Konfederace svobody a nezávislosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konfederace svobody a nezávislosti
Konfederacja Wolność i Niepodległość
ZkratkaKonfederace
Datum založení6. prosince 2018
PředsedaSławomir Mentzen
Krzysztof Bosak
ZakladatelJanusz Korwin-Mikke
Liroy-Marzec
Grzegorz Braun
Sídloul. Wiejska 12a, 00-490 Varšava
Členské strany
Ideologiepolský nacionalismus
pravicový populismus[5]
ekonomický liberalismus
tvrdý euroskepticismus
Politická pozicekrajní pravice
Barvy
     modrá
     žlutá
     šedá
Volební výsledek7,16 % (Sejm 2023)
Oficiální webkonfederacja.pl
Zisk mandátů ve volbách
Sejm2023
18/460
Senát2023
0/100
Evropský parlament2019
0/51
Sejmy vojvodství
6/552
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konfederace svobody a nezávislosti (polsky Konfederacja Wolność i Niepodległość), často zkracovaná jako Konfederace (polsky Konfederacja), je krajně pravicová politická aliance v Polsku. Původně vznikla v roce 2018 jako politická koalice pro volby do Evropského parlamentu v Polsku v roce 2019, později se však rozšířila na politickou stranu. Po polských parlamentních volbách 2019 získala 11 křesel v Sejmu. Jejím kandidátem pro polské prezidentské volby 2020 byl Krzysztof Bosak, který se umístil na čtvrtém místě mezi jedenácti kandidáty.

Koalice vedená především Novou nadějí, Národním hnutím a Konfederací Koruny polské je pravicově orientovaná a je považována za součást radikální pravice. Vyjadřuje pravicově populistickou rétoriku a tvrdší opoziční postoj vůči Evropské unii a imigraci. Je ekonomicky liberální a požaduje snížení daní, vyjadřuje také sociálně konzervativní a polsky nacionalistické postoje.

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Konfederace je pravicově orientovaná politická aliance,[6][7] která se v politickém spektru řadí ke krajní pravici.[8][9][10] Je také považována za součást radikální pravice.[11][12][13]

Její ideologie kompromituje podporu řady pravicově populistických myšlenek.[5] Prezentuje tvrdý opoziční postoj vůči Evropské unii[14][15][16] a kritizuje její politiku a politiku Práva a spravedlnosti vůči přistěhovalectví a místo toho vyzývá k tvrdšímu postoji vůči nelegální imigraci.[17][18] Je také sociálně konzervativní[19] a antifeministická, podporuje také úplný zákaz potratů a podporuje tradiční model rodiny.[3] Vyjadřuje také xenofobní názory[20] a otevřeně poskytuje podporu antisemitismu.[21] Když poprvé kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, Sławomir Mentzen prohlásil: „Nechceme Židy, homosexuály, potraty, daně a Evropskou unii“.[22] Od té doby se od toho snažil distancovat.[22] Během pandemie covidu-19 také šířil dezinformace a misinformace o covidu-19 a vystupoval proti zákonům, které zavedla vláda.[23]

Na rozdíl od Práva a spravedlnosti je jeho ekonomický postoj orientován na ekonomický liberalismus a je považován za silně pro volný trh.[24][25] Je polsky nacionalistická[26][27] a bývá také označována za národně-liberální.[28] Ve svém programu uvádí, že jejich cílem je „přeměna Polska v etnokracii a kulturně homogenní národ postavený na tradicionalisticko-katolických principech“.[29] Vyjadřuje také nativistické nálady.[29]

Platforma[editovat | editovat zdroj]

Platforma Konfederace obsahuje tyto a další sliby:

Složení[editovat | editovat zdroj]

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

Současné[editovat | editovat zdroj]

Strana Ideologie Pozice Lídr Sejm Senát Europarlament SV Vstup
Národní hnutí ultranacionalismus
národní konzervatismus
sociální konzervatismus
militarismus 		krajní pravice Krzysztof Bosak
5/460
0/100
0/51
0/552
6. prosince 2018
Nová naděje paleolibertarianismus
libertarianský konzervatismus 		pravice až krajní pravice Sławomir Mentzen
7/460
0/100
0/51
0/552
6. prosince 2018
Konfederace Koruny polské monarchismus
tradicionalismus 		krajní pravice Grzegorz Braun
3/460
0/100
0/51
0/552
7. ledna 2019
Unie křesťanských rodin sociální konzervatismus
politický katolicismus
tvrdý euroskepticismus 		krajní pravice Bogusław Rogalski
0/460
0/100
0/51
0/552
13. srpna 2019
Národní liga národní demokracie
polský nacionalismus 		krajní pravice Zbigniew Lipiński
0/460
0/100
0/51
0/552
5. září 2019

