Jirnice modrá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJirnice modrá
alternativní popis obrázku chybí
Jirnice modrá (Polemonium caeruleum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď jirnicovité (Polemoniaceae)
Rod jirnice (Polemonium)
Binomické jméno
Polemonium caeruleum
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení jirnice modré

Jirnice modrá (Polemonium caeruleum) je vytrvalá bylina s jasně modrými až nafialovělými květy, jediný druh rodu jirnice který se v české přírodě přirozeně vyskytuje. Je to rostlina hlavně s evropským rozšířením, roste od Islandu a Skandinávie přes Střední Evropu, severní část Středozemí, Ukrajinu, evropské Rusko až do západní Sibiře. Druhotně se dostala i do přírody Severní Ameriky.

Je počítána k alpské květeně a v České republice je původní rostlinou na Šumavě a v jejím okolí, kde se ale z tradičních stanovišť pozvolna vytrácí. Je občas pěstována v parcích a zahradách jako okrasná rostlina, občas tam zplaňuje a druhotně se semeny šíří na nová místa.[1][2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je to vlhkomilný druh rostoucí na zamokřených loukách či pastvinách, v křovinách, na lesních pasekách ve světlých bučinách i smrčinách, na březích vodních nádrží a vodotečí. Nejčastěji se vyskytuje na vápencovém a dolomitickém podloží v montánním a subalpínském stupni. Prospívají ji polostinná místa; na výsluní roste dobře, pokud má dostatek vláhy. Rostlina je plně mrazuvzdorná.[1][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina s lodyhou 30 až 80 cm vysokou, která bývá jednoduchá neb je v horní polovině rozvětvená. Dutá lodyha je přímá, podélně rýhovaná, holá nebo ve vyšší části žláznatě chlupatá. Je střídavě porostlá 5 až 25 cm dlouhými, lichozpeřenými listy s řapíky, které se směrem vzhůru zkracují až horní listy jsou téměř přisedlé. Listy s křídlovitým vřetenem jsou tvořenými sedmi až dvanácti páry krátce řapíčkatých, vejčitých až kopinatých, 1 až 4 cm dlouhých lístků s celistvým okrajem

Oboupohlavné, voňavé květy, velké do 2 cm velké vytvářejí hustá, latovitá květenství složená z vidlanů, které přecházejí ve šroubele. Pětičetné květy jsou na stopkách, které se navečer a před deštěm sklápějí. Vytrvalý kalich je zvonkovitý, do poloviny členěný ve vejčitě kopinaté, tupé cípy. Kolovitá koruna s modrými až fialovými (ojediněle i bílými), vejčitými, 1,5 cm velkými lístky má krátkou trubku. Pět tyčinek, s dlouhými nitkami přirostlými ke koruně a daleko čnící z korunní trubky, nese žluté prašníky. Z pětilaločného podplodního terče vystupuje nektar hromadící se krátké korunní trubce. Svrchní semeník nese třílaločnou bliznu zakončenou čnělku, která je delší než tyčinky s prašníky. Ve květech dozrává nejdřív pyl v prašnících a teprve později blizny, květ se opyluje pylem z cizího květu přineseným hlavně včelami, které přilétají pro nektar.

Plodem je trojpouzdrá, 7 mm dlouhá tobolka s mnoha semeny, která se po dozrání otevírá třemi chlopněmi. Semena jsou hnědá a velká 3 mm. Rostliny se přirozenou cestou množí semeny a v zahradnictví také dělením trsů. Ze zahrad se někdy šíří do okolní přírody kde působí dojmem původního druhu.[1][2][3][4][5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Rostliny se vysazují do stinných partií zahrad, kde v červnu až srpnu vynikají svými sytě modrými květy a mimo to i listy s výraznou strukturou. Dobře vyniknou v květnatých loukách, v trvalkových záhonech i před vzrostlými keři. V minulosti se na jaře sbíral její kořen a v létě kvetoucí nať, extrakty se hojily žaludeční vředy, nemoci průdušek a snižovala se nervozita a zlepšoval spánek.

Často se pěstuje její kříženec Polemonium xrichardsonii se severoamerickou jirnicí plazivou (Polemonium reptans L.). Tento hybrid je nižší a má větší květy a bylo vyšlechtěno několik jeho kultivarů, včetně bíle kvetoucích.[1][5][4]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V české přírodě se jirnice modrá stává stále vzácnější, roste jen na několika málo stanovištích a ta se postupně vytrácejí. V „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 je zařazena k málo se vyskytujícím a silně ohroženým druhům (C2r).[1][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e PRŮŠA, David. BOTANY.cz: Jirnice modrá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007, [cit. 2016-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b FANG, Ruizheng; WILKINS, Dieter H.. Flora of China: Polemonium caeruleum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2016-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Vojnovka belasá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2016-01-04]. S. 329-330. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Jirnice modrá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2016-01-04]. S. 227. Dostupné online. (česky) 
  5. a b AtlasRostlin.cz: Jirnice modrá [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2016-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 04.01.2016], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]