Kostřava červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKostřava červená
alternativní popis obrázku chybí
Kostřava červená (Festuca rubra)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod kostřava (Festuca)
Binomické jméno
Festuca rubra
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostřava červená (Festuca rubra) je druh středně vysoké, vytrvalé trávy běžně roztoucí na loukách i pastvinách.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kostřava červená je rozšířena ve všech pěti trvale obydlených kontinentech. Roste v chladném subarktickém pásmu i v mírných a subtropických pásech na obou polokoulích. Nejvíce se však vyskytuje v Evropě, Severní Americe, Střední Asii a na Novém Zélandu, poněkud méně v Austrálii, Africe a Jižní Americe. Roste na loukách, pastvinách, mezích mezi polí, náspech okolo cest, ve světlých lesích. Je tolerantní k množství vláhy, dobře snáší přísušky, vyhovuje ji půda hlinitá, jílovitá i písčitá, neutrální až kyselá, pro zdravý a silný růst žádá sluneční svit, krátkodobě snese i polostín. Nachází se mnohdy i ve výškách okolo 4000 m n. m.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to morfologicky proměnlivá, vytrvalá trsnatá tráva vyskytující se ve třech formách: Buď zcela bez podzemních výběžků, s krátkými výběžky nebo s dlouhými výběžky. Z trsu vyrůstají jak stébla, tak i přízemní listy. Stébla se 2 až 6 kolénky dorůstající do výše 20 až 100 cm jsou tuhá, přímá, hladká a mají ploché listy dlouhé od 6 do 30 cm s 5 až 7 žilkami Jejich pochvy jsou hladké, uzavřené, u spodních listů načervenalé, později se rozpadají do vláken, ouška a jazýček mají zakrnělé; před vzrůstem jsou listy v pochvě složené. Přízemní listy, dlouhé 5 až 15 cm a široké až 2 mm jsou štětinově zabalené, jejich žebra jsou proti stéblovým listům výrazně ostřejší a poseta drobnými chloupky.

Na vrcholu stébla vyrůstá vzpřímená nebo mírně skloněná lata dlouhá od 5 do 14 cm nafialovělé nebo nasivělé barvy. Z vřetene klasu vyrůstají dvě odstálé, drsné květní větvičky o nestejné délce s klásky dlouhými 6 až 13 mm, ty mají po 2 až 6 kvítcíchprašníky o délce od 2 do 3 mm. Plevy jsou hladké nebo jen mírně drsné. Obilky štíhlého tvaru jsou s pluchami dlouhé 4 až 6 mm a široké 0,8 až 1,2 mm. Úzce kopinaté spodní pluchy a široce kopinaté horní vybíhají na vrcholu v osiny dlouhé do 2 mm, někdy ale bývají téměř nepostřehnutelné. Pluchy jsou sivě žluté až sivě zelené, řídce chlupaté, po horní polovině obvodu oddáleně zubaté. Obilky mají bělavé až nažloutlé oblé válcovité stopečky o délce do 2 mm, hustě pokrytou ostrými zoubky. Nafialovělé plušky kryjí tmavohnědé obilky dlouhé asi 4 mm a 1 mm široké se zaoblenými konci. Počet obilek v 1 gramu se liší podle odrůd, v průměru jich je od 800 do 1200. Doba květu je ve středoevropských podmínkách od května až po červenec.[2][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kostřava červená je druh trávy s množstvím vyšlechtěným odrůd s rozdílných vlastnostmi, kterých se využívá při přípravě trávních směsí. Trsnaté formy vytvářejí velmi jemný a hustý drn, jsou základem okrasných trávníků, nejkvalitnější se používají na jamkovištích golfových hřišť, nesnáší však trvalé zatěžování. Krátce výběžkatá je přechodná forma mezi trsnatou a dlouze výběžkatou, dobře snáší sušší stanoviště, neztrácí výrazně zelenou barvu ani v období letního sucha a lze ji použít i na zastíněných místech. Dlouze výběžkatá sice vytváří poněkud řidší trávník, ale dobře zapojuje prázdná místa, má největší význam pro pícninářství, snáší časté i nízké kosení a spásání, nevadí ji chladnější prostředí, na nestabilních místech zvyšuje soudržnost drnu. Kostřava červená dokáže vytvořit pěkný trávník, nesnáší však sešlapávání, kvalita její píce je hodnocené jako střední. Všechny tyto a ještě další vlastnosti je nutno zohlednit při výběru travní směsi před (nejlépe podzimním) výsevem na danou lokalitu.[3][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k velkému areálu rozšíření je kostřava červená velmi proměnlivý druh. Má mnoho vzájemně blízce příbuzných, kteří jsou od sebe těžce odlišitelní, navíc panují mezi znalci rozpory o hodnoty jednotlivých taxonů. V České republice se vyskytuje ve dvou poddruzích:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global Biodiversity Information Facility: Festuca rubra [online]. Global Biodiversity Information Facility, [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Festuca rubra [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA, [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Festuca rubra [online]. Agrostis Trávniky, s. r. o., Rousínov u Výškova, [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Kostřava červená [online]. Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, Katedra pícninářství a trávníkářství, Praha, [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (česky) 
  5. Flora of China: Festuca rubra [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]