Karel Šebor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Šebor
Karel Šebor (1868)
Karel Šebor (1868)
Základní informace
Narození 13. srpna 1843
Brandýs nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. května 1903 (ve věku 59 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry klasická hudba a opera
Povolání hudební skladatel, dirigent, sbormistr a houslista
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Šebor, též Karel Richard Šebor, v německé podobě Carl Richard Schebor, (13. srpna 1843 Brandýs nad Labem[1]17. května 1903 Královské Vinohrady[2]) byl český houslista, hudební skladatel, dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od svých třech let žil u svého dědečka, učitele Antonína Douchy, v Zeměchách (dnes součást Kralup nad Vltavou. V 11 letech vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u M. Mildnera a skladbu u Jana Bedřicha Kittla. Hudbu skládal od svých 13 let a byl ve své době považován za zázračné dítě. Ještě na konzervatoři zkomponoval Koncertní ouverturu B-dur a její provedení sám řídil. V té době zkomponoval také smyčcový kvartet, který věnoval svému mecenáši a prezidentu konzervatoře, hraběti Albertu Nostitz-Rieneckovi.

Po absolvování konzervatoře se stal učitelem hudby u barona Puget-Puzeta v Polsku. Po vypuknutí Lednového povstání v roce 1863 se vrátil do Prahy. Úspěšně zde s orchestrem konservatoře uvedl svou 2. symfonii Es-dur. Po krátkém působení u divadla v Erfurtu se stal sbormistrem Prozatímního divadla. Zkomponoval operu Templáři na Moravě, která byla teprve druhou původní českou operou (po Dráteníkovi Františka Škroupa). Úspěch opery mu zajistil místo druhého kapelníka orchestru Prozatímního divadla společně s Bedřichem Smetanou. Musel se však zavázat, že každoročně zkomponuje jednu operu. Úspěch měly opery Drahomíra (1867) a Husitská nevěsta[3] (1868), ale další opera Blanka uvedená v roce 1870 propadla. Přestože získal 1. cenu v soutěži o kantátu k oslavě položení základního kamene ke stavbě Národního divadla opustil Prozatímní divadlo a odešel do zahraničí.

Nejprve působil jako dirigent opery ve Lvově. V roce 1873 se stal vojenským kapelníkem 34. pěšího pluku. S ním cestoval do Košic, Komárna a posléze do Vídně. Jako vojenský kapelník byl mimořádně úspěšný. Za zásluhy o vojenskou hudbu byl vyznamenán rakouským i španělským řádem. V době svého působení v armádě přepracoval svou operu Husitská nevěsta, která v pozměněné podobě byla uvedena v Praze a napsal i svou poslední operu Zmařená svatba, rovněž uvedenou v Praze. Posléze byl přeložen do Prahy a v roce 1894 vojenské orchestry opustil.

V Praze otevřel soukromou hudební školu a stal se kapelníkem sokolské hudby. Jeho hudba k sokolským cvičením na 2. až 4. všesokolském sletu mu vynesla všeobecné uznání. Stal se sbormistrem vinohradského Hlaholu a kapitánem granátnického sboru. V té době byl na vrcholu slávy a vedle Bedřicha Smetany byl považován za nejvýznamnějšího českého operního skladatele.

Byl bratr chemika, průmyslníka a člena panské sněmovny Františka Šebora.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Operny[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1. symfonie Es-dur (1858)
  • 2. symfonie Es-dur (1861)
  • 3. symfonie B-dur (1967)
  • Valdštýnova smrt (ouvertura, 1860)
  • Ouvertura op. 16 (1862)
  • Koncertní ouvertura (1863)
  • La mélancolie (1863)
  • Hudba k sokolským cvičením

Komorní dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 3 smyčcové kvartety (živý je Smyčcový kvartet e-moll op. 42)
  • Klavírní kvintet B-dur op. 46
  • Drobné klavírní a houslové skladby

Další skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Slavnostní kantáta k položení základního kamene ND (1868)
  • Májová noc (kantáta na slova Karla Jaromíra Erbena
  • Carův kurýr (scénická hudba)
  • Z kouzelné říše (balet)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Opera Husitská něvěsta je pozoruhodná tím, že skladatel v ní použil chorál Ktož jsú boží bojovníci ještě před Bedřichem Smetanou.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]