Jindřich Zogata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich Zogata
Narození 6. srpna 1941 (76 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Zogata (6. srpna 1941 Javořinka, Slezsko) je básník a prozaik.

Životopisná data[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rolnické rodiny. Otec Pavel Zogata byl legendární gajdoš, zpěvák a vypravěč. Improvizoval své příběhy vycházející z genotypů gorolů, lidí žijících v horách.(Gajdošský rod Zogatů)
Rodiče v době komunistické agrese udrželi kamenitý grunt a nedali se zkolektivizovat.
Slezsko, dělené po staletí mezi Slezany, Moravany, Poláky, Čechy, Slováky, Němce a Židy, kde nedůvěra stávala se ideologií, nebylo a není pospolité. Pouze náboženství pomáhalo věřit. Národovci, nacionalisté a dobyvatelé uhlí a železa od Ostravy rozbíjeli symbiózu a kulturu míst a vztahy mezi lidmi do kořenů rodin. Malost velikášství koryfejů zůstavila vydrancovanou zem.
V Československu žije od roku 1946. Základní školu absolvoval v Jeseníku nad Odrou, Kunwaldě, přeonačeném na Kunín a v Bukovci u Jablunkova. Přes netvorskou zvůli všem nadřazených tajemníků KSČ vystudoval Jedenáctiletou střední školu v Jablunkově, maturoval v roce 1957 a Vysokou školu zemědělskou, nyní Mendelovu univerzitu v Brně. Promoval roku 1962. Krátce působil v Československé akademii zemědělských věd v Brně, potom v institucích pro kulturu okresu Frýdek-Místek a Karviná. Podepsal 2000 slov. Od roku 1969 do roku 1974 byl zaměstnán v dělnických profesích na ostravsku a pracoval s rodiči na gruntě. Po zákazu být soukromým rolníkem odešel roku 1974 do Brna. Vnucené práce pokračovaly u Technické a zahradní správy do roku 1993, kdy přijal místo správce Národní kulturní památky parku Špilberk, kde působil do roku 2004. Nebyl a není v žádné politické straně.
Publikovat začal v literárních časopisech 60.let, Host do domu, Červený květ, Plamen, Sešity pro mladou literaturu, Literární noviny, v Polsku a jinde. Tři jeho sbírky připravené k vydání v nakladatelstvích Československý spisovatel, Mladá fronta, Profil, censoři po roce 1968 hodili do stoupy.
Ve tvorbě používá novotvary a dialektizmy obrazné mluvy genoelementů míst svého dětství a mládí. Debutoval zásluhou přátel v Brně povídkami Dvory, oddíl knihy Stříbrné rybky. Psal občas fejetony pro denní tisk a rozhlas Brno a Ostrava. Televizní film Gajdoš, pod krycím jménem Kamila Smyčková natočila podle jeho scénáře Ostravská televize. Film byl oceněn prvními cenami na festivalech v Moskvě a New-Yorku. Organicky publikuje po roce 1989.
Manželka Mirka Z. je malířka. Ilustruje většinu jeho knížek. Žijí v Brně a na samotě v Těšínských Beskydech.



Postdarwinismus

Rozum není
Instinkty proskakují znova
Gorily dosud nepřišly
na příčinu slova

Sbírky poezie[editovat | editovat zdroj]


Šípkový růženec, 1990
Dým ohnic, 1991
Samoty vzdálené až na počátek, 1993
Psí víno, 1994
Den světelného roku, 1994
Mýtiny, 1995
Rozsochy, 1996
Zvony odletěly do krajin, 1997
Když kvetou fazole, 1998 – epigramy
Zdaleka blízké, 2000
Cirkus DNA, 2000
S koně dolů (vězni špilberští), 2001
Lámání biochleba, 2002
Sporá místa, 2002
Oheň křičí tmu, 2007
Sytomorna, 2011

Dojení zlatého býka, 2014

Zborcené klenby, svazek sbírek Zřídlo v lese, Glóbus v pavučině, Zborcené klenby, Otisky, Ofěra v kapli, 2014

Knížky próz[editovat | editovat zdroj]


Dvory, in (Stříbrné rybky, 1985, + B. Solanský + J. Jílek)
Veřejná zeleň, 1988
Obrázky na skle, 1990
Díry (Památce malíře Antonína Tomalíka), 1994
Dědictví zmizelých píšťal, 1996, první díl trilogie
Oves na střechách, 1996, druhý díl trilogie
Dřevěné pyramidy, 1998, třetí díl trilogie
Hlídače květin nikdo neuhlídá, 1997
Černý vzduch, 1998
Liduprázdno (akční vakuum), 2006
Hrudky vosku, 2011, čtvrtý díl po trilogii (tetralogie)
Hory v ruksaku / Střep kopretiny, 2011
Slaměná hvězda (hlušina notebook), 2012

Reference a odkazy, ocenění[editovat | editovat zdroj]

Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl 2 (M-Ž), odkazy na recenze Slovník české literatury po roce 1945
Slovníky spisovatelů univerzit v Brně, Ostravě, Opavě

Agentura Kdo je kdo, sdružení RAPID, Praha, osobnosti české současnosti. První vydání roku 2002, druhé vydání roku 2005.
Jiří Svoboda: esej Stranou světa, ale v centru jeho dění, in: Cesty a zastavení. Kapitoly z české literatury XX. století, s.131-138, roku 2002
Antonín Satke: Jindřich Zogata – básník bez tíhy folklóru. In: Česká a slovenská literatura dnes. AVČR, Praha – Opava, s.119-124, roku 1997
Drahomír Šajtar: Hledání klíče,s.45-54, roku 2005
Drahomír Šajtar: Téma Jindřicha Zogaty, 2007 Haló, Ostrava! Literární recenze
Ivo Pospíšil: Kořen a výhonky - K šedesátinám básníka a prozaika Jindřicha Zogaty, in Těšínsko ročník XLIV s.14-21, roku 2001
Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR
Památník národního písemnictví
Cena Leopolda Vrly za trilogii, Ostrava 1996
Cena Magistrátu statutárního města Ostravy r. 2006 za sbírku veršů Oheň křičí tmu
Drahomír Šajtar Téma Jindřicha Zogaty PROUDY STŘEDOEVROPSKÝ ČASOPIS PRO VĚDU A LITERATURU Brno 2010-2011
Prezentace knížek k životnímu jubileu v zámečku Mitrovských, Brno 6. 9. 2011

Začátkem milenia byl předsedou Obce českých spisovatelů pro jih Moravy (Brno, Zlín, Jihlava)
Prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc. : Monografie: Jindřich Zogata – básník vzdorných cest, Knihovnicka.cz 2011 (Obsah)
Portrét: Libor Martinek - Spisovatel slezského pohraničí Jindřich Zogata ,Český rozhlas Brno 7.12.2011

Ivo Pospíšil: Dlouhá cesta. Recenze svazku pěti sbírek Zborcené klenby, Host 1, Brno, 2014