Kostel svatého Mikuláše (Mikulov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Mikuláše
v Mikulově

Kostel sv. Mikuláše v Mikulově
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Ústecký
Okres Teplice
Obec Mikulov
Zeměpisné souřadnice
Kostelsv. Mikulášev Mikulově
Red pog.svg
Kostel
sv. Mikuláše
v Mikulově
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát teplický
Farnost Mikulov
Status farní kostel
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Stavební sloh pozdní baroko
Výstavba 1770
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Adresa Tržní náměstí, Mikulov
Kód památky 51690/5-5933 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Mikuláše v Mikulově je jednoduchá pozdně barokní sakrální stavba[2] stojící na severní straně Tržního náměstí. Od 6. června 2002 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Mikuláše z Tržního náměstí v Mikulově
Vnější zdi kostela v Mikulově
Oltář v interiéru kostela
Kruchta mikulovského kostela
Část křížové cesty v mikulovském kostele

Mikulov vznikl zřejmě ve 14. století jako osada horníků původem ze Saska. Obec se až do roku 1595 nazývala německy Neuschellenberg (Nový Schellenberg) podle Schellenbergu v Sasku. Roku 1597 obdržel Mikulov od Rudolfa II. právo svobodného kutného města a právo týdenního i výročního trhu spolu s městským znakem. Od roku 1740 postupně důlní práce upadaly a v roce 1870 zde byli při těžbě stříbra zaměstnáni již jen dva dělníci.[2]

Kdy přesně zde vznikl původní kostel, není známo, ale předpokládá se 16. století. Nejpozději se tak stalo v 16. století při přeměně osady na městečko. Kostel zřejmě utrpěl poškození za třicetileté války. Opraven byl v roce 1709. Současná stavba pochází z roku 1770,[2] zřejmě převzala část konstrukcí staršího kostela. Opravena byla roku 1809. Po roce 1918 byl na jižní stěnu lodi osazen památník občanům Mikulova (Niklasbergu) padlým a zmizelým na bojištích I. světové války. Od roku 1945, kdy došlo k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva, kostel postupně chátrá.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně. Na západní straně se nachází představená hranolová věž krytá přilbou. Fasády jsou s lizénovými rámy. Okna jsou polokruhová, ve věži segmentová.[2]

Presbytář má valenou klenbu s lunetami. Loď má plochý strop. Na něm se nachází rokoková malba. V lodi je dvoupatrová kruchta.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

V presbytáři jsou pozdně gotické sochy sv. Petra a sv. Pavla z období kolem roku 1520. Tyto sochy byly nešetrně polychromovány. Ostatní zařízení kostela není příliš umělecky hodnotné.[2]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

V průčelní severní věži se nachází zvon Karel z roku 1919 od Richarda Herolda. Původní dva zvony od Gabriela Hilgera z roku 1630 a zvon od Františka Pitschmanna z roku 1806 byly zrekvírovány za první světové války.[4] Ve věži je též zavěšen zajímavý zvonovinový cymbál, rozeznívaný hodinovým strojem. Je značně otlučený, neboť byl prý dlouho uložen někde na půdě. Má průměr 30 cm, kolem krku pás ze stojících akantů, jinak bez ozdob.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

V obci je hřbitov obehnaný zdí krytou šindelem. Při ní se nachází kaple z počátku 19. století. Je zděná, obdélná s rovným závěrem a osmibokou zděnou zvonicí, která je nadstavěná štítové stěně. Fasády kaple jsou hladké, okna polokruhová, vchod je segmentový. Segmentová je i klenba kaple. Objekt, i když nemá příliš velkou uměleckou hodnotu, působí zajímavě svým umístěním do krajiny. V parku na náměstí se nachází socha sv. Josefa z 1. poloviny 19. století.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice : Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 134.  
  2. a b c d e f g POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha : Academia, 1978. 580 s. Kapitola Mikulov /Teplice/, s. 380.  
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-05-27]. Katalogové číslo 460345 : Kostel sv. Mikuláše, Mikulov. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  4. Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 43 – Osek.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]