Přeskočit na obsah

Lípa (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLípa
alternativní popis obrázku chybí
Lípa malolistá (lípa srdčitá)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
Podčeleďlípové (Tilioideae)
Rodlípa (Tilia)
L., 1753
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa (Tilia) je rod opadavých stromů. Listy jsou střídavé, srdčité, čepel pilovitá až zubatá. Květy jsou ve vrcholících, zpravidla převislých. Stopka květenství má v dolní části přisedlý listen, který vytrvává i za plodu a tvoří létací aparát pro rozšiřování plodů. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Tyčinek je 15–80, na bázi většinou srostlé v 5 svazečků. Semeník je pětipouzdrý, blizna pětilaločná. Plod je jednopouzdrý oříšek, semeno zpravidla 1, vzácně 2. Květy jsou opylovány hmyzem, plody rozšiřovány větrem.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod je rozšířen po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30–40 druhů. V České republice jsou původní jen 2 druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata Mill.). Jejich kříženec se jmenuje lípa obecná (Tilia x vulgaris Hayne). Další druhy jsou pěstovány, převážně v intravilánech obcí a arboretech, ve volné přírodě jen zcela ojediněle. Jsou to např. lípa zelená neboli krymská (Tilia euchlora C. Koch), lípa stříbrná neboli plstnatá (Tilia tomentosa Moench), lípa řapíkatá (Tilia petiolaris DC.), lípa americká (Tilia americana) aj. Lípy vykazují zvýšenou životaschopnost vytvářením výmladků, které jsou schopné případně nahradit vymýcený či odumřelý hlavní kmen.

Seznam druhů

[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy tohoto rodu lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Jsou to efektní solitéry.[1] Květy domácích druhů (lípa malolistá a lípa velkolistá) se suší a slouží pro přípravu léčivého čaje.

Lípu za svůj národní strom považují Češi, Slováci, Slovinci[2] a Lotyši (pro něž je ovšem jen jedním ze dvou národních stromů, druhým je dub).[3] Rozhodl tak Slovanský sjezd roku 1848.[4] Nyní má lipovou ratolest například vlajka prezidenta České republiky.

  1. a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  2. Archivovaná kopie. www.slovenia.si [online]. [cit. 2015-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-23. 
  3. www.sharelatvia.lv [online]. [cit. 2015-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-23. 
  4. https://radiozurnal.rozhlas.cz/proc-je-lipa-ceskym-narodnim-symbolem-porazila-totiz-dub-6235091 - Proč je lípa českým národním symbolem? Porazila totiž dub!

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Květena České republiky, díl 3. Eds. S. Hejný, B. Slavík. – Praha: Academia, 1992. - S. 276–282.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]