Kostel svatého Filipa a Jakuba (Všeň)

Kostel svatého Filipa a Jakuba; ve Všeni
	Kostel sv. Filipa a Jakuba ve Všeni
Místo
Stát	Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Semily
Obec	Všeň
Souřadnice	50°33′35,74″ s. š., 15°6′18,44″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	turnovský
Farnost	Všeň
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách; o Noci kostelů
Současný majitel	farnost Všeň
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	novogotika
Specifikace
Délka	34,5 metrů
Šířka	15 metrů
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen, cihly
Další informace
Adresa	Všeň, okres Semily
Oficiální web	stránky farnosti
Kód památky	16013/6-2854 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Filipa a Jakuba ve Všeni je sakrální stavbou na okraji hruboskalského chlumu a výraznou novogotickou krajinnou dominantou středního Pojizeří a Českého ráje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní malý kostel nahradili páni ze Všeně Markvartici v období kolem roku 1300 novým gotickým kostelem. Ze starého kostela se zachovaly presbytář a sakristie. Ani rozsáhlé přestavby, za Jaroslava z Vartmberka v roce 1595 a za Rohanů po požáru v roce 1832, původní presbytář a sakristii nepoškodily, a jsou dodnes součástí novogotického kostela. Autorem návrhu stávajícího trojlodí přistavěného v roce 1836 je Bernhard Grueber. V letech 2001–2002 byla provedena vnější obnova kostela z daru mecenáše Bohuslava Jana Horáčka. Po dokončené opravě 4. května 2002 plášť kostela požehnal arcibiskup Karel Otčenášek.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Všeň.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Novogotické síňové trojlodí z tesaných kvádrů má polygonální raně gotický presbytář s gotickou sakristií a novogotickou hranolovou věž v západním průčelí. Věž je v dolní části osmiboká, v horní části přechází ve čtyřbokou. V průčelí se nachází znak Rohanů. Na presbytáři je pět hrotitých gotických oken. Presbytář má dvě pole křížové klenby a paprsčitou klenbu s žebry sbíhajícími do poloviny stěn. Sakristie má křížovou žebrovou klenbu a vede do ní hrotitý profilovaný portál. Trojlodí s tribunami v bočních lodích má novogotickou křížovou žebrovou klenbu spočívající na třech párech pilířů.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení pochází většinou z 18. století. Hlavní oltář z počátku 18. století je barokní, portálový a sloupový. Má nástavec se sochami sv. Vojtěcha a sv. Václava. Na hlavním oltářním obraze jsou namalováni patroni kostela sv. Filip a sv. Jakub, na obraze v nástavci je vyobrazena Nejsvětější Trojice. Tabernákl je rokokový. Dva boční oltáře jsou novogotické, arkádové, doplněné obrazy. V kostele zůstala zachována kamenná gotická křtitelnice. Na zpovědnici se nachází umělecky zdařilá barokní socha sv. Jana Nepomuckého s andílky.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela je hřbitov, který je obehnán zdí s dvěma hrotitými branami, k nimž vede dvouramenné schodiště, které je obestavěné barokními sochami sv. Judy Tadeáše, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Floriána a sv. Josefa. Sochy pocházejí z 1. poloviny 18. století z dílny barokních sochařů Jelínků z Kosmonos.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 78.
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 286.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.