Kryštof starší z Vartenberka
| Kryštof starší z Vartenberka | |
|---|---|
 | |
| 33. český velkopřevor řádu maltézských rytířů | |
| Ve funkci: 1578 – 1590 | |
| Předchůdce | Václav Zajíc z Házmburka |
| Nástupce | Matouš Děpolt Popel z Lobkovic |
| Narození | 1508 |
| Úmrtí | 6. května 1590 (ve věku 81–82 let) Strakonice |
| Místo pohřbení | kostel svatého Prokopa ve Strakonicích |
| Profese | komtur a převor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kryštof starší z Vartenberka též z Vartenbergu (německy Christoph der ältere von Wartenberg, 1508 – 6. května 1590, Strakonice) byl český šlechtic z rodu Vartenberků, v letech 1578–1590 působil jako generální převor české provincie řádu johanitů a rádce českých králů Maxmiliána a Rudolfa II. ve státních a vojenských záležitostech.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ
[editovat | editovat zdroj]Kryštof se narodil v roce 1508, ovšem informace o jeho rodičích nejsou jasné. a pocházel z děčínské nebo březenské větve rodu Vartenberků. Podle českého historika a kastelologa Augusta Sedláčka jeho otcem mohl být Jindřich Březenský z Vartenberka, který v letech 1561–1572 vlastnil panství Horní Kralovice, to se však podle roku Kryštofova narození nezdá příliš pravděpodobné. Podle jiné verze by Kryštof mohl být synem generálního převora v letech 1534–1542, Jana staršího z Vartenberka a na Dubé, který rovněž pocházel z březenské větve rodu.[1] [2]
Duchovní rytířská kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1538 Kryštof vstoupil do johanitského řádu a o pět let později, v roce 1543, byl jmenován komturem řádové komendy v Žitavě, což potvrdil král Ferdinand I. s odkazem na zásluhy Kryštofova otce (Jana staršího z Vartenberka?). Kromě Žitavské komendy přešel pod správu Kryštofa i řádový dům sv. Jana v Hirschfeldu (v roce 1570 byl dům řádem prodán pro nerentabilitu). Od roku 1565 je Kryštof starší uváděn v pramenech jako velitel lemberské (löwenberské) komendy ve Slezsku a v roce 1572 se prvním komturem nové komendy s centrem v Horních Kralovicích.[3] [4]
V roce 1571 společně s velkopřevorem Václavem Zajícem z Házmburka patřili mezi nejvýznamnější zástupce české šlechty, kteří se 7. října 1571 zúčastnili slavné námořní bitvy u Lepanta.
V roce 1578, ve věku 70 let byl Kryštof z Vartenberkа vyznamenán velkokřížem Maltézského řádu a se souhlasem krále Rudolfa II. byl zvolen generálním převorem české provincie řádu. Jeho zvolení však předcházely konkurenty boje způsobené tím, že nejvlivnější muži království, zejména nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka a kancléř Vratislav II. z Pernštejna, si činili naděje na majetek provincie. Po nástupu do úřadu se Kryštof musel vypořádat se značnými dluhy z doby vedení jeho předchůdce Václava Zajíce z Házmburka a k naplnění pokladny musel potvrdit veškerá privilegia měst, obcí a cechů na území Strakonického panství johanitů. Kromě toho, listinou z 22. dubna 1580 Kryštof s rozhodnutí kapituly řádové provincie si pro zaplacení dluhů vypůjčil 6 tisíc tolarů se splatností v roce 1590 a ručil za ně statky, vzdálenými od Strakonické komendy. Na shromáždění roku 1583 se Kryštof z Vartenberkа dosáhl vydání řádových privilegií, tehdy uložených v kapli sv. Kříže na Karlštejně.[5] V roce 1588 na pokyn velmistra řádu bylа provedena vizitace (revize) českých komend, podřízených převoru Kryštofovi z Vartenberkа.
Správa Strakonického panství
[editovat | editovat zdroj]
Na strakonickém panství, které bylo v přímem držení generálního převora české provincie Maltézského řádu, byly za Kryštofa z Vartenberka provedeny četné stavební úpravy, zejména byly renovovány interiéry strakonického hradu. Nechal renesančně přestavět a rozšířit kostel sv. Václava v Lomu (dnes část Strakonic) a nadal ho právem konat pohřby a pohřbívat na tamním hřbitově. V roce 1583 byla dokončena stavba renesančního kostela sv. Markéty.
Z dochovaných písemností vyplývá, že Kryštof z Vartenberka měl pověst laskavého a štědrého člověka. Udržoval dobré vztahy se strakonickými měšťany, kteří jej často navštěvovali a pobývali na strakonickém hradě. Ve Strakonicích v roce 1580 potvrdil dvěma listy privilegia městského koželužského cechu a privilegia krejčovského cechu města Volyně.[6] Nábožensky tolerantní Kryštof z Vartenberka umožnil prostestantům postavit si vlastní chrám u špitálu sv. Markéty. Za jeho správy zažily Strakonice dvě morové epidemie. Ve snaze uchránit se před nemocí postavili v roce 1586 zdejší obyvatelé na strakonickém Velkém náměstí morový sloup.
Kryštof se těšil přízni českých králů Maxmiliána a Rudolfa II., za jejichž panování zastával úřady státního a válečného rady.[3] Vlastnil Katovskou tvrz (do roku 1586).
Kryštof starší z Vartenberka zemřel dne 6. května 1590 a byl pohřben v kostele sv. Prokopa na strakonickém hradě. Úřad velkopřevora české provincie řádu Maltézských rytířů po něm převzal Matouš Děpolt Popel z Lobkovic.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Криштоф Старший из Вартенберка na ruské Wikipedii.
- ↑ Miroslav Milec 2005, s. 43—44.
- ↑ Vladimír Červenka 2006, s. 16.
- ↑ a b Vladimír Červenka 2006, s. 17.
- ↑ Miroslav Milec 2005, s. 44.
- ↑ Jihočeský Herold. Kryštof starší z Vartenberka, komtur řádu Johanitů [online]. České Budějovice: Milan Daněk, 2005-12-11 [cit. 2024-08-07]. (Časopis o historii a pomocných vědách historických). S. 41. Dostupné online.
- ↑ Historie | Hrad Strakonice. www.hradstrakonice.cz [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BUBEN, Milan M. České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách. Praha: Libri, 2018. ISBN 978-80-7277-569-9. S. 47.
- Červenka, Vladimír. České převorství johanitů a jejich heraldika // Jihočeský herold. — 2006. — Č. 2. — S. 5—24.
- Milec, Miroslav. Kryštof starší z Vartenberka, komtur řádu Johanitů // Jihočeský herold. — 2005. — Č. 2. — S. 41—44.