Karel Ferdinand Bellmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Ferdinand Bellmann
Karel Ferdinand Bellmann, asi 1880
Karel Ferdinand Bellmann, asi 1880
Narození 11. prosince 1820
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. července 1893 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání zvonař, nakladatel, tiskař a fotograf
Rodiče Karel Bellmann
Příbuzní Karel Bellmann - otec
Anna Bellmannová - sestra
Artur Bellmann-Maschka - syn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ferdinand Bellmann (11. prosince 1820 Praha[1][2]11. července 1893 Praha)[3], byl český, německy hovořící zvonař[4][5], nakladatel, tiskař a fotograf.[6]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny švédského, v Praze usazeného dvorního zvonaře Karla Bellmanna a jeho manželky Anny. V otcově dílně se stejně jako jeho starší bratr Josef (* 1817) vyučil zvonařskému řemeslu, aby mohli převzít dílnu. Karel junior se více orientoval na obchod a na tiskařství. V roce 1842 získal papírnu v Bubenči, v roce 1856 zřídil obchod s barvami a malou knihtiskárnu, kterou dále rozšiřoval.[6]. V letech 1856-1876 vedla zvonařskou dílnu jeho maldší sestra Anna[[7]].

Zvonař[editovat | editovat zdroj]

Hrob Karla Ferdinanda Bellmanna na Olšanských hřbitovech v Praze

Vyučil se zvonařem, v pobytové přihlášce pražského magistrátu se uvádí profese obchodníka. V roce 1855 měl otcovu dílnu, která se nacházela v domě čp. 742/II v dnešní Jungmannově ulici 28 na Novém Městě, zvaném U Zvonařů nebo U tří zvonků. Dílnu podle některých pramenů vedl do roku 1869, kdy ji přenechal své mladší sestře Anně (* 1828)[8], podle . Jsou mu připisovány tyto zvony:

Další jím ulité zvony jsou v Záběhlicích, Domašíně, Borotíně, Býšti a Pardubicích.[4]

Tiskař a nakladatel[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. března 1856 otevřel knihtiskárnu a obchod s barvami. Tiskařské zařízení získal z tiskárny C. W. Medau (Karel Vilém Medau – 1791–1866). Bellmannův podnik s názvem Artisticko-typografický ústav fungoval jako nakladatelství, produkoval kamenotisky a dřevoryt, jeho závod zahrnoval také písmolijnu a zařízení pro stereotypii. Vydával a tiskl převážně česky psané knihy, později se věnoval umělecké litografii a světlotisku. V roce 1879 zakoupil pozůstalost po nakladateli Theodoru Mourkovi. Jeho tiskárna se nacházela v domě č. p. 56 na Starém Městě, (nároží Granátové a Křížovnické ulice – dnes Křížovnické a Platnéřské, dům Platnéřská 5). V roce 1884 přemístil podnik do protějšího domu č. p. 27 (dnes Platnéřská 7)[5] a současně závod rozšířil o oddělení pro reprodukční fotografii, do něhož spadala fotografie krajin, architektury, uměleckých děl a plánů.[6]

Jako prokurista pro něj pracoval jeho syn Artur Bellmann-Maschka, který se v roce 1885 stal společníkem a po smrti otce v roce 1893 převzal vedení podniku. Firma se v roce 1912 spojila s tiskárnou Alexandra Leopolda Koppeho. Roku 1913 pro ni postavil stavitel Václav Nekvasil novou budovu v Drtinově ulici čp. 557/10. Tiskárna fungovala až do roku 1925, kdy byla zakoupena firmou Melantrich.[5] Pracoval zde také fotograf Josef Böttinger.[6]

Bellmann, ačkoliv neuměl česky, vydával česky psané knihy (především v rozmezí let 1855–1865). Vydával literaturu náboženskou, poučnou ale také beletrii českou i světovou v českých překladech. Vydal i souborné dílo Jana Pravoslava Koubka. Seznam nejvýznamnějších Belmannem vydaných českých děl je uveden v literatuře[5].

Karel Ferdinand Bellmann je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, v III.hřbitově.[3]

Obrazové publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Prag: eine Sammlung von zwanzig original – Photographien der interessantesten Ansichten und Baudenkmäler, Fotografie und unveränderlichter Lichtdruck von Carl Bellman, Prag: Carl Bellmann, před 1885
  • Oskar Pollak: Johann und Ferdinand Maximilian Brokoff, Prag: J. G. Calve, 1910 – fotografické tabule

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční index narozených
  2. index narozených farnosti Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražské uvádí datum narození 4. prosinec 1820
  3. a b SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 180. 
  4. a b heslo Bellmann, Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III. S. 695.
  5. a b c d FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Karel Bellmann, s. 180-181. 
  6. a b c d SCHEUFLER, Pavel. Bellmann, Karel (Carl) Ferdinand [online]. Pavel Scheufler, 2005-2010 [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-05. 
  7. [1]
  8. Pobytová přihláška pražského magistrátu [2]
  9. KULHÁNEK, Ludvík. Chrám sv. Cyrila a Methoděje v Karlíně. Praha: Storch, 1906. Dostupné online. S. 10. [nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • heslo Bellmann, Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III. S. 695.
  • WIRTH, Zdeněk. Stará Praha: obraz města a jeho veřejného života v 2. polovici XIX. století podle původních fotografií. Praha: J. Otto, 1941. S. 58-59. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Karel Bellmann, s. 180-181. 
  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 8: Smíchov, Košíře. S. 167, č. 209.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]