Kostel svatého Petra a Pavla (Budeč)

Rotunda svatého Petra a Pavla
Místo
Stát	Česko
Souřadnice	50°11′28,23″ s. š., 14°14′41,33″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Zasvěcení	svatý Petr a apoštol Pavel
Další informace
Adresa	Kováry, Česko
Kód památky	11745/2-663 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Budeč)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Románská rotunda svatého Petra a Pavla je součástí hradiště na Budči u obce Zákolany (a její části Kováry) v okrese Kladno. Jedná se o národní kulturní památku a má velký význam pro poznání nejstarší české sakrální architektury, protože její kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na českém území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během archeologického výzkumu prováděného Milošem Šollem (1990) a revidovaného Andreou Bartoškovou (2003) bylo zjištěno, že se zřejmě jedná o nejstarší stále stojící křesťanskou stavbu na území České republiky. Výzkumy, spolu se stavebně-historickým průzkumem, prokázaly, že od základů až po klenbu je loď kostela původní stavbou rotundy sv. Petra. Její založení je podle písemných pramenů 10. století přisuzováno knížeti Spytihněvovi I. a mělo k němu dojít někdy mezi lety 895-915, s největší pravděpodobností roku 905.

Ve druhé polovině 11. století byla na severní straně připojena druhá apsida, která však ustoupila stavbě románské věže ve druhé polovině 12. století. Z doby připojení věže pravděpodobně pochází i rozšíření svatopetrského zasvěcení kostela o sv. Pavla.

Rotunda původně měla na východní straně podkovovitou apsidu, ta však byla v období baroka nahrazena pravoúhlým presbytářem. V okolí presbytáře jsou patrny pouze její pozůstatky.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Stavba leží v prostoru velkém asi půl hektaru, který nejspíš zaujímal dvorec.

Loď kostela se tyčí na kruhovém půdorysu o průměru 9 metrů, má přibližně metr silné stěny z dobového lomového zdiva a směrem ke hřbitovu do jejího interiéru vnáší světlo dvě okna tvaru lomeného oblouku se zkoseným ostěním. Je zakončena kuželovitou střechou.

Na severozápadě na kruhovou loď navazuje hranolovitá románská věž z kvádříkového zdiva s jehlanovitou střechou. Na severovýchodě je umístěn obloukový vstupní portál do věže, ke kterému vede kamenná cestička od branky. Na stejné fasádě je ve spodní polovině umístěno malé obdélníkové okénko, v horní polovině pak dvě malá oblouková okna a nad nimi jedno sdružené okno s oblouky oddělenými sloupkem. Oblouky oken jsou vyplněny deskami s otvory ve tvaru kříže.

Na severovýchodní, severozápadní a jihozápadní fasádě věže je umístěno po dvou dvojicích malých obloukových oken.

Fasáda lodi a věže je horizontálně členěna společným pásem. Fasáda lodi je členěna na dvě části, u věže je opatřena ještě jedním vlastním pásem a věž je tak rozčleněna do tří částí. Pasy jsou zvýrazněna i nároží věže.

Při severovýchodní části lodi je pravoúhlý barokní presbytář, který má čtvercové okno na severovýchodě a je náhradou za původní podkovovitou apsidu. Na něj navazuje renesanční přístavba sakristie z roku 1663, která je přístupná portálem z jihozápadu, a původně byla přistavěna a navazovala na apsidu.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé části prostoru jsou kopulovitě zaklenuty a provázány vítězným obloukem lomeného tvaru. Vrchol klenby lodi se nachází ve výšce 13 metrů. Stěny v interiéru kostela jsou omítnuty vápennou omítkou, v menší míře se propisuje kamenné zdivo. Podlaha je vydlážděna z kamenných kvádrů propisujících se jako čtvercová síť.

Objekt je vybaven kamennou renesanční kazatelnou, kamennou mensou a velkým dřevěným krucifixem. V kruhovém půdorysu se pak nachází obloukový dřevěný kůr s varhanami a několik dřevěných vyřezávaných lavic.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostí je, že podle svatováclavských legend na Budči pobýval svatý Václav. Na Budeč byl poslán otcem Vratislavem, aby se zde učil čtení, psaní, zpěvu a dovednostem potřebným pro vládnutí.

O Václavovi a dalších českých bájných postavách se zmiňuje také Hájkova kronika.

Kromě písemných pramenů o zajímavosti stavby svědčí i archeologické průzkumy.

Na rotundu je vázán hřbitov s 56 nalezenými hroby (Šolle, 1990; Váňa, 1995, 77-94). Radiální rozmístění hrobů kolem rotundy svědčí o pohřbívání nedlouho po postavení kostela. V několika hrobech byly nalezeny šperky velkomoravského charakteru, ve dvou pak ostruhy s dlouhými bodci.

Ve zvonovém patře věže jsou zavěšeny dva zvony. Menší z nich byl neznámým zvonařem odlit v roce 1754, hlavním tónem je cis’’, průměr věnce činí 69 cm a hmotnost zvonu je odhadována na 200 kg. Větší zvon je novodobý.^[1]

Na fasádě stavby rotundy se nachází pamětní deska upomínající na zemřelé děti Olgu Felcmanovou a Milana Felcmana z roku 1881.

Další zajímavostí je archeologicky zjištěný příkop kolem rotundy (Šolle, 1982). Jeho původní účel zatím není znám, mohl mít pouze symbolický význam.

Rotunda sv. Petra a Pavla je nepochybně důležitou stavbou svědčící o našich nejstarších dějinách a architektuře a spjatou s počátky české státnosti.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel od hřbitova
Okno tvaru lomeného oblouku
Sdružená okna
Pozůstatky podkovovité apsidy
Portál do sakristie
Branka a kamenná cesta
Branka vedoucí na hřbitov
Pamětní deska

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků: (k problematice funkcí centrální lokality) / Andrea Bartošková, Ivo Štefan – Archeologické rozhledy LVIII – 2006, sešit 4, Archeologický ústav AV ČR Praha, ISSN 0323-1267
Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. / Andrea Bartošková, NLN s.r.o. 2014
PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v Království českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. Díl VII., Vikariát Slanský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913. Kapitola: 1. Budeč-Kováry. S. 3–12. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Radek Rejšek: Polední zvony. Český rozhlas, stanice Vltava, 10. 3. 2024.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] Radek Rejšek: Polední zvony. Český rozhlas, stanice Vltava, 10. 3. 2024.

[1]