
Výrobce	Luft-Verkehrs Gesellschaft m.b.H.
Šéfkonstruktér	Ing. Wilhelm Sabersky-Müssigbrodt
První let	24. 12. 1916
Uživatel	Luftstreitkräfte; Polské letectvo Ukrajinské letectvo
Vyrobeno kusů	1250
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

LVG C.V byl německý jednomotorový dvoumístný dvouplošný průzkumný letoun z období první světové války.

Vznik

Letoun LVG C.V byl první leteckou konstrukcí inženýra W. Saberského u společnosti Luft-Verkehrs Gesellschaft sídlící v Johannisthalu, kam byl 1. července 1916 Idfliegem přidělen. Nový typ přímo navazoval na předchozí konstruktérův stroj DFW C.V, který všestranně, zejména aerodynamicky vylepšil.^[1]

Vývoj

První prototyp LVG C.V byl zalétán 24. prosince 1916. Pohon zajišťoval řadový, vodou chlazený šestiválec Benz Bz.IV o výkonu 147 kW. Výzbroj sestávala z pevného kulometu Maxim LMG.08/15 ráže 7,92 mm na trupu vpravo před pilotem, pohyblivého kulometu Parabellum LMG.14 téže ráže a ze 150 kg pum.^[1]

V únoru a březnu 1917 proběhla jeho úřední a typová zkouška, jejímž výsledkem byl požadavek na celkem 37 úprav trupu, podvozku, řízení, hnacího systému, závěsů kulometů a vybavení. Po provedených úpravách Inspektorát letectva v dubnu 1917 objednal 200 sériových kusů a v srpnu pak dalších 500. Následující objednávka z listopadu požadovala 250 strojů doplněná v prosinci zakázkou na 150 LVG C.V. V únoru 1918 Idflieg podepsal objednávku 100 kusů a v březnu ještě 50, což byla poslední série.^[1]

Na LVG C.V se pokusně testovala i otočná věž s kanónem Becker ráže 20 mm.^[1] V květnu a červnu byla identická zbraň instalována do podlahy pozorovatelova prostoru.

Nasazení

První sériové LVG C.V přišly na frontu koncem července 1917, k 31. srpnu zde již operovalo 98 exemplářů.^[2] LVG C.V byl zařazen k Flieger Abteilungům č. 19, 25 bavorským 46b, (A)212, (A)287b, (A)292b, a (A)298b, které operovaly nad západní frontou. Označení A znamenalo Artillerie, protože tyto jednotky sloužily při pozorování zásahů německého dělostřelectva.

Letouny byly zařazeny také u Marine Flieger Abteilungů a Infanterie Flieger Abteilungů, dva kusy pak sloužily v Palestině, z nichž jeden u útvaru Flieger Abteilung 304b. Nejvíce jich na frontách sloužilo k 30. dubnu 1918, a to 565 kusů. K 31. srpnu 1918 již byly na frontě pouze 133 kusy.

Ke dni 16. ledna 1920 se v německých skladech nacházelo ještě 282 LVG C.V, dalších 150 letounů používalo v poválečných létech nově vzniklé Polské letectvo.^[1]

Specifikace (C.V)

Údaje dle^[1]^[3]

Technické údaje

Osádka: 2
Rozpětí: 13,60 m
Délka: 8,07 m
Výška: 3,36 m
Nosná plocha: 40,50 m²
Hmotnost prázdného letounu: 1010 kg
Vzletová hmotnost: 1505 kg
Pohonná jednotka: 1 × šestiválcový řadový motor Benz Bz.IV
Výkon pohonné jednotky: 200 hp (150 kW)

Výkony

Maximální rychlost ve 2000 m: 170 km/h
Maximální rychlost ve 4000 m: 150 km/h
Výstup do 1000 m: 7,0 min
Výstup do 3000 m: 12,5 min
Výstup do 4000 m: 23,5 min
Vytrvalost: 3,5 h

Výzbroj

1 × synchronizovaný kulomet Spandau lMG 08 ráže 7,92 mm
1 × pohyblivý kulomet Parabellum MG 14 ráže 7,92 mm
max. 50 kg pum^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ HORNÁT, Jiří. LVG C.V. Letectví a kosmonautika. 2002, roč. 78., čís. 4, s. 48. ISSN 0024-1156.
↑ Grosz 1998, s. 10.
↑ Grosz 1998, s. 35.
↑ Grosz 1998, s. 12.

Literatura

GROSZ, P. M., 1998. LVG C.V. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatross Productions, Ltd.. 37 s. (Windsock Datafile; sv. 71). ISBN 1902207041. (anglicky)
HORNÁT, Jiří. LVG C.V. Letectví a kosmonautika. 2002, roč. 78., čís. 4, s. 48. ISSN 0024-1156.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu LVG C.V na Wikimedia Commons
Kamufláže LVG C.V Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.

[Hornát-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ HORNÁT, Jiří. LVG C.V. Letectví a kosmonautika. 2002, roč. 78., čís. 4, s. 48. ISSN 0024-1156.

[FOOTNOTEGrosz199810-2] Grosz 1998, s. 10.

[FOOTNOTEGrosz199835-3] Grosz 1998, s. 35.

[FOOTNOTEGrosz199812-4] Grosz 1998, s. 12.

[1]

[2]

[3]

[4]

Německé vojenské letouny první světové války

Stíhací letouny	Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker Eindecker (Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV) • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI

Bombardovací letouny	AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV

Námořní bombardovací letouny	Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L

Průzkumné letouny	AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube

Námořní průzkumné letouny	Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner

Bitevní letouny	Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I

Prototypy a experimentální letouny	Albatros D.IV • Albatros D.XI • Fokker V.8 • Fokker V.38 • Gotha G.VI • Pfalz D.XIV

Značení německých vojenských letadel první světové války