Kostel svatého Václava (Třebívlice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Václava
v Třebívlicích
Kostel sv. Václava v Třebívlicích
Kostel sv. Václava v Třebívlicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Třebívlice
Souřadnice
Kostel sv. Václava v Třebívlicích
Kostel sv. Václava
v Třebívlicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Třebívlice
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh rané baroko
Výstavba 17. století
Specifikace
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál zdivo
Další informace
Kód památky 43491/5-2380 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava v Třebívlicích je raně barokní sakrální stavba,[2] která se nachází na nepravidelném rozlehlém náměstí po jeho západní straně ve svahu. Poblíž kostela je také hřbitov a fara.[3] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Závěr a bok kostel sv Václava v Třebívlicích

Současný kostel nahradil v 17. století zřejmě starší gotickou stavbu. Věž postavil v roce 1695 P. Bianco. Úprava celého kostela proběhla v roce 1720.[3]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní, orientovaný a obdélný. Má trojboce uzavřený odsazený presbytář s vysokým přístavkem sakristie a oratoře po severní straně. Po severní straně lodi se nachází předsíň. V západním průčelí stojí hranolová věž.[3]

Boční fasády jsou hladké. Na nárožích lodi i presbytáře se nacházejí lizénové rámce. Okna jsou segmentově zakončená. Předsíň má polokruhově zakončený vstup, oválné vpadlé pole a trojúhelný štít. Je kryta plochým stropem a vedení z ní do lodi barokní plastický portál s mohutně vylamovanými horními rohy a segmentovým nástavcem. Věž s cibulovou bání má v přízemí při nárožích lizénové rámce a obdélný portál s uchovitě zalamovaným rámcem a trojúhelným nástavcem. V prvním a druhém patře věže jsou polokruhově zakončená okna. V prvním patři při nárožích jsou lizénové rámce. Ve druhém patře jsou pilastry. Po severní straně se nachází úzký přístavek schodiště do prvního patra. Nad presbytářem je vysoký sanktusník.[3]

Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami a v závěru třemi kápěmi (klenebními plochami) s lunetami, které se sbíhají na konzoly. Po severní straně je obdélný portál vedoucí do sakristie. Nad ním je velký polokruhový oblouk, jímž je otevřena oratoř s plochým stropem. Triumfální oblouk je segmentový, s římsou. V lodi je strop s fabionem a dřevěná kruchta, která spočívá na dvou dřevěných pilířích. V podvěží se nachází předsíň, která je o několik stupňů výše položená než loď kostela. Je sklenutá valbovou klenbou s dvěma lunetami s hřebínky. Je otevřená do lodi vysokým polokruhově zakončeným otvorem.[3]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář je rokokový z poloviny 18. století. Je na něm obraz sv. Václava pocházející ze stejného období, kdy byl kostel vystavěn. Dále jsou na hlavním oltáři sochy sv. Petra a sv. Pavla, a andílci. Boční barokní protějškové oltáře pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století. Jsou opatřeny sochami sv. Anny a sv. Josefa v životní velikosti. Oltář Panny Marie je rokokový se zasklenou skříňkou (svatyňkou), se sochami sv. Kateřiny a sv. Barbory, anděly a andílky. Barokní kazatelna pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Je vybavena sochami evangelistů a páskovou a akantovou ornamentikou. V kostele jsou také obrazy. Obraz Ukřižování je z konce 16. století a obraz sv. Václava z 1. poloviny 18. století. Barokní socha sv. Aloise je z 1. poloviny 18. století. Pozdně renesanční kamenná křtitelnice je z konce 16. století. Na křtitelnici je reliéfní výzdoba znázorňující Křest Kristův, Kristus a apoštolové, a dále donátora s rodinou. Reliéf je pobíjen ornamentem. V severozápadní části lodi byly do dlažby lodi zapuštěny dva znakové náhrobníky.[3]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Fara z roku 1778 je volně stojící, obdélnou, jednopatrovou budovou s bosovanými nárožími a obdélnými okny. Schodiště je sklenuto plackami a valeným pásy. Při vstupu do fary se zde nalézá kovaný rokokový zámek. Socha sv. Aloise s chronogramem 1769 je signován „B. Eder f.“ Na náměstí stojí barokní, výklenková kaple z 1. poloviny 18. století. Kaple je opatřena pilastry a trojúhelným štítem. Uvnitř se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, která je datovaná na soklu rokem 1713.[3]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Na přilehlém hřbitově je pohřbena Ulrika von Levetzow, poslední láska Johanna Wolfganga von Goetheho a poslední šlechtická majitelka obce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 194-195. 
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 301. 
  3. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Třebívlice /Litoměřice/, s. 92. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155793 : Kostel sv. Václava, Třebívlice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]