Josef Vraný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O českém statkáři politikovi z 19. století pojednává článek Josef Vraný (poslanec Říšské rady).
Josef Vraný
Josef Vraný
Josef Vraný

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1937
Stranická příslušnost
Členství agrární strana

Narození 9. května 1874
Stránka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. března 1937 (ve věku 62 let)
Monako
MonakoMonako Monako
Místo pohřbení Horní Libchava
Profese spisovatel, novinář a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Vraný (9. května 1874 Stránka[1]27. března 1937 Monako[2][3][4]) byl český a československý novinář,eseista, podnikatel a politik; meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu. Josef Vraný používal pseudonymy: Jan Kobr, Jiří Vávra, Kateřina Romanovská, J. V. Stránecký a Vavřinec Řehoř.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl absolventem vyšší hospodářské školy v Táboře a vysoké školy zemědělské v Halle. Do roku 1906 působil jako nájemce statku v Bohnicích.[4] Byl stoupencem Alfonse Ferdinanda Šťastného, zakladatele českého agrarismu a stal se dopisovatelem jím vedených Selských novin.[5]

V roce 1905 a zejména roku 1909 patřil do mladé generační skupiny okolo Antonína Švehly, která se ve straně tehdy ujala moci. Počátkem 20. století se podílel na budování agrárnického listu Venkov, kde působil zpočátku jako národohospodářský redaktor. Během první světové války již jeho vliv na agrární tisk rostl. Přímo se podílel na vydávání večerníku Večer, který byl na rozdíl od vůči Rakousku loajálního Venkova naladěn nacionálně radikálněji. Stal se díky tomu jedním z nejpopulárnějších českých periodik té doby. Vraný byl díky pozici v tiskových orgánech strany trvalým členem předsednictva jejího výkonného výboru.[6] Během války napsal a nechal vydat několik románů, zpravidla pod různými pseudonymy (např. Kateřina Romanovská). Román Dvojí svět nechal zfilmovat, přičemž mnohé záběry byly pořízeny v údolí přírodní památky Peklo. Po válce začal skupovat na Českolipsku pozemky, získal tak i část zámku maltézských rytířů v Horní Libchavě. U tamního zámku založil akciovou společnost Severočeské stromovky a v Zahrádkách u České Lípy další akciovou společnost Výspa.[5][7]

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[8] Podle údajů k roku 1920 byl profesí šéfredaktorem Lidového Denníku a Domoviny domkářů a malorolníků v Praze.[9]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[10] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929[11] a parlamentních volbách v roce 1935. Senátorem byl do své smrti roku 1937, kdy ho nahradil Stanislav Horný.[12]

Počátkem 30. let 20. století patřil stejně jako Rudolf Beran nebo Viktor Stoupal do pravicového křídla agrární strany, které vystoupilo proti vlivu Františka Udržala a docílilo jeho odchodu z funkce předsedy vlády. Již předtím v roce 19271928 byl aktivním odpůrcem politiky Hradu a spolu s dalšími konzervativně orientovanými agrárními politiky (například Milan Hodža) v tomto ohledu ovlivňoval koaliční politiku.[13][14]

Hrobka je u libchavského kostela

Zastřelil se, když prohrál všechny své peníze v kasinu v Monaku. Hrobku má na hřbitově vedle kostela v Horní Libchavě na Českolipsku.[5]

Josef Vraný byl autorem několika lidových románů (např. Na zámku vojetínském, 1916; Dvojí život, 1918–20, Okovy, 1919) a fejetonů (Nejdříve něco z domova, 1938).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314. (česky) 
  3. Kulturní kalendář Mšenska [online]. mestomseno.cz [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Vraný, Josef, 1874-1937 [online]. svk7.svkkl.cz [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Svědkové ze hřbitova, s. 23. 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 426–427, 429, 431, 574. (česky) 
  7. Michal Polák. Výročí: Senátor ovládal Českolipsko, a zastřelil se v Monte Carlu. Českolipský deník [online]. 2014-05-10 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  8. Josef Vraný [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  9. 1. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-03. (česky) 
  12. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. (česky) 
  13. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 561. (česky) 
  14. kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 579, 584. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]