Kostel svatého Václava (Rovensko pod Troskami)
| Kostel svatého Václava v Rovensku pod Troskami | |
|---|---|
 Vstup do kostela sv. Václava v Rovensku pod Troskami | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Semily |
| Obec | Rovensko pod Troskami |
| Lokalita | Týn |
| Souřadnice | 50°32′28,56″ s. š., 15°15′35,1″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Rovensko pod Troskami |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 2. polovina 14. století, 1563, 1724 a 19.-20. století |
| Specifikace | |
| Délka | loď: 19 m, presbytář: 9 m |
| Šířka | loď: 12 m, presbytář 7 m |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Ulice | Na Týně |
| Kód památky | 21260/6-2766 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava v Rovensku pod Troskami Na Týně je opevněná gotická sakrální stavba ze 14. století, která byla postavena v místě starší osady Týn,[2] která byla farní obcí a jíž Rovensko pod Troskami, které nemělo vlastní kostel, využívalo. Spolu s dřevěnou zvonicí a farou tvoří komplex. Zvonice je jednou ze dvou zvonic v Čechách se zvony srdcem vzhůru, které jsou dodnes opředené řadou pověstí a bájí. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický presbytář s pěti okny ze 2. poloviny 14. století.[4] Z téhož období pochází i zdivo.[2] Kostel byl postaven zřejmě ve dvou fázích: nejprve presbytář a severní sakristie, později loď. Presbytář byl podle všech znaků zřejmě kaplí starého týnského dvora.[4] Loď byla přestavěna goticko-renesančně,[2] po poškození za husitských a následných válek v roce 1563, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i sakristie, mladší je předsíň v průčelí. V této době získal kostel také renesanční kruchtu. Dále byl kostel upraven barokně v roce 1724, kdy byla nově zaklenuta loď a střídmě novogoticky na přelomu 19. a 20. století. Loď má rozměry 19 × 12 metrů, presbytář 9 × 7 metrů.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní stavbu, téměř čtvercového půdorysu s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na severní straně má kostel sakristii. Hrotitá okna jsou s původními kružbami. Západní předsíň je otevřená.[2]
Presbytář má gotickou křížovou žebrovou klenbu ze 2. poloviny 14. století, která je položena na figurální konzoly. Do sakristie směřuje sedlový portál. V kostele je nástěnný gotický sanktuář. Loď má valenou klenbu s lunetami. Kruchta je renesanční, nesená pěti oblouky na toskánských sloupech. Kruchta je podklenutá křížově.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení pochází z 18.-19. století. Hlavní oltář je pseudogotický, vytvořený dílnou K. Buška z Husy u Sychrova v roce 1904. Je ve tvaru arkády s vimperky[2] a s barokním oltářním obrazem sv. Václava od Václava Vavřince Reinera.[4] Dva boční rokokové oltáře, zasvěcené sv. Anně a Panně Marii, jsou s původními sochami.[2] Kazatelna je kamenná, renesanční ze 16. století.[4] Spočívá na toskánském sloupu.[2] Cínová křtitelnice je z roku 1575[4] a jejím autorem je Jan z Hradce.[2] Mramorová kropenka pochází z roku 1639.[4] Kopie obrazu Panny Marie Klatovské je z roku 1737.[2] Za pozornost stojí hrobka Smiřických, v níž je pochován vynikající hospodář Zikmund I. († 1548) i poslední člen rodu, slabomyslný Jindřich Jiří (1592–1630), který zemřel na Hrubé Skále.[4] Kamenný epitaf Smiřických s figurou v edikule je z roku 1569.[2]
Vně kostela[editovat | editovat zdroj]
Na vnějšku presbytáře je dvojitý empírový figurální náhrobník Doroty Vrabcové a Kateřiny Cymbálové.[2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Zvonice s rebelantskými zvony[editovat | editovat zdroj]
Před kostelním průčelím stojí dřevěná zvonice z roku 1630. Jedná se o roubenou stavbu stojící na zděné podezdívce. Její štenýřově-vzpěradlová konstrukce nahradila starší obdobnou stavbu ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Je čtyřboká, mohutná, rozložitá, okosená, s otevřeným osmibokým hranolovým patrem a má nízkou stanovou, šindelovou střechu.[2] Zvonice je připomínaná při povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku při násilné rekatolizaci z roku 1629. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 kg. Soubor tří zvonů je unikátně tónově sladěn. Zvony se nazývají: největší Václav a střední Jan Křtitel z roku 1630, nejmenší Jiří o 9 let mladší, pocházejí všechny z dílny Martina Schröttera II. z Hostinného. Důvod, proč unikly rekvizicím za obou světových válek, spočívá v jejich tzv. „rebelantském“ zavěšení srdcem vzhůru. Dle tradice je toto zavěšení proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.[5][6] Pravdou ovšem je, že obdobně se zvony v Čechách zavěšovaly běžně až do doby Marie Terezie, která tento způsob zakázala vzhledem k častým vážným úrazům zvoníků. Kromě Rovenska pod Troskami se nacházejí takto zavěšené zvony ještě v Kouřimi, tam ovšem na zděné zvonici. Důvodem pro tento způsob uložení zvonů je větší síla a tím dosah zvonění. Ke správnému zvuku i bezpečnému zastavení všech tří zdejších zvonů je potřeba koordinované činnosti čtyř zvoníků. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu.
K místním legendám patří, že velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.
Sochařská a kamenická díla[editovat | editovat zdroj]
Kostel obklopuje bývalý hřbitov, jehož zeď kdysi plnila obrannou funkci. Zachovalo se na něm několik empírových náhrobků. Patří mezi ně tři empírové náhrobníky z 1. poloviny 19. od B. Suchardy: anděl s věncem, kříž s věncem a Kristův křest. Severozápadně od kostela stojí pozdně barokní fara. Na náměstí je na novém empírovém podstavci socha Panny Marie z 1. poloviny 18. století a bronzová skupina lidí od Josefa Drahoňovského nazývaná Rozhovor. Na mostě se nachází klasicistní socha sv. Jana Nepomuckého ze začátku 19. století.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 166–167.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Rovensko pod Troskami /Semily/, s. 250.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 132135 : Kostel sv. Václava, Rovensko pod Troskami. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 237.
- ↑ KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001. S. 257.
- ↑ ŠVIHÁLEK, Milan. Jak se rodí zvony. Brno: Jota, 1997.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Rovensko pod Troskami (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami na webu Hrady.cz
