Kostel svatého Václava (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filiální kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Místo
Obec Ostrava, Moravská Ostrava
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Ostrava-Opava
Děkanát Ostrava
Farnost Ostrava – Moravská Ostrava
Status filiální kostel
Architektonický popis
Výstavba 13. století
Odkazy
Ulice Kostelní náměstí
Kód památky 35219/8-225 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturně-historické ostravské památky. Jedná se o trojlodní stavbu s přilehlými kaplemi a gotickou věží zakončenou později renesančním cimbuřím. Kostel sv. Václava je na adrese: Kostelní náměstí 3172/1, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz, GPS 49.835719, 18.294633.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Postaven byl ve 13. století ve vrcholně gotickém stylu. Nejstarší doložená zmínka je z roku 1297, budova samotná však stojí na starším románském základě. Podle pověstí se kdysi jednalo o pohanskou svatyni, v níž působili svatý Cyril a Metoděj. Presbytář nové budovy byl postaven okolo roku 1310 a chrámová loď byla dokončena kolem roku 1340. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku. Vnitřek zůstal nezaklenut a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Příčná loď a věž byly přistavěny počátkem 14. století.

Kostel byl rozšířen ve století šestnáctém. Původní trámový strop nahradila v roce 1539 cihlová síťová klenba. Roku 1583 byla budova nově zastřešena, v roce 1603 vestavěna kruchta. V téže době byl interiér vybaven renesančními doplňky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád. V baroku byly přistavěny postranní centrální kaple se třemi apsidami završené kopulí s lucernou. Došlo také k úpravám oken a k protažení věže. Také bylo na straně evangelijní a epištolní zavěšeno dvakrát sedm nových barokních obrazů křížové cesty.

Byl zde také umístěn náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova († 23. března 1603) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. dubna 1621). Renesanční konstrukci stavěl okolo roku 1603 vlašský kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný na hlavici severního sloupu a mimo podpis nese také dva alianční erby: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského (zeť) a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (dcera). Jan Jeřábek z Mořkova držel v Těšínském knížectví panství Střítež. Dokládá se, že v roce 1584 zabil v souboji Jana Kyselovského z Kyselova. Také byl obviněn z krádeží dřeva z knížecího lesa u Smilovic, na tzv. Gutském vršku. Jeho žena byla uznána vinnou z čarodějnictví, jejich statek ve Smilovicích propadl těšínské kněžně Kateřině Sidonii Sasko-Lauenburské. Manželé museli prodat Střítež a vystěhovat se z knížectví, na Moravu, do Moravské Ostravy.[1]

V 19. století proběhla přestavba ve stylu klasicismu, která odstranila některé gotické prvky. V roce 1803 byla zbořena gotická sakristie na evangelijní (= severní) straně, roku 1839 byla dřevěná střecha nahrazena plechovou a v letech 18931898 proběhla generální oprava v duchu novogotiky.

Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku 1997 proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce 2004. V roce 1998 se zde našla lidská kostra, jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal upír.

Poblíž kostela se nachází nové biskupství ostravsko-opavské.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1999 2000 2001 2002
částka 1 100 900 1 800 1 800

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAŇOVÁ, Ivana. V kostele sv. Václava v Moravské Ostravě je náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic. Zpravodaj obce Mořkov. Březen 2016, čís. 3, s. 1. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100-101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Plaček, J. - Moravec, Z. - Zezula, M. - Augustinková, L.: Kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Ostrava 2014.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]