Karel Egon IV. z Fürstenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Egon IV. z Fürstenbergu
11. kníže z Fürstenbergu a hlava rodu
Ve funkci:
15. března 1892 – 27. listopadu 1896
(rod mediatizován)
PředchůdceKarel Egon III. z Fürstenbergu
NástupceMaximilián Egon II. z Fürstenbergu
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci:
10. listopadu 1893 – 27. listopadu 1896
PanovníkVilém II. Pruský
Dědičný člen První komory bádenského parlamentu
Ve funkci:
1893 – 27. listopadu 1896
PanovníkFridrich I. Bádenský
Dědičný člen württemberské Panské komory
Ve funkci:
1892 – 27. listopadu 1896
PanovníkVilém II. Württemberský
Dědičný člen pruské Panské komory
Ve funkci:
1892 – 27. listopadu 1896
PanovníkVilém II. Pruský
Stranická příslušnost
Členstvínezařazený

Rodné jménoKarl Egon IV. Maria Friedrich Emil Kaspar Heinrich Wilhelm Kamill Max Ludwig Viktor Fürst zu Fürstenberg
Narození25. srpna 1852
Krušovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. listopadu 1896 (ve věku 44 let)
Nice
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníKloster Neudingen
Choť(1881) Dorothée z Talleyrand-Périgordu (1862–1948)
RodičeKarel Egon III. z Fürstenbergu (1820–1892) a Alžběta Henrietta Reuß, starší linie (1824–1861)
Alma materUniverzita Heidelberg (1872–1874)
Štrasburská univerzita (1874–1875)
Profesepolitik a voják
CommonsCharles Egon IV, Prince of Fürstenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Egon IV. kníže z Fürstenbergu (celým jménem německy Karl Egon IV. Maria Friedrich Emil Kaspar Heinrich Wilhelm Kamill Max Ludwig Viktor Fürst zu Fürstenberg; 25. srpna 1852 Krušovice27. listopadu 1896 zámek Bruttan u Nice) byl německý šlechtic a poslanec německého Říšského sněmu. Jeho osobou vymřela švábská linie Fürstenbergů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fürstenberský památník v Baden-Badenu

Karel Egon se narodil jako syn knížete Karla Egona III. z Fürstenbergu (1820–1892) a jeho manželky Alžběty Henrietty Reuß, starší linie (1824–1861). Jeho matka zemřela, když mu bylo osm let. Poté, co Karel Egon IV. spadl 22. září 1862 v Baden-Badenu z koně, nechal jeho otec postavit Fürstenberský pomník v podobě kolonády podle návrhu architekta Theodora Diebolda s andělem strážným od sochaře Franze Xavera Reicha.

Karel Egon byl vychováván soukromými učiteli a v mládí hodně cestoval. V letech 1872 až 1874 navštěvoval filozofické a právní přednášky na univerzitě v Heidelbergu a do roku 1875 pokračoval ve studiu na univerzitě ve Štrasburku.

V roce 1876 vstoupil do pruské armády jako podporučík à la suite v gardovém husarském pluku v Postupimi a v červnu 1877 složil důstojnickou zkoušku. V letech 1881–1884 byl pobočníkem 28. jezdecké brigády v Karlsruhe. V roce 1884 byl převelen jako nadporučík k 2. gardovému dragounskému pluku v Berlíně a tam byl v roce 1886 povýšen na rytmistra. V roce 1890 odešel z vojenské služby.

