Kostel svatého Gotharda (Potěhy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Gotharda
Potehy-kostel2.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 30875/2-1148 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Gotharda je jednolodní kostel nacházející se v Potěhách u Čáslavi, první zmínka o kostelu pochází z 13. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

13. století[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1242, kdy se o ní zmiňuje listina českého krále Václava I.. Již tehdy se Potěhy uvádějí jako farní a první zpráva o raně gotickém kostele svatého Gotharda pochází z roku 1268. Kostel se skládal z presbytáře, orientovaného přibližně na východ, sklenutého křížovou klenbou s kamennými žebry a lodí dlouhou 10,6 m.

Ve 14. až 16. století kostel neprošel žádnými stavebními úpravami. V 16. století měl kostel faráře podobojí.

17. století[editovat | editovat zdroj]

Koncem 16. nebo počátkem 17. století byla k presbytáři ze severní části přistavena sakristie, která byla hned od počátku postavena jako podvěží. Do sakristie vedený portálek s rovnou profilovanou renesanční římsou je nejstarší dochovaný detail. Obec byla toku 1627 prodána Marii Magdaléně Trčkové, rozené Lobkovicové. Roku 1636 byl nabytý majetek Trčkům zkonfiskován a císař ho věnoval generálmaršálkovi Arnoštu de Suis. Ten započal se znovubudováním kostela, nejspíš díky válečným událostem zpustlého. V roce 1642 – 1659 došlo k raně barokní přestavbě kostela. Jižní a severní zdi lodi byli strženy – došlo k rozšíření a výstavně současné lodě i nového presbytáře. V severní části došlo k výstavně zděné arkády kruchty, nesené třemi masivními pilíři. Po přesunutí presbytáře se ze starého stala kaple Panny Marie. Sakristie dál plnila svůj účel i když byla v nepraktické poloze a byla na ní vystavěna věž. V kostele byl zvon, datovaný do roku 1659, který byl pořízen při příležitosti dokončení větší stavební úpravy. Ve věži jsou patrné zazděné střílnové otvory, které dokazují možnost opevnění kostela.

V průběhu 18. století nejsou o kostele žádné zmínky.

19. století[editovat | editovat zdroj]

Kostela se výrazně dotklo několik přestaveb. Roku 1807 vyhořela obec i s kostelem. Následujícího roku byl kostel znovu vystavěn. Zachovány jsou stavební plány. Druhý kostelní zvon nesl letopočet 1807. Z východní strany presbytáře byla postavena nová dvoupodlažní sakristie. Ve druhém podlaží je oratoř. V roce 1873 došlo k úpravě dle návrhu architekta Františka Schoranze díky aktivitám na aueršperském žlebském panství. Okna získala lomený záklenek a neogotickou profilaci ostění. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dále došlo na výstavbu dvoustupňovitých vnějších pilířů po obvodu kostela. Došlo i k přestavbě krovu i tvaru střechy nad presbytářem ze sedlové na pultovou ustupující od lodě.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Poslední opravy a úpravy kostela proběhly v letech 1912–1913, které měly pouze zajišťovací a údržbový charakter. Koncem 20. století došlo na výmalbu interiéru kostela.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní a přibližně orientován presbytářem k jihu. Na východní straně je od severu věž spolu s kaplí Panny Marie a sakristie vedle presbytáře. Kostel vyplňuje jižní část návsi, naproti kostelu se nachází fara. Trojboký presbytář s velmi profilovaným obloukem je sklenut paprsčitou klenbou na žebrech vybíhajících z konzol. Loď je plochostropá, kruchta lodi je nesená třemi masivními pilíři a arkádami. V podvěží je valená klenba a portálek do kaple. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dvoudílné okenní výplně v presbytáři jsou tvořeny dvěma jeptiškami a dvojplaménkem, okna ve věži a kapli dvěma jeptiškami a trojlistem, čtyřdílné okno v průčelí je tvořeno čtyřplaménkem, dvěma trojlisty a jeptiškami a třídílná okna v lodi třemi jeptiškami a paprsčitou rozetou. Střecha věže je tvořená čtyřmi štíty, severní a jižní štíty mají hodiny, východní je opatřen zvony a západní otvorem ve tvaru kříže. Vstupní průčelí, které je tvořeno věží a štítovou stranou lodě, má 5 dvoustupňovitých vnějších pilířu, 4 jsou rozmístěny po stěně lodi a zbývající je na nároží věže. Uprostřed štítové stěny je vstupní ústupkový portál s tympanonem, nad portálem je čtyřdílné okno a na oknem je otvor ve tvaru kříže.

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení je z 18. století a z 1. poloviny 19. století, pod kruchtou je původní oltářní obraz sv. Gotharda z doby kolem roku 1800, je silně přemalovaný a zničený. Kamenný náhrobník pod kruchtou je z roku 1775, v kapli P. Marie je rokokový oltář z 2. poloviny 18. století s rokajovou ornamentikou a novou sochou P. Marie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Poche, Emanuel – Umělecké památky Čech, 1977, 1. vydání
  • Birnbaumová, Alžběta., Jansová, Libuše. – Soupis památek historických a uměleckých v království českém okres Čáslav, s. 281-283, Praha, 1929
  • Kibic, Karel. ml. – Památky středních Čech, Z průzkumů kostelů na Čáslavsku - kostel sv.Gotharda v Potěhách a kostel sv. Václava v Bílém Podolí, s. 6-13, 2002, 16(2)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]