Karel Hesensko-Kasselský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Hesensko-Kasselský
Místodržitel Šlesvicka-Holštýnska
Portrét
Narození19. prosince 1744
Kassel
Úmrtí17. srpna 1836
Schleswig
PohřbenŠlesvická katedrála
PředchůdceVilém VI. Hesensko-Kasselský
NástupceFrederik I. Švédský
ManželkaLuisa Dánská a Norská
PotomciMarie Žofie
Fridrich
Juliana
Kristián
Luisa Karolína
DynastieHesensko-Kasselští
OtecFridrich II. Hesensko-Kasselský
MatkaMarie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hesensko-Kasselský (Karl von Hessen-Kassel, 19. prosince 1744, Kassel17. srpna 1836, Schleswig) byl člen Hesensko-kasselské dynastie a díky sňatku s Luisou Dánskou a Norskou byl i místodržitelem Šlesvicka-Holštýnska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Karlova matka Marie
Karlův otec Fridrich

Karel Hesensko-Kasselský se narodil v Kasselu dne 19. prosince 1744 jako druhý žijící syn lankraběte Hesensko-kasselského Fridricha II. a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery britského krále Jiřího II. Manželství Karlových rodičů nebylo příliš šťastné; skončilo to tím, že Fridrich roku 1747 opustil rodinu a konvertoval ke katolicismu. Následně roku 1755 formálně ukončil manželství s Marií a o rok později se znovu oženil, tentokrát s Filipínou Braniborsko-Schwedtskou. Marie tak na výchovu tří synů zbyla sama. Nakonec je vychovala společně se svými protestantskými příbuznými. Roku 1756 se Marie přestěhovala do Dánska, kde se o děti začala zajímat především Mariina sestra, královna Luisa Hannoverská. Ta je nadále vychovávala společně s vlastními potomky v Kodani až do své smrti roku 1751. Karel i po smrti tety Luisy Hannoverské zůstal v Norsku, stejně jako druhý z jeho bratrů, avšak nejstarší Vilém se vrátil do Hesenska.

Karel jako maršál

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Karel se začal věnovat vojenství a roku 1758 byl jmenován plukovníkem. Ve 20 letech se již stal generálmajorem a od roku 1765 byl velitelem dělostřelectva. Poté, co Karlův bratranec Kristián VII. nastoupil v roce 1766 na trůn, byl Karel jmenován generálporučíkem a získal vyznamenání Řád slona. V roce 1766 byl jmenován generálním místodržitelem Norska. Funkci zastával až do roku 1768, ale většinou pouze titulárně, samotné Norsko během tohoto období nikdy nenavštívil.

Dne 30. srpna 1766 se Karel oženil s Luisou Dánskou a Norskou, stal se tak švagrem krále Kristiána VII. Sňatek se uskutečnil i navzdory pochybám, které o Karlu putovaly a popisovaly jej jako zhýralce, který měl na krále špatný vliv. Krátce nato ale Karel upadl u dvora v nemilost a i s manželkou Luisou se rozhodl přestěhovat se k jeho matce Marii do hrabství Hanau. Tam se roku 1767 narodil i jejich první potomek; dcera Marie Žofie. O dva roky později se zde narodil i syn Vilém, který ale v útlém věku zemřel.

Luisa Dánská a Norská — Karlova manželka

Roku 1768 Karel odkoupil pozemky i s vesnici Offenbach-Rumpenheim od rodu Edelsheimů. V roce 1771 panství rozšířil a přikoupil i zámek, ve kterém jeho matka roku 1772 dožila.

Guvernér Šlesvicka-Holštýnska[editovat | editovat zdroj]

Roku 1769 byl Karel díky švagrovi Kristiánovi VII. jmenován místodržitelem Šlesvicka-Holštýnska. Následně se Karel i s rodinou usadil v zámku Gottorp v Schleswigu. Tam se roku 1771 narodilo i jeho třetí dítě; Fridrich. Od roku 1772 do roku 1776 pak Karel vlastnil letní sídlo Louisenlund, které pojmenoval právě po své manželce Luise.

Roku 1772 dostal Karel rozkaz přijet do Osla, kde se právě probíral státní převrat ve Švédsku, při kterém se k moci dostal Gustav III. To způsobilo vyhlídky na válku se Švédy. Zatímco Karel byl v Oslu, Luisa porodila jejich čtvrté dítě; dceru Julianu. Ta ale v útlém věku zemřela. Karel se nakonec roku 1774 vrátil zpět do Šlesvicka-Holštýnska a později byl jmenován polním maršálem.

Během Války o bavorské dědictví v letech 1778 až 1779 působil jako dobrovolník v armáda Fridricha Velkého a získal si tak důvěru samotného pruského krále.

Když roku 1788 vypukly Rusko-švédské války, bylo Dánsko-Norsko povinno vyhlásit válku Švédsku. Karel Hesensko-Kasselský se dostal do vedení norské armády, která krátce napadla Švédy u Bohuslänu a následně vyhrála bitvu u mostu Kvistrum. Následně byla 9. července 1789 podepsána mírová smlouva a při následném ústupu Dánsko-norské armády zemřelo okolo 2000 vojáků a kritizován za to byl právě Karel, který v Norsku ztratil popularitu.

V následujících letech se Karel začal věnovat podpoře divadla o opery, měl i vlastní dvorní divadlo ve Schleswigu. Nakonec byl ale nucen k zapojení se do Napoleonských válek, kde se svojí armádou roku 1801 krátce obsadil Hamburk a Lübeck. Potom se ale stáhl do ústraní a od 25. ledna 1805 byl nositelem titulu lantkrabě Hesenský, jelikož jeho bratr získal hodnost kurfiřta. Následně Karel odkoupil v Dánsku panství, kde roku 1790 zrušil nevolnictví.

Karel Hesensko-Kasselský zemřel 17. srpna 1836 v Schleswigu, ve vysokém věku 91 let. Přežil tak svoji manželku o pět let.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství s Luisou se Karlovi narodilo šest potomků, z nichž se nejvíce proslavila jeho první dcera Marie.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Braniborská
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jakub Kettler
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Braniborská
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Mořic Sasko-Zeitzský
 
 
Mořic Vilém Sasko-Zeitzský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Marie Sasko-Výmarská
 
 
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
 
 
 
 
Kristián Ludvík Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Marie Amálie Braniborská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
'Karel Hesensko-Kasselský'
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Johana Saynsko-Wittgensteinská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Charles of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.

  1. Frederik VI of Denmark-Norway (1768-1839) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Wilhelm von Hessen-Kassel, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  3. Prince Friedrich von Hessen-Kassel. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  4. Baroness Clarelia Dorothea von Liliencron. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  5. Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  6. Christian von Hessen-Kassel, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  7. Louise Caroline von Hessen-Kassel (1789-1867) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Friedrich Wilhelm von.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]