Kostel svatého Vojtěcha (Kruh)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Vojtěcha
v Kruhu
Kostel svatého Vojtěcha v Kruhu
Kostel svatého Vojtěcha v Kruhu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Doksy
Lokalita Kruh
Souřadnice
Kostel sv. Vojtěcha v Kruhu
Kostel sv. Vojtěcha
v Kruhu
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Kruh
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Architekt Melchior Oppelt
Stavební sloh baroko
Výstavba 17231724
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 40704/5-3079 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Vojtěcha v Kruhu je barokní sakrální stavba nacházející se ve východní části obce, na hraně terénního zlomu nad roklí.[2] Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven v letech 17231724 na místě staršího předchůdce. Nechala jej vystavět hraběnka Marie Magdalena z Valdštejna. Snad podle návrhu Niccolo Raimondiho (Raymondiho). Provádějícím stavitelem byl zednický mistr Melchior Oppelt (Opel).[2] Zbytky staršího kostela (nebo materiál z něj) posloužily ke stavbě márnice, která snad stojí na jeho místě. Po roce 1945 a následném vysídlení německy mluvícího obyvatelstva celý kostelní areál zchátral. Po roce 2000 začala obnova kostela. Kostel byl zčásti nově zastřešen a staticky byla zajištěna klenba. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 2 240 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2008 2009 2010 2011
částka 400 500 620 720

V roce 2013 byl zapůjčen městu Doksy, které pokračuje v opravách.[5]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní obdélnou stavu s pravoúhlým presbytářem s čtvercovou sakristií po severní straně. Po jižní straně lodi je čtvercová předsíň. V západním průčelí, na kterém jsou pilastry a štít, je pravoúhlý portál. Nad ním se nachází zazděné půlkruhem uzavřené okénko. Boční stěny jsou členěny vně i uvnitř plochými pilastry. Okna jsou půlkruhově uzavřena. Mají přepásané šambrány.[2]

Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížovou klenbou. Loď má valenou klenbu s třemi páry lunet. Kruchta spočívá na třech arkádách nesených dvěma pilíři. Kostel byl vymalován ve 20. století P. Majorem.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Původně byl, ještě v 80. letech 20. století, zařízený barokně z roku 1724. Toto zařízení bylo důkladně obnoveno v 19. století. Hlavní oltář pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Patrně byl zcela obnoven v 19. století. Je portálový a v jeho dolní části se nachází obraz sv. Vojtěcha signovaný „I. Georg Hörtl pinx A. 1725“. Jednalo se o dílo turnovského měšťana Jiřího Hörtla, který byl dvorním valdštejnským malířem. V nástavci oltáře se nachází obraz Nejsvětější Trojice. Jedná se také patrně o Hörtlovo dílo. Po stranách jsou sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V reliéfem nad brankami je sv. Zikmund a sv. Prokop. Pravý boční oltář je rokokový z období kolem roku 1740. Je na něm obraz Panny Marie adorující spícího Ježíška. Obraz pochází z období vzniku oltáře a nachází se mezi sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Levý boční oltář sv. Anny původně pocházel z období kolem roku 1710. Podstatně byl obnoven v 19. století. Je na něm obraz od Maischaidera, který je datovaný 1. IV. 1856. Kazatelna byla zřejmě původně barokní. Obnovena byla v 19. století. Křížová cesta pochází ze 2. poloviny 19. století.[2] Ve druhé dekádě 21. století je zařízení uloženo v depozitářích.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitově na místě původního kostela je dnes márnice. Je postavena z tesaných kvádrů, které byly snad stavivem původního kostela. V ní je zazděn figurální náhrobek z konce 16. století se zlomkem českého nápisu a reliéf znaku mořské panny (nebo lilie?), který pochází ze 16. století.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 101. 
  2. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kruh /Česká Lípa/, s. 151. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 152785 : Kostel sv. Vojtěcha, Kruh. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98-99. 
  5. kostel sv. Vojtěcha v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]