Kostel svatého Václava (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filiální kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Místo
ObecOstrava, Moravská Ostrava
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOstrava-Opava
DěkanátOstrava
FarnostOstrava – Moravská Ostrava
Statusfiliální kostel
Architektonický popis
Stavební slohgotika, renesance, baroko, novogotika
Výstavba13. století
Specifikace
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
UliceKostelní náměstí
Kód památky35219/8-225 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturně-historické památky Ostravy. Jedná se o trojlodní stavbu s přilehlými kaplemi a gotickou věží, kdysi zakončenou renesančním cimbuřím a nyní barokní cibulovou bání.

Kostel je situován na východním okraji historického jádra Ostravy, ve čtvrti (bývalém městě) Moravská Ostrava. Hned vedle kostela je sídlo biskupství ostravsko-opavského.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podle pověstí tu kdysi stála pohanská svatyně, v níž prý působili svatí Cyril a Metoděj. Ve skutečnosti kostel však byl postaven až ve 13. století (nejstarší doložená zmínka je z roku 1297), a to ve vrcholně gotickém stylu, byť na starším románském základě. Presbytář nové budovy byl postaven okolo roku 1310 a chrámová loď byla dokončena kolem roku 1340. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku. Vnitřek zůstal nezaklenut a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Příčná loď a věž byly přistavěny počátkem 14. století.

Kostel byl rozšířen v průběhu 16. století. Původní trámový strop nahradila v roce 1539 cihlová síťová klenba. Roku 1583 byla budova nově zastřešena, v roce 1603 vestavěna kruchta. V téže době byl interiér vybaven renesančními doplňky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád. V baroku byly přistavěny postranní centrální kaple se třemi apsidami završené kopulí s lucernou. Došlo také k úpravám oken a k protažení věže. Také bylo na straně evangelijní (= severní) a epištolní (= pravá z pohledu od vchodu k oltáři, jižní) zavěšeno dvakrát sedm nových barokních obrazů křížové cesty.

Nad oltářem se nalézá barokní obraz sv. Václava.

Byl zde také umístěn náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova († 23. března 1603) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. dubna 1621), manželů původně pocházejících ze Slezska (Těšínského knížectví), kteří byli kvůli pronásledování ze strany těšínské kněžny donuceni se vystěhovat na Moravu.[1] Renesanční konstrukci stavěl okolo roku 1603 vlašský kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný na hlavici severního sloupu a mimo podpis nese také dva alianční erby: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského (zetě) a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (dcery).

V 19. století proběhla přestavba ve stylu klasicismu, která odstranila některé gotické prvky. V roce 1803 byla zbořena gotická sakristie na evangelijní straně, roku 1839 byla dřevěná střecha nahrazena plechovou a v letech 18931898 proběhla generální oprava v duchu novogotiky.

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku 1997 proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce 2004. V roce 1998 se zde našla lidská kostra, jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal upír.

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na výše uvedenou opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1999 2000 2001 2002
částka 1 100 900 1 800 1 800

Chrám je také využíván pro vysílání TV Noe.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAŇOVÁ, Ivana. V kostele sv. Václava v Moravské Ostravě je náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic. Zpravodaj obce Mořkov. Březen 2016, čís. 3, s. 1. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Plaček, J. - Moravec, Z. - Zezula, M. - Augustinková, L.: Kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Ostrava 2014.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]