Ulrika von Levetzow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ulrika von Levetzow
Ulrike von Levetzow.jpg
Narození 4. února 1804
Lipsko
Úmrtí 13. listopadu 1899 (ve věku 95 let)
Třebívlice
Partner(ka) Johann Wolfgang von Goethe
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Informace u hrobky Ulriky von Levetzow na hřbitově u kostela sv. Václava v obci Třebívlice, okresu Litoměřice

Theodore Ulrike Sophie von Levetzow, též von Löwetzow (4. února 1804 Löbnitz13. listopadu 1899 Třebívlice) byla majitelka třebívlického panství, v mládí přítelkyně a poslední láska německého básníka Johanna Wolfganga Goetha.[1][2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Otcem Ulriky byl Joachim Otto Ulrich von Levetzow z Meklenbursko-zvěřínského vévodství a tehdy ještě nezletilá matka Amélie von Brösigkes. Z tohoto spojení se také narodila Ulričina sestra Amélie. Brzy potom se oba manželé rozvedli a Ulrika byla umístěna do dívčí internátní školy ve Francii. Amélie von Brösigkes se opět vdala za svého bratrance Friedricha Carla Ulricha von Levetzowa, s nímž počala svou třetí dceru Berthu. Ale ani v tomto manželství rodina nezůstala dlouho šťastná. Carl von Levetzow padl roku 1815 v bitvě u Waterloo a mladá matka s dcerami přesídlila do Čech. Dlouholetý třetí vztah Amélie k hraběti Františku Josefu Klebelsbergovi, ministru financí rakouské vlády, dovršila sňatkem roku 1842 a šťastným životem s dcerami na Klebelsbergově zámku v Třebívlicích.

Ulrika se v matčině společnosti již jako batole roku 1806 v lázních Karlovy Vary a roku 1810 v Teplicích setkala s německým spisovatelem Johannem Wolfgangem von Goethem. Když bylo Ulrice sedmnáct let, sešli se opět, a to při pobytu v Mariánských Lázních roku 1821. 72letý klasik německé kultury se do mladé dívky zamiloval. Ulrika jej roku 1823 v Mariánských Lázních prostřednictvím matčiny odpovědi námluvy zprostředkujícímu Goethovu zeměpánovi, sasko-výmarskému velkovévodovi, odmítla, ale sama se již nikdy nevdala. Pečovala o děti své předčasně zesnulé mladší sestry Amálie (1806-1832), provdané von Rauch, potom o starou matku. Také přírodovědec Schubart u ní později uspěl jen jako učený přítel; jeho a Goethovy listy nechala před smrtí spálit. Goethe svou bolest z odmítnutí vyjádřil roku 1823 v básni (Mariánskolázeňská) Elegie a již více do Čech nepřijel, ač to na rok 1824 plánoval. Ulrika sama o jejich údajném milostném vztahu, jak se o něm už r. 1823 v lázeňské a záhy i výmarské společnosti mluvilo a jak to v 19. století opakovali četní autoři, na sklonku svého života jasně napsala: "Nešlo o žádnou známost". ("Es war keine Liebschaft.")

Ulrika téměř celý život strávila v Čechách na třebívlickém panství, kde založila školu pro nezaopatřené dívky. Zabývala se ručními pracemi, četbou a tíhla k filantropii. Svým otčímem hrabětem Františkem Josefem z Klebelsbergu, polyhistorem a spoluzakladatelem Národního muzea, byla vedena k zájmu o zeměpis a přírodovědu. Dostala se do společnosti hraběte Kašpara ze Šternberka a dalších zakladatelů Národního muzea v Praze, stala se dokonce členkou jeho Společnosti. Po smrti své matky darovala muzeu část klebelsberské pozůstalosti a prodala zděděný Klebelsberský palác v Mariánských Lázních.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASSAL, Tomáš. Do expozice o milence Goetha zatéká, Třebívlice chtějí dům opravit [online]. iDNES.cz, 2012-04-15 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. 
  2. FÜLLENBACH, Josef. Goethes letzte Liebe [online]. Prager Zeitung, 2014-01-08 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Friedemann Bedürftig: Die lieblichste der lieblichsten Gestalten. Ulrike von Levetzow und Goethe. Rowohlt Verlag, Reinbek 2005, ISBN 3-499-23849-7
  • Beate Borowka-Clausberg: Damals in Marienbad...Goethe, Kafka & Co.- die vornehme Welt kuriert sich, Berlin 2009, ISBN 978-3-938740-87-3
  • Joachim Fernau: War es schön in Marienbad. Goethes letzte Liebe. F. A. Herbig, München 1982, ISBN 3-7766-1220-7
  • Dagmar von Gersdorff: Goethes späte Liebe. Die Geschichte der Ulrike von Levetzow. Insel Verlag, Frankfurt am Main, 2005, ISBN 3-458-19265-4
  • Jochen Klauß (Hg.): Keine Liebschaft war es nicht. Manesse Verlag, Stuttgart/Zürich 1997, ISBN 3-7175-8224-0
  • Alena Kvapilová: Baronka Ulrika von Levetzow (1804-1899) Katalog stálé expozice Okresního muzea v Mostě. Okresní muzeum Most 1998
  • Alena Kvapilová: Baronka Ulrika von Levetzow (1804-1899) Katalog stálé expozice Oblastního muzea v Mostě. Dodatky a opravy. Oblastní muzeum Most 2009
  • Sylk Schneider: Ulrike von Levetzow – Die Brasilianische Suleika: in: Goethes Reise nach Brasilien, Weimar 2008, ISBN 978-3-937939-69-8; S. 138–146
  • Astrid Seele: Frauen um Goethe. Rowohlt Verlag, Reinbek 2000, ISBN 3-499-50636-X
  • Peter Uhrbach: Goethes Fräulein in Böhmen. Ulrike von Levetzow. Sax-Verlag, Markkleeberg 2009, ISBN 978-3-86729-050-0
  • Johannes Urzidil: Goethe in Böhmen. Artemis, Zürich u. Stuttgart 1962. Vor allem S. 155-178.
  • Johannes Urzidil: Goethe v Čechách, Pistorius a Olšanská, Příbram 2009, ISBN978-80-87053-37-9 (český překlad Veronika Dudková, verše přeložila Michaela Jacobsenová).
  • Martin Walser: Ein liebender Mann. Rowohlt Verlag, Reinbek 2008, ISBN 3-498-07363-X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]