Bohuslav Jan Horáček
| Bohuslav Jan Horáček | |
| Narození |
1. prosince 1924 nebo 4. prosince 1924 Radvánovice |
|---|---|
| Úmrtí |
říjen 2002 (ve věku 77 let) nebo 19. října 2002 (ve věku 77 let) Stuttgart |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohuslav Jan Horáček (1. prosince 1924, Radvánovice – 18. nebo 19. října 2002, Stuttgart) byl český mecenáš, jehož podpora směřovala zejména do oblasti jeho rodného Českého ráje. V letech 1949 až 1990 žil v emigraci, kde podnikal mimo jiné jako hoteliér, a po návratu založil několik nadací.
Narodil se v Radvánovicích jako nejmladší z osmi dětí. Otec brzy zemřel a tak malý Bohuslav musel již odmalička pomáhat v malém hospodářství; zažil chudobu i hlad. Obecnou školu navštěvoval v Přáslavicích a potom až do kvarty chodil do školy na Výšince. Z ní postoupil na obchodní akademii, tehdy čerstvě přemístěnou exportní školu z Jablonce nad Nisou, zaměřenou mimo jiné na výuku jazyků. Zde se začal učit angličtině a francouzštině, později ještě rozvíjel znalosti jazyka italského a španělského. Maturoval s vyznamenáním 17. března 1943 a několik dní poté byl totálně nasazen na nucené práce do Liberce. Odtud později utekl, skrýval se v lesích a ke konci války se zapojil do povstání v Turnově. Jelikož rád sportoval, především s oblibou skákal na lyžích, dostal se do širšího reprezentačního výběru na olympiádu v norském Oslo 1952. Tam už ale kvůli emigraci neodjel. Za komunistického puče v únoru 1948 byl jako vysokoškolák zatčen a odsouzen. Mimo jiné nesměl po dobu šesti měsíců skládat zkoušky na vysoké škole. Již tehdy dobře viděl, že pro své demokratické smýšlení by nikdy neměl v Československu žádné šance. V květnu 1949 emigroval do válkou rozbitého Německa, kde začal obchodovat. Začátky podnikání nebyly snadné a první pozitivní výsledky se dostavily až po obchodním partnerství s bývalým spolužákem, který tou dobou již působil v Brazílii. Začátek velice usnadnila jeho finanční výpomoc, za kterou Horáček v Německu nakoupil bižuterii. Za nějaký čas buduje velkoobchod bižuterií a granátovými šperky a začíná se zabývat i exportní činností. Hlavní oblastí vývozu se stává Latinská Amerika, kde spolupracuje s několika svými spolužáky, kteří již byli usazeni v USA, Brazílii a Argentině. Podnikání v dalších letech rozšiřuje na jeden z největších zlatnických a šperkařských podniků ve Stuttgartu.
Od útlého věku sportoval hrál fotbal, tenis lyžoval a skákal na lyžích. Jednou si při dovolenkovém lyžování přivodil zranění achillovek. Pro rehabilitaci hledal teplé kraje. Tak se dostal na tehdy ještě panenské Kanárské ostrovy. V nejlepší poloze u moře investoval do stavby hotelu, později přibyl druhý a nakonec zde stálo šest Horáčkových hotelových zařízení. B. J. Horáček tak zcela opustil podnikání ve zlatě a naplno rozvinul své schopnosti v hoteliérství.
Od počátku devadesátých let se po dlouhých desetiletích pravidelně, na kratší či delší návštěvy vracel domů. Z peněz z prodeje hotelů postupně financoval prospěšné projekty, které jsou a budou chloubou Českého ráje. V roce 2000 založil pan Horáček Nadaci Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji, která realizuje řadu obecně prospěšných projektů pro region Českého ráje: školství a vzdělávání, ochranu přírodního prostředí, památek a tradic, podporu sociálních a zdravotních programů, tělovýchovy a sportu atd. Součástí je i udělování nadačních cen PRAEMIUM BOHEMIAE laureátům z celé České republiky.
Pocty[editovat | editovat zdroj]
_1.jpg)
28. října 2002 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy in memoriam.
