Jeremy Corbyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jeremy Corbyn
Official portrait of Jeremy Corbyn crop 2.jpg

Lídr opozice
Úřadující
Ve funkci od:
12. září 2015
Předseda vlády David Cameron
Theresa Mayová
Panovník Alžběta II.
Předchůdce Harriet Harman

Předseda Labouristické strany
Úřadující
Ve funkci od:
12. září 2015
Zástupce Tom Watson
Předchůdce Ed Miliband

Poslanec dolní komory parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
9. června 1983
Předchůdce Michael O'Halloran
Volební obvod Islington North
Většina 21 194 (43,0 %) (volby 2015)
Stranická příslušnost
Členství Labouristická strana

Narození 26. května 1949 (69 let)
Chippenham
Sídlo Finsbury Park
Alma mater Adams' Grammar School
Profese politik a odborář
Ocenění Gandhi International Peace Award
Webová stránka www.jeremycorbyn.org.uk
Commons Kategorie Jeremy Corbyn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeremy Corbyn (26. května 1949, Chippenham, Spojené království) je britský politik, od září 2015 předseda opoziční Labouristické strany. Patří mezi členy levicového křídla strany. Ve funkci nahradil Eda Milibanda, který rezignoval po prohře labouristů ve všeobecných volbách.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí a počátky kariéry (1949–1982)[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Chippenham, Wiltshire v roce 1949. Jeho otec, David Corbyn, byl elektrotechnik a expert na usměrňovače, jeho matka, Naomi, učitelkou matematiky. Oba rodiče byli v mládí míroví aktivisté, kteří se potkali během španělské občanské války.[2] Když mu bylo sedm let, rodina se přestěhovala do hrabství Shropshire. V tamním městě Newport navštěvoval školu Adams' Grammar School.[3] V roce 1966 vstoupil do Labouristické strany a její mládežnické organizace Mladí socialisté. Stejně jako do Ligy proti krutým sportům.[3]

Po škole dva roky dobrovolničil v organizaci Voluntary Service Overseas na Jamajce. Poté byl zaměstnán v odborech National Union of Public Employees (NUPE). Během zaměstnání také neúspěšně studoval na University of North London.[3] Následně pracoval v dalších odborech (NUTGW).

V roce 1974 byl zvolen zastupitelem v londýnském obvodu Haringey, kde zasedal až do roku 1983. V roce 1981 také spolupracoval na neúspěšné kampani Tonyho Benna na místopředsedu Labouristické strany. V téže době byl zvolen tajemníkem labouristické místní organizace v obvodě Islington.

Člen parlamentu (1983–2015)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 byl vybrán za kandidáta Labouristické strany v londýnském volebním okrsku Islington North. Ve volbách roku 1983 byl zvolen poslancem a ihned se přidal k parlametní skupině Socialist Campaign Group, která sdružuje levicové křídlo labouristických poslanců. Krátce poté začal psát pravidelný sloupek v levicových novinách Morning Star, do kterých píše dodnes. Ve svém okrsku byl následně sedmkrát znovuzvolen a byl členem mnoha výborů a komisí.[4]

Corbyn platil za rebela i ve vlastní straně, v období let 2001 až 2010 ve 24 % hlasování hlasoval proti ní.[5] V roce 2001 byl zvolen do řídícího výboru protiválečné koalice Stop the War Coalition, která ve Spojeném království demonstrovala proti válce v Afghánistánu a válce v Iráku. V roce 2003 řečnil na řadě protiválečných shromážděních a otevřeně vystupoval proti válce v Iráku. V roce 2011 se stal předsedou Koalice. V roce 2006 byl jedním z dvanácti poslanců Labouristické strany, kteří podpořili návrh vyšetřování války v Iráku, jež v parlamentu navrhly strany Plaid Cymru a Skotská národní strana.[6] Činili tak proti oficiálnímu směřování své strany, kterou tehdy řídil Tony Blair. Corbyn je také otevřeně proti zbraním hromadného ničení a od roku 1966 je členem organizace Campaign for Nuclear Disarmament (CND).[3]

Aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Corbyn proslul již v osmdesátých letech 20. století, kdy obhajoval neprávem odsouzené tzv. Guildford Four a Birmingham Six, které soudy odsoudily za teroristické útoky ze 70. let, ale později zpětně shledaly nevinnými.[7][8] Corbyn se dále účastnil kampaně za osvobození odsouzených Jawada Botmeha a Samary Alami za bombové útoky z roku 1994. Rozsudky však byly potvrzeny i vyššími instancemi.[9]

