Řezníčkova vila
| Řezníčkova vila | |
|---|---|
 Řezníčkova vila | |
| Účel stavby | |
veřejné, park | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderní architektura s lidovými prvky |
| Architekt | Jan Vejrych |
| Výstavba | 1900-1901 |
| Materiál | tesaný kámen |
| Další majitelé | Ing. Bohuslav Jan Horáček, K. Řezníček |
| Současný majitel | obec Hrubá Skála |
| Poloha | |
| Adresa | Doubravice 37, Hrubá Skála,  Česko |
| Souřadnice | 50°32′41,89″ s. š., 15°12′11,84″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24145/6-2553 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům zvaný Řezníčkova vila se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji, v obci Hrubá Skála, v části Doubravice, čp. 37. Od 3. 5. 1958 je vila chráněna jako nemovitá kulturní památka. Národní památkový ústav ji uvádí pod názvem Vila Řezníčkova v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 24145/6-2553.
Je pokládána za ojedinělou ukázku tvorby Jana Vejrycha, ve které se historizující formy zdařile doplňují s prvky lidové architektury a nastupující secese.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vilu si nechal postavit majitel pivovaru na Hrubé Skále Karel Řezníček na parcele v Doubravici nedaleko od svého podniku. Obrátil se na uznávaného českého architekta Jana Vejrycha, který bývá spojován především s obdobím novorenesance. Rozpočet stavby činil 16 000 zlatých.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vila je velká patrová stavba na půdorysu nepravidelného kříže. Má má dvě boční křídla, každé s jednou okenní osou. Levé křídlo má navíc terasu, krytou dřevěným balkonem s lomenicí. Leží v jihovýchodní části rozsáhlé zahrady s parkovou úpravou.
Projekt zahrnoval i oplocení rozlehlé zahrady a stylovou vstupní bránu. Sedlové střechy byly původně pokryté břidlicí, kterou později vystřídal plech.
Průčelí je hned několik a zdobí je folklorní prvky – pavlače, verandy, lomenice a okenice, přičemž motivy jsou odvozeny z dřevěné architektury okolních vesnic. Východní průčelí vily má věž s dřevěným krytým ochozem, polygonální střechou a vížkou s lucernou a bání.
Objekt má několik podlaží; suterén, dvě obytná patra a podkroví s jedním pokojem, komorami a půdou. Vše propojuje schodiště tvarované do elipsy. Suterén poskytoval technické zázemí, nacházel se tam sklep, lednice, prádelna a byt zahradníka. Dvě obytná patra měla stejný půdorys: tři pokoje, salon, obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, vše seskupeno kolem předsíně. K ložnici přiléhala lázeň, ke kuchyni pokoj pro služebné. Ve východním přístavku u schodiště byl záchod a příruční spíž.
Fasády tvoří kombinace dřeva, místního tesaného pískovce a hladkých omítek. Na vstupním východním průčelí je freska s českým patronem sv. Václavem na koni od L. Nováka. Interiéry byly laděny ve stejném stylu jako exteriér.[1]
Současné využití[editovat | editovat zdroj]
V roce 1998 vilu pro obec koupil Bohuslav Jan Horáček ze Stuttgartu, rodák z Radvánovic, česko-německý podnikatel a pozdější turnovský mecenáš. Tehdejšími vlastníky byli dva restituenti: slovinský zubař Drag Zubalič Tykač a Jana Polášková-Kaucká.[2] Dnes zde sídlí obecní úřad Hrubá Skála.
Vila slouží potřebám obce i okolí, je mimo jiné známá svatebními obřady.[3] Zdejší obecní úřad jich zde například v roce 2007 na zámku Hrubá Skála a v Řezníčkově vile pod ním uspořádal celkem 111.[4]
Architekt[editovat | editovat zdroj]
Architekt Jan Vejrych (1856 Branná u Jilemnice – 1926 Dobrá Voda u Březnice), absolvent architektury na pražské technice, je znám díky celá řadě novorenesančních, eklektických a secesních staveb zrealizovaných například v Chrudimi, Pardubicích, Jilemnici či v Semilech.[5][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c https://iispp.npu.cz/mis_public/preview.htm?id=723900&nocache=
- ↑ KREČ, Luboš. Uprchlíci a zachránci : velké příběhy českých emigrantů. Vydání první. vyd. V Praze: Nakladatelství Paseka, 2016. 264 s. ISBN 978-80-7432-740-7. S. 187–191.
- ↑ http://obechrubaskala.cz/turistika/vyznamne-stavby/
- ↑ https://www.turnovskovakci.cz/zapisnik-vse/zapisnik/svatebni-obrady-uz-i-na-dlaskove-statku/
- ↑ https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1127188
- ↑ https://www.hrady.cz/index.php?OID=9387&PARAM=11&tid=30383&pos=800
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- UHLÍK, Jan. Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba: Architect Jan Vejrych and His Works. Praha, 2013 [cit. 2019-01-30]. 151 s. Diplomová. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. s. 112, 126, 128. Dostupné online.