Přeskočit na obsah

Konstrukční ocel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příkladem užití konstrukční oceli může být Trojský most v Praze
Příhradový most v Roudnici nad Labem

Konstrukční ocel je ocel, která je použitá ve výstavbě. Může mít rozličné materiálové vlastnosti a nabývat rozličných tvarů. Typicky se zpracovává jako tyče, profily trubky a plechy, mezi konstrukční ocel se neřadí betonářská výztuž ani ocelová lana. Pro spojování ocelových prvků se dříve používaly nýty, později šroubové spoje a nejnověji se používají svařované spoje. Konstrukční ocel je často užívaná pro sestavení příhradové konstrukce. Ocelobetonové konstrukce rovněž využívají konstrukční oceli.

Konstrukční ocel najde uplatnění u stavby mostů, inženýrských konstrukcí (stožárů, vysílačů, sil…), administrativních či obchodních budov a skladů.

Slitiny železa byly lidstvu známy od starověku, nicméně první moderní železné konstrukce začaly vznikat v 2. polovině 18. století v Anglii. V roce 1781 byl postaven Iron Bridge („Železný most“) z litiny. Litina se však na stavbu nosných konstrukcí nehodila, opravdový rozmach ocelových konstrukcí započal v 19. století poté, co byl v roce 1784 objeven Henrym Cortem postup výroby svářkové oceli.[1] Ta dominovala první polovinu 19. století, později byla vytlačena plávkovou ocelí, která se ve své podstatě od počátku 20. století výhradně používá.

Vlastnosti konstrukčních ocelí

[editovat | editovat zdroj]
Pracovní diagram oceli s výraznou (vyznačená) mezí kluzu Re
Pracovní diagram oceli s výraznou (vyznačená) mezí kluzu Re
Pracovní diagram oceli se smluvní mezí kluzu Rp0,2 při protažení 0,2 %
Pracovní diagram oceli se smluvní mezí kluzu Rp0,2 při protažení 0,2 %

Vlastnosti konstrukčních ocelí se nikterak významně neliší od vlastností ostatních ocelí. Hustota oceli je 7850 kg/m³. Bod tavení oceli je přibližně 1539 °C. Konstrukční oceli bývají méně legované než strojařské či nástrojové oceli.

Fyzikální vlastnosti oceli

[editovat | editovat zdroj]

Závisí na hm.% C, níže uvedené hodnoty jsou pouze orientační.

Profily konstrukčních ocelí

[editovat | editovat zdroj]
Různé ocelové profily
Nosník I profilu použitý jako stropnice v domě

Oceli se dodávají v mnohých tvarech, nejběžnější jsou celosvětově popsány v příslušných normách. Kromě běžně vyráběných válcovaných průřezů se mohou objevit i svařované atypické průřezy. Staticky nejvýhodnější jsou pro ohyb průřezy I či H, pro kroucení jsou výhodnější uzavřené průřezy (trubky, jekly). Tvary definuje např. ČSN EN 10079.

Válcované profily zahrnují (tučně vyznačené profily užívané běžně v Česku):

  • I profil – I (IPN), IPE
  • U profil – U (UPN), UPE
  • H profil – HE: HEA, HEB, HEM; HL, HD
  • L profil – L
  • T profil – T
  • C profil – C
  • Z profil – Z (pro lehké obvodové pláště)
  • kolejnice (širokopatní, tramvajové…)
  • válcované trubky či jekly
  • tyče
  • plechy a pásovina

Normy a standardy

[editovat | editovat zdroj]

Pro zatřídění ocelí podle materiálových vlastností se používají v Česku i v Evropě normy EN. Norma (ČSN) EN 10025 definuje základní třídy ocelí: S235, S275, S355, S420 a S460, číslo označuje smluvní pevnost v kluzu (MPa). K základnímu označení doplňují písmena další vlastnosti ocelí:[2]

  • Rázová houževnatost – J: 27 J, K: 40 J, L: 60 J; zkušební teplota: R: 20 °C, 0: 0 °C, 2: –20 °C
    • Typické třídy: JO, J2
  • N: žíhané oceli, M: termomechanicky zpracované, Q: kalené, QA: precipitačně zpevněné[3]
  • L: oceli do nízkých teplot, W: patinující oceli

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Structural steel na anglické Wikipedii.

  1. AngliaCampus : Henry Cort's First Paten [online]. jeron.je, 2001-04-20 [cit. 2012-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. https://fractory.com/structural-steels-s235-s275-s355-s420-and-their-properties/
  3. https://portal.cvut.cz/wp-content/uploads/2017/04/HP2013-04-Dolejs.pdf

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • STUDNIČKA, Jiří. Ocelové konstrukce 1 (skripta). Fakulta stavební ČVUT. 2004. ISBN 80-01-02942-5

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]