V březnu 1888 doprovázel dědičný princ knížete z Hatzfeldt-Trachenbergu při cestě do Říma, kde kníže oznámil papeži Lvu XIII. nástup císaře Fridricha na trůn. Po úmrtí otce se dědičný princ stal 15. března 1892 knížetem z Fürstenbergu. V roce 1893 jej císař Vilém II. jmenoval majorem a v roce 1896 nejvyšším maršálem císaře. Protože na něj po otcově smrti přešly švábské statky, stal se dědičným členem pruské panské sněmovny, württemberské panské komory a bádenské první komory. Kníže Karel Egon byl 10. listopadu 1893 výraznou většinou ve 2. bádenském říšském volebním obvodě zvolen poslancem německého Říšského sněmu (Reichstagu). V té době ho již sužovala nemoc, a proto odjel na zotavenou do Nice. Živý zpět se už ovšem nevrátil. Dne 4. prosince 1896 byl pohřben v knížecí rodinné kryptě v Neudingenu u Donaueschingenu jako jeden z posledních rodinných příslušníků knížecího domu.

Angažoval se v novinách Münchner Allgemeine Zeitung a byl jedním ze zakladatelů kolonie Berlín-Karlshorst, kde je po něm dodnes pojmenována ulice Karl-Egon-Straße. Byl také členem studentského spolku Corps Suevia Heidelberg.[1]

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V Zaháni se 6. července 1881 oženil s hraběnkou Dorotheou „Dolly“ z Talleyrand-Périgordu (17. 11. 1862 Valençay – 17. 6. 1948 Paříž), dcerou vévody Louise Napoleona de Talleyrand-Périgord (1811–1898) a prapraneteře francouzského ministra zahraničí Charlese Maurice Talleyranda (1754–1838). Manželství zůstalo bezdětné. Jeho manželka hrála důležitou roli ve vilémovské „vyšší společnosti“. Podruhé se v roce 1898 provdala za Jeana de Castellane (1868–1965).

Protože byl bezdětný, nastoupil po něm jeho bratranec Max Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941), který měl majetky v Rakouském císařství, zejména v Čechách. Švábská a česká linie rodu Fürstenbergů se tak opět spojily.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel Egon I. z Fürstenbergu
 
 
Karel Alois z Fürstenbergu
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa ze Šternberka
 
 
Karel Egon II. z Fürstenbergu
 
 
 
 
 
 
Alexandr Ferdinand z Thurn-Taxisu
 
 
Marie Alžběta z Thurn-Taxisu
 
 
 
 
 
 
Marie Henrieta z Fürstenbergu
 
 
Karel Egon III. z Fürstenbergu
 
 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Oranžsko-Nasavská
 
 
Amálie Kristýna Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludwig Geyer von Geyersberg
 
 
Luisa Karolina von Hochberg
 
 
 
 
 
 
Maximiliana Hedwiger von Sponeck
 
Karel Egon IV. z Fürstenbergu
 
 
 
 
 
Jindřich XI. Reuss z Greizu
 
 
Jindřich XIII. Reuss z Greizu
 
 
 
 
 
 
Konradina Reussko-Kostritzská
 
 
Heinrich XIX, Prince Reuss of Greiz
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilhelmína Louisa Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nassavská
 
 
Alžběta Reussová z Greize
 
 
 
 
 
 
Karel Julius Armand Rohan z Rochefortu
 
 
Karel Ludvík Kašpar z Rohanu
 
 
 
 
 
 
Marie Henrietta Šarlota d'Orléans-Rothelin
 
 
Gasparina Rohanová z Rochefortu
 
 
 
 
 
 
Jindřich Ludvík Rohan z Guéméné
 
 
Marie Luisa Josefina z Rohanu
 
 
 
 
 
 
Viktorie Armanda Josefa z Rohanu
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Egon IV. zu Fürstenberg na německé Wikipedii.

  1. Kösener Korpslisten 1910, 121, 949.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Friedrich von Weech: Fürstenberg, Karl Egon IV. Fürst zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 49, Duncker & Humblot, Leipzig 1904, S. 216 f.
  • Frank Raberg: Biographisches Handbuch der württembergischen Landtagsabgeordneten 1815–1933. Im Auftrag der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg. Kohlhammer, Stuttgart 2001, ISBN 3-17-016604-2, S. 231. 
  • Martin: Carl Egon IV. Fürst zu Fürstenberg. In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. Laupp, Tübingen 1900, S. 2–8, (Digitalisat) Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]