Bývalé[editovat | editovat zdroj]

Strana Ideologie Pozice Lídr Vstup Odchod
Federace pro Polskou republiku sociální konzervatismus
politický katolicismus
ekonomický liberalismus 		krajní pravice Marek Jakubiak 6. března 2019[37] 28. června 2019[38]
Efektivní přímá demokracie[39]
tvrdý euroskepticismus[39] 		Piotr „Liroy“ Marzec 1. září 2018 28. června 2019[38]
Wolnościowcy libertarianismus pravice Artur Dziambor 17. března 2022 13. února 2023[40]
Strana řidičů pravicový populismus
antibyrokracie
antienvironmentalismus 		pravice Lech Kędzierski 10. dubna 2019 19. prosince 2022[41]

Politické strany, které měly členy s individuálními dohodami[editovat | editovat zdroj]

Strana Ideologie Pozice Lídr1 Volby Poznámky
Svobodní a solidární[42] solidarismus
antikomunismus 		pravice až krajní pravice Kornel Morawiecki Parlamentní volby v Polsku 2019 Čtyři členové strany byli na kandidátce volebního výboru strany Efektivní Piotra Liroye-Marzece ve volebním obvodu č. 35 (Olštýn), zatímco ostatní členové strany, včetně celého poslaneckého klubu, byli na volebních kandidátkách strany Právo a spravedlnost.
Kongres nové pravice[42] pravicový libertarianismus
ekonomický liberalismus
tvrdý euroskepticismus 		pravice Stanisław Żółtek Parlamentní volby v Polsku 2019 Využívala volebních seznamů Federace pro Polskou republiku, které zase byly ve shodě s Pravicovou republikou, a postavila kandidátky v krakovských volebních obvodech.
Liga polských rodin[42] politický katolicismus pravice až krajní pravice Witold Bałażak Parlamentní volby v Polsku 2019 Přestože byli volně spojeni s Polskou koalicí, postavili v Krakově pouze 1 kandidáta ze svých volebních listin, zatímco 2 další kandidáti využili volebních listin Konfederace.
Národní jednota[42] politický katolicismus
paleokonzervatismus 		krajní pravice Gabriel Janowski Parlamentní volby v Polsku 2019 Místopředseda strany Paweł Połanecki byl na kandidátce volebního výboru strany Efektivní Piotra Liroye-Marzece ve volebním obvodu Kielce na druhém místě za samotným Piotrem Liroyem-Marzecem.
1V dané době

Organizace a hnutí[editovat | editovat zdroj]

Strana Ideologie Pozice Lídr Typ Vstup
Zemědělsko-spotřebitelská konfederace agrarismus
volnotržní ekonomika 		Krzysztof Tołwiński Neformální organizace 29. listopadu 2019
Všepolská mládež katolický nacionalismus
ultranacionalismus
rétorika proti LGBT 		krajní pravice Marcin Kowalski Mládežnické politické hnutí 6. prosince 2018
Konzervativně-monarchistický klub tradicionalistický konzervatismus
monarchismus
katolický nacionalismus
kontrarevolucionismus
integralistický konzervatismus
antidemokracie 		krajní pravice Adam Wielomski Filozofická a novinářská organizace 7. ledna 2019
Polský rolnický blok agrarismus
konzervatismus 		Wojciech Mojzesowicz Neformální organizace 6. prosince 2018

Bývalé[editovat | editovat zdroj]

Strana Ideologie Pozice Lídr Typ Vstup Odchod
Nadace Život a rodina protipotratové hnutí[43][44]
rétorika proti LGBT 		krajní pravice Kaja Godeková Lobbistická nadace, skupina sociálních aktivistů 28. ledna 2019[45] 9. srpna 2019[46]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Parlamentní[editovat | editovat zdroj]

Sejm[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty
Počet hlasů % Počet mandátů Změna
2019 1 256 953 6,81
11/460
▲ 8
2023 1 547 364 7,16
18/460
▲ 7

Senát[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty
Počet hlasů % Počet mandátů Změna
2019 144 124 0,79
0/100
▬ 0
2023 1 443 836 6,75
0/100
▬ 0

Evropský parlament[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty
Počet hlasů % Počet mandátů Změna
2019 621 188 4,55
0/51
▬ 0

Prezidentské[editovat | editovat zdroj]