Corbyn je členem řady odborů, jež ho také často sponzorují (například Unison, RMT nebo Unite the Union). Současně je zastáncem antifašismu a několikrát řečnil na antifašistických demonstracích. Angažuje se také v Jižní a Střední Americe. Byl známým odpůrcem apartheiduJihoafrické republice a členem organizace Anti-Apartheid Movement (AAM).[10] V roce 1984 byl zadržen za protestování před budovou South Africa House.[11]

V neposlední řadě je členem organizace Amnesty International, se kterou vedl kampaň, aby byl diktátor Augusto Pinochet souzen za své zločiny.

Předseda Labouristické strany (od 2015)[editovat | editovat zdroj]

Po drtivé porážce Labouristické strany ve volbách 2015 odstoupil v květnu 2015 tehdejší předseda Ed Miliband. V červnu 2015 se objevily zprávy, že Corbyn bude kandidovat na předsedu. Tehdy Corbyn oznámil, že hlavním tématem jeho kampaně bude protiškrtová politika.[12]

Dne 12. září 2015 byl již v prvním kole zvolen předsedou strany se ziskem 59,5 % hlasů. Tím se také oficiálně stal lídrem britské opozice.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Corbyn není jasným zastáncem členství Spojeného království v Evropské unii. Byl proti přijetí Lisabonské smlouvy, která dala EU možnost získávat nové pravomoci a zavedla většinové hlasování místo jednomyslného rozhodnutí v oblastech jako je imigrační politika. Corbyn také kritizoval postup EU během dluhové krize v Řecku. Přestože podporoval vyhlášení referenda o členství Spojeného království v Evropské unii,[13] tak hlasoval pro setrvání Spojeného království v EU a doporučil to samé i voličům Labouristické strany.[14] Je příznivcem vyššího zdanění bohatých lidí a opětovného znárodnění železnic a energetických společností,[15] ostře kritizuje rozpočtové škrty. Podporuje jaderné odzbrojení Británie.[1]

Corbyn se považuje za pacifistu a kritizoval Američany vedenou invazi do Iráku v roce 2003, válku v Afghánistánu nebo vojenskou intervenci NATO v Libyi v roce 2011.[16] Jednání Islámského státu přirovnal k zahraničněpolitickému chování Spojených států. Corbyn kritizoval izraelskou okupaci palestinských území a protestoval proti válce v Gaze. Je zastáncem palestinských snah o vlastní Palestinský stát; stoupence Hamásu a Hizballáhu označil v minulosti za „přátele“.[17] Corbyn prohlásil, že nesouhlasí s tím co dělají Hamás a Hizballáh, ale v regionu nebude mír dokud spolu Izrael, Hamás a Hizballáh nezačnou jednat.[18] Ve své kampani slíbil, že bude-li zvolen předsedou strany, omluví se za účast Británie v invazi do Iráku roku 2003.

Podle Corbyna by měl být bývalý labouristický premiér Tony Blair vyšetřován kvůli údajným válečným zločinům spáchaným během války v Iráku.[19] Tony Blair reagoval v srpnu 2015 na růst Corbynových preferencí slovy: „I když mě třeba nesnášíte, prosím, nenechte Labouristickou stranu spadnout z útesu.“[17]

Corbyn je kritikem úzké spolupráce Spojeného království se Saúdskou Arábií a odsoudil vojenskou intervenci v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie, při které docházelo k páchání válečných zločinů a ke smrti mnoha jemenských civilistů.[20] Corbyn opakovaně žádal zastavení dodávek britských zbraní do Saúdské Arábie.[21]

Údajná spolupráce s Československou StB[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 přines britský bulvární deník The Sun o Corbynově kontaktu s československými diplomaty pracujícími pro Státní bezpečnost.[22] Podle veřejně přístupných záznamů došlo celkem ke třem schůzkám v letech 1986 a 1987. Mluvčí Labouristické strany v reakci na článek The Sun potvrdil setkání s československým diplomatem nicméně zdůraznil, že si Corbyn nebyl vědom jeho příslušnosti k tajné policii a neposkytl mu jakékoliv důvěrné informace.[23]

Tvrzení, že by šéf labouristů vědomě spolupracoval s StB odmítla ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková i bývalý člen Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek.[24]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Corbyn je potřetí ženatý,[17] naposled se ženil v roce 2015. Má tři děti.

Rád jezdí na kole, auto nevlastní.[25]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeremy Corbyn na anglické Wikipedii.

  1. a b Britští labouristé si vybrali nového vůdce. Corbyn míří ještě víc doleva. iDNES.cz [online]. 2015-9-12. Dostupné online. 
  2. ČTK: PROFIL: Jeremy Corbyn – politický veterán a stoupenec radikální levice, ceskenoviny.cz, 12. 9. 2015
  3. a b c d "Jeremy (Bernard) Corbyn Parliamentary Profile by Andrew Roth", internetserver.bishopsgate.org.uk (anglicky)
  4. Jeremy Corbyn MP , parliament.uk, 2015, (anglicky)
  5. Voting Record – Jeremy Corbyn MP, Islington North (10133), publicwhip.org.uk, 2015 (anglicky)
  6. Labour MPs who rebelled on Iraq , bbc.co.uk, 31. 10. 2006 (anglicky)
  7. Jeremy Corbyn, bbc.co.uk, 22. 10. 2002 (anglicky)
  8. The Birmingham bombings 40 years on: what can we learn from IRA terror?, telegraph.co.uk, 21. 11. 2014 (anglicky)
  9. Jeremy Corbyn campaigned for release of Embassy bombers, telegraph.co.uk, 1. 9. 2015 (anglicky)
  10. Labour MPs switch from Andy Burnham to left-winger Jeremy Corbyn in leadership race, chroniclelive.co.uk, 13. 3. 2015 (anglicky)
  11. Jeremy Corbyn: full story of the lefty candidate the Tories would love to see elected as Labour leader, telegraph.co.uk, 22. 7. 2015 (anglicky)
  12. Labour leadership: Jeremy Corbyn enters race, bbc.com, 3. 6. 2015 (anglicky)
  13. "Labour's Corbyn, who voted 'No' in 1975, raises Brexit fears", Reuters, 12 September 2015. Ověřeno k 31 May 2016.en-GBArchived from the original on 30 June 2016. 
  14. "Jeremy Corbyn: Labour will campaign for UK to stay in the EU", The Guardian. Ověřeno k 20 October 2015.Archived from the original on 9 October 2015. 
  15. Jeremy Corbyn povede labouristy. Zvítězil už v prvním kole, získal nadpoloviční většinu hlasů. iHNed.cz [online]. 2015-9-12. Dostupné online. 
  16. "Jeremy Corbyn: Libya and the suspicious rush to war August 2016/https://web.archive.org/web/20160821010736/https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/mar/21/libya-war-partition-military-action Archived srpen 21, 2016 at the Wayback Machine". The Guardian. 21 March 2011.
  17. a b c MÁNERT, Oldřich. Do čela labouristů míří marxista na kole, Hamas považuje za přátele. iDNES.cz [online]. 2015-9-11. Dostupné online. 
  18. "Labour’s Jeremy Corbyn: Why I called Hamas our friends", The Jewish Chronicle, 14 July 2015. Ověřeno k 3 August 2015.Archived from the original on 22 July 2015. 
  19. Blaira by měli soudit za válečné zločiny, zaznívá v Británii. Aktuálně.cz. 5. srpna 2015.
  20. MacAskill, Ewen."Labour seeks details of UK role in Saudi-led airstrikes on Yemen", The Independent, 27 January 2016.Archived from the original on 16 October 2016. 
  21. Stone, Jon."Jeremy Corbyn reiterates call for UK to stop selling arms to Saudi Arabia", The Independent, 1 July 2017. Ověřeno k 1 July 2017.Archived from the original on 1 July 2017. 
  22. Jeremy Corbyn met Communist spies during the Cold War and 'briefed' evil regime. The Sun [online]. 2018-02-14 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. 
  23. Předseda labouristů Corbyn v 80. letech předal citlivé informace agentovi StB, píše The Sun. ČT24 [online]. 2018-02-15 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. 
  24. "Corbyn nemohl spolupracovat s StB ani kdyby chtěl. Šéf naší rezidentury byl britský agent, říká vědec". Český rozhlas. 16. února 2018.
  25. HATTENSTONE, Simon. Jeremy Corbyn: ‘I don’t do personal’. The Guardian [online]. 2015-6-17. Dostupné online. (anglicky)