Jedlová (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nádraží Jedlová
Železniční stanice Jedlová po rekonstrukci (květen 2021)
Železniční stanice Jedlová po rekonstrukci (květen 2021)
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
obecJedlová
Souřadnice
Jedlová
Jedlová
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice567594
Tratě080, 081
Nadmořská výška545 m n. m.
V provozu od1869
Zabezpečovací zařízeníreleové zabezpečovací zařízení AŽD-71 cestového systému)
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)3
Prodej jízdenekNe
PoznámkyNádraží prošlo rekonstrukcí. Elektromechanické zabezpečovací zařízení bylo nahrazeno modernějším systémem, releovým.
Služby ve staniciRestaurace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedlová je železniční stanice uprostřed lesů Lužických hor, na železničních tratích 080 (Bakov nad JizerouČeská Lípa – Jedlová) a 081 (Děčín–Jedlová–Rumburk). Leží na katastrálním území Jedlová na adrese Jedlová 17 v nadmořské výšce 544 m n. m., v okrese Děčín. V několikakilometrovém okolí neleží žádná vesnice ani osada.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První vlak do stanice Jedlová přijel dne 16. ledna 1869. Její výstavba byla velice náročná, vyžadovala jak odstřel skal, tak zarovnání prohlubní, neboť v okolí stanice Jedlová nebýval rovný prostor. Těsně před stanicí ve směru na Děčín musela být pro trať proražena pískovcová skála v délce 560 m, místy až do hloubky 15 metrů. U Svoru bylo potřeba postavit až 15 metrů vysoké náspy. Současníci v tehdejší době řadili tratě České severní dráhy co do obtížnosti hned za alpské tratě Semmering a Brenner.[2] Podle vzoru železničních budov na dráze přes Semmering byla také odvozena podoba