Volby Kandidát 1. kolo 2. kolo
Počet hlasů % Počet hlasů %
2020 Krzysztof Bosak 1 317 380 6,78 nepostoupil

Vnitřní[editovat | editovat zdroj]

Volby Typ Finální kandidát Počet původních kandidátů Počet kol Finální kolo
Pol. přís. Jméno Počet volitelů %
2019–20 Prezidentské primárky v americkém stylu RN Krzysztof Bosak 9 1x 16 regionálních předkol
7 vyřazovacích kol 		163 52,8
KKP Grzegorz Braun 146 47,2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Confederation Liberty and Independence na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MROZOWSKA, Sylwia; WENDT, Jan A.; TOMASZEWSKI, Krzysztof. The Challenges of Poland’s Energy Transition. Energies. 2021-01, roč. 14, čís. 23, s. 8165. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1996-1073. DOI 10.3390/en14238165. (anglicky) 
  2. ↑ ŻUK, Piotr; ŻUK, Paweł; PLUCIŃSKI, Przemysław. Coal basin in Upper Silesia and energy transition in Poland in the context of pandemic: The socio-political diversity of preferences in energy and environmental policy. Resources Policy. 2021-06-01, roč. 71, s. 101987. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0301-4207. DOI 10.1016/j.resourpol.2021.101987. (anglicky) 
  3. ↑ a b GWIAZDA, Anna. Gender Ideologies and Polish Political Parties. Government and Opposition. 2023-10, roč. 58, čís. 4, s. 641–660. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0017-257X. DOI 10.1017/gov.2021.57. (anglicky) 
  4. ↑ LIPIŃSKI, Artur. Poland: ‘If We Don’t Elect the President, the Country Will Plunge into Chaos’. Příprava vydání Giuliano Bobba, Nicolas Hubé. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-66011-6. DOI 10.1007/978-3-030-66011-6_9. S. 115–129. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-66011-6_9. 
  5. ↑ a b [1][2][3][4]
  6. ↑ KRZYSZTOSZEK, Aleksandra. Polish right-wing opposition party opposes ‘vaccine passports’. www.euractiv.com [online]. 2021-05-14 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ADAMCZYK, Grzegorz. Facebook bans page of Polish right-wing Confederation party with nearly 700,000 followers [online]. 2022-01-06 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BILL, Stanley; STANLEY, Ben. Whose Poland is it to be? PiS and the struggle between monism and pluralism. East European Politics. 2020-07-02, roč. 36, čís. 3, s. 378–394. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. ISSN 2159-9165. DOI 10.1080/21599165.2020.1787161. (anglicky) 
  9. ↑ SZEPTYCKI, Andrzej. Poland versus Russia: Competition in Ukraine. East European Politics and Societies: and Cultures. 2021-11, roč. 35, čís. 4, s. 1113–1135. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. ISSN 0888-3254. DOI 10.1177/0888325420950803. (anglicky) 
  10. ↑ Values or economy? Right-wing Poles weigh options in election runoff. Reuters. 2020-07-07. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. (anglicky) 
  11. ↑ PYTLAS, Bartek. Party Organisation of PiS in Poland: Between Electoral Rhetoric and Absolutist Practice. Politics and Governance. 2021-11-24, roč. 9, čís. 4, s. 340–353. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. ISSN 2183-2463. DOI 10.17645/pag.v9i4.4479. (anglicky) 
  12. ↑ GÓRECKI, Maciej A.; PIERZGALSKI, Michał. Legislated candidate quotas and women's descriptive representation in preferential voting systems. European Journal of Political Research. 2022-02, roč. 61, čís. 1, s. 154–174. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. ISSN 0304-4130. DOI 10.1111/1475-6765.12443. (anglicky) 
  13. ↑ KOCYBA, Piotr; ŁUKIANOW, Małgorzata. The Right in the Streets. Political Research Associates. 2020-07-09. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. (anglicky) 
  14. ↑ S.A, Telewizja Polska. Anti-EU Block forms on the Polish right. tvpworld.com [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  15. ↑ POLAND IN 2022: CAN THE OPPOSITION MAKE INROADS INTO PIS’S POPULARITY?. Balkan Insight [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ POLITICO Poland Playbook, presented by the European Gaming and Betting Association (EGBA): Giants battle — Biedroń interview — Who will waste their votes? [online]. 2019-05-02 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ TILLES, Daniel. Far-right MPs condemn Polish government's "mass immigration" policy and call for "ethnic cohesion" [online]. 2019-11-27 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ RAE, Gavin. The neoliberal far right in Poland [online]. 2019-12-11 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ TILLES, Daniel. Polish far-right party to propose anti-LGBT law plus limits on Jewish property restitution and abortion [online]. 2019-10-28 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Polish PM calls Facebook ban on far-right party undemocratic. AP News [online]. 2022-01-06 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Bosak dla Gazeta.pl: Prezydent Duda nadskakuje środowiskom żydowskim. gazetapl [online]. 2020-02-13 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  22. ↑ a b Meet the far-right potential kingmakers in Poland’s election [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ WILCZEK, Maria. Far right seeks charges against ministers over "illegal" lockdown that has "damaged Polish nation" [online]. 2021-03-30 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ VACHUDOVA, Milada Anna. Populism, Democracy, and Party System Change in Europe. Annual Review of Political Science. 2021-05-11, roč. 24, čís. 1, s. 471–498. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. ISSN 1094-2939. DOI 10.1146/annurev-polisci-041719-102711. (anglicky) 
  25. ↑ SAYS, Dave. What are the prospects for Poland’s radical right Confederation? [online]. 2020-01-06 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. 
  26. ↑ Nacjonalizm w Europie. BBC prezentuje ranking – DW – 15.11.2019. dw.com [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  27. ↑ BODALSKA, Barbara. Sondaże: Niedzielne wybory parlamentarne wygrywa Zjednoczona Prawica. www.euractiv.pl [online]. 2019-10-07 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  28. ↑ Why young Poles voted for “national-liberals”. European Data Journalism Network - EDJNet [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b PYTLAS, Bartek. The Polish Presidential Election 2020: which role does far-right politics (not) play?. www.sv.uio.no [online]. 2020-07-02 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. 
  30. ↑ “1000+” Powszechna ulga podatkowa – KONFEDERACJA. konfederacja.net [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-28. (polsky) 
  31. ↑ Szybkie i sprawiedliwe sądy – KONFEDERACJA. konfederacja.net [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-28. (polsky) 
  32. ↑ Partia Wolność znowu nawołuje do przywrócenia kary śmierci. wnp.pl [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  33. ↑ Bon oświatowy i kulturalny. konfederacja.net [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-10. (polsky) 
  34. ↑ Bezpieczeństwo narodowe – KONFEDERACJA. konfederacja.net [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-28. (polsky) 
  35. ↑ Zdrowe życie – KONFEDERACJA. konfederacja.net [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-28. (polsky) 
  36. ↑ Pakiet Polskiego Przedsiębiorcy – KONFEDERACJA. konfederacja.net [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-05. (polsky) 
  37. ↑ Jakubiak potwierdza dołączenie do Konfederacji. „Mali muszą się łączyć, żeby być dużymi” | TVP INFO. www.tvp.info [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (polsky) 
  38. ↑ a b Rozpad Konfederacji. Liroy i Jakubiak tworzą własną partię. Do Rzeczy [online]. 2019-06-24 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (polsky) 
  39. ↑ a b Piotr "Liroy" Marzec: poglądy, program wyborczy i polityczny [2020] | Radio ZET. Radio Zet [online]. 2021-11-30 [cit. 2023-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z Więcej: https://www.radiozet.pl/Co-gdzie-kiedy-jak/piotr-liroy-marzec-poglady-program-wyborczy-wybory-2020-wiek-wzrost-kontakt originálu dne 2021-11-30. (polsky) 
  40. ↑ Wolnościowcy odcinają się od Konfederacji. Założą własne koło. wydarzenia.interia.pl [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (polsky) 
  41. ↑ Wielka rzeź małych partii. Wysyp decyzji o delegalizacji małych, choć zasłużonych ugrupowań. Rzeczpospolita [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (polsky) 
  42. ↑ a b c d Wybory do Sejmu i Senatu Rzeczypospolitej Polskiej 2019 r.. sejmsenat2019.pkw.gov.pl [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  43. ↑ DAVIES, Christian. Polish MPs back even tougher restrictions on abortion. The Guardian. 2018-01-11. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  44. ↑ KLOSOK, Sebastian Shukla,Alex. Poland debates abortion bill amid coronavirus lockdown. CNN [online]. 2020-04-16 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ CZUMA, Beata. Kaja Godek startuje do Parlamentu Europejskiego razem z narodowcami. wiadomosci.wp.pl [online]. 2019-01-28 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 
  46. ↑ PCH24.PL, Redaktor. Kaja Godek opuszcza Konfederację. Mówi o „marginalizowaniu pro-liferów” [online]. 2019-08-09 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konfederace_svobody_a_nezávislosti&oldid=23805797“