Koprníček bezobalný
 Koprníček bezobalný | |
|---|---|
.jpg) Koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
| Rod | koprníček (Ligusticum) |
| Binomické jméno | |
| Ligusticum mutellina (L.) Crantz, 1767 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina) je nevysoká, horská bylina, jediný druh rodu koprníček který v České republice roste. Je svým vzhledem typicky miříkovitou rostlinou, kvete počátkem léta na vysokohorských loukách drobnými bílými kvítky. V české přírodě je původním druhem, přesto se počty rostoucích jedinců snižují a je ohrožen vyhynutím.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste v horách střední a jižní Evropy, z jižní Francie přes Alpy a Karpaty až do pohoří na Balkánu a na východě zasahuje do oblastí Zakarpatské Ukrajiny. V české krajině roste roztroušeně až vzácně, v Čechách hlavně na Šumavě a v Orlických horách a na Moravě v Hrubém Jeseníku, odkud zasahuje až na Králický Sněžník. Dostal se tam v průběhu posledních několika tisíciletí migrací, na Šumavu z Alp a do Orlických hor z Karpat přes východní Sudety. V Orlických horách dosahuje absolutní severní hranice svého rozšíření.[2][3][4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se převážně v oreofytiku a jen ojediněle v mezofytiku, roste na výslunných horských loukách a nivách, po okrajích světlých lesů i kosodřevin. Jedná se hlavně o vegetaci horského primárního bezlesí. Vyhledává vlhčí, humózní půdy které jsou hlinité i kamenité a leží převážně na silikátových podložích.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Vytrvalá bylina vyrůstající z černohnědého, válcovitého, vícehlavého oddenku. Lodyha je 10 až 50 cm vysoká, přímá, v horní části slabě větvená, oblá, dutá a mírně hranatá či rýhovaná. Přízemní listy mají dlouhé řapíky s krátkými pochvami, jejich čepele dlouhé 5 až 10 a široké 2 až 7 cm jsou vejčité až podlouhle trojúhelníkovité a dvakrát až třikrát zpeřené, lístky jsou řapíčkaté, niťovité a na konci zašpičatělé. Lodyžní listy vyrůstající střídavě jsou drobné, přisedlé na dlouhých pochvách a nejvýše dvakrát zpeřené. Lodyhy i listy jsou po rozemnutí silně aromatické.
Na konci lodyh vyrůstají oboupohlavné květy sestavené do složených okolíků tvořených sedmi až deseti okolíčky. Obaly okolíků chybí, odtud pochází druhové jméno rostliny "bezobalný". Okolíčky mívají tři a více vytrvalých obalíčků dlouhých jako květní stopky. Kališní lístky jsou nezřetelné, pět bílých, narůžovělých až nafialovělých korunní lístků je asi 1 mm velkých a u vrcholu jsou přehnuté. Pět volných tyčinek se střídá s korunními lístky, dvoupouzdrý, spodní semeník nese dvě čnělky. Hmyzosnubné květy kvetou od června do srpna. Plody jsou dvounažky mající dva 5 mm velké plůdky (semena), jež jsou hnědé a vejčitě podlouhlé.[1][2][3][5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Kořen se v minulosti používal jako ochucovadlo likérů a v léčitelství proti nechutenství i při ženských problémech. Obsahuje také myristin a ligustilid, látky působících na hmyz jako insekticid vstřebatelný pokožkou. Vzhledem k řídkému výskytu nemají rostliny ekonomický význam.[6]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Koprníček bezobalný je rostlinou vyskytující se v české přírodě pouze ostrůvkovitě a jeho řídká stanoviště čítají jen nevelký počet rostoucích exemplářů. Pro jeho ochranu podporující další přežití byl ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." i v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, zařazen mezi ohroženými druhy (§3, C3).[7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 5. Praha: Academia, 1997. 560 s. ISBN 80-200-0590-0. Kapitola Koprníček bezobalný, s. 364.
- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Koprníček bezobalný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 18.06.2009 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Koprníček bezobalný [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 03.11.2015 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Ligusticum mutellina [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Kôprovníček bezobalový [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2017-11-01]. S. 327–328. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (slovensky)
- ↑ PASSREITE, Claus M.; AKHTAR, Yasmin; ISMAN, Murray B. Insecticidal Activity of the Essential Oil of Ligusticum mutellina Roots [online]. Institut für Pharmazeutische Biologie, Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf, DE, rev. 27.12.2004 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 01.11.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koprníček bezobalný na Wikimedia Commons 
Taxon Ligusticum mutellina ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření koprníčku bezobalného v ČR
