Kostel svatého Martina (Robeč)
| Kostel sv. Martina v Robči | |
|---|---|
 Kostel svatého Martina z Tours v Robči | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Úštěk |
| Lokalita | Robeč |
| Souřadnice | 50°32′34,04″ s. š., 14°25′16,8″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Robeč |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | Radek Paulík |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | kolem roku 1650 a koncem 18. století; přestavěn 1880 |
| Specifikace | |
| Délka | 29 metrů |
| Šířka | 15 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 43188/5-2262 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Martina v Robči, části města Úštěka v okrese Litoměřice, je raně barokní sakrální stavba nacházející se v horní části oválné svažité návsi.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3] Kulturní památkou České republiky je i barokní fara na čp. 1[4] stojící v sousedství kostela.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel pochází podle některých pramenů již z počátku 12. století. Jako farní kostel je zmiňován v roce 1145. Obec Robeč patřila až do husitských válek do majetku pražského biskupství a za třicetileté války byla zničena. Gotický kostel s věží ze 13. století byl přestavěn raně barokně po roce 1650. Koncem 18. století přestavěn a obnoven v roce 1880.[2] Od roku 2004 je v soukromých rukou, a je postupně opravován.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o obdélnou, jednolodní stavbu s odsazeným pravoúhlým presbytářem, západní předsíní a hralovou věží (původně gotickou) věží při severním boku. Barokní průčelí je s volutovým štítem. Okna jsou obdélná s půlkruhovými záklenky. V rozeklaných trojúhelných frontonech jsou podstavce s koulemi.[2]
Uvnitř je plochý strop. Pouze v sakristii v přízemí věže je křížová klenba s těžkými kamenným žebry klínového profilu ze 13. století. Na stěnách za velikými skříněmi jsou údajně starší malby. Interiér je zdoben štuky z 18. století.[2]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář je pozdně barokní ze 2. poloviny 18. století. Má točené sloupy, pilastrové svazky a plastické doplňky. Nese dvě zlacené sochy sv. Augustina a sv. Řehoře. Na bočních brankách se nacházejí sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla. Titulní obraz je pozdně barokní ze 2. poloviny 18. století. Dva boční oltáře sv. Františka Xaverského a sv. Petra z Alcantary jsou s diagonálními pilastrovými křídly, rokajovými doplňky a dvojicí soch. Pozdně barokní kazatelna pochází z poloviny 18. století. Je členitých tvarů. Jsou na ní četné figury a řezané doplňky. Kazatelna je výrazně lepší umělecké úrovně než oltáře, ačkoliv spolu s nimi byla opatřena hrabětem Janem Josefem Hartmannem ze Sukorad († 1756?), který se sám zabýval sochařstvím. Obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Kryštofa, který je připisován Karlu Škrétovi, se nacházejí v oválných barokních akantových rámech z konce 17. století. Jsou velmi bohatě řezané a nově byly bronzované v roce 1883. Na triumfálním oblouku se nachází pozdně barokní socha Ecce homo z konce 18. století. V kostel jsou dva pozdně barokní relikviáře. V lodi se nachází krucifix v životní velikosti, zřejmě z 19. století. Barokní dubové lavice z období po roce 1700. Na bočních čelech jsou bohatě řezané, zdobené akantem s páskou. Cínová křtitelnice, která pochází z původního kostela zničeného v roce 1640 švédským vojskem, je pozdně gotického typu a pochází z poloviny 16. století. Má figurální reliéfy pod kružbovými baldachýny a má vysoké víko.[2]
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Za kostele jem na čp. 1 barokní fara. Na volutovém štítu s delfíny fara je opatřena nápisem s letopočtem 1696. Severně za vsí se nachází litinový křížek na podstavci empírových tvarů z poloviny 19. století. Křížek byl obnoven roku 1918.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 118.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Robeč /Litoměřice/, s. 225.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155453 : Kostel sv. Martina, Robeč. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-26]. Identifikátor záznamu 154871 : Fara, Robeč. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Martina, Robeč (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Martina, Robeč na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Robeč, kostel sv. Martina
- Kostel sv. Martina, Robeč na webu Hrady.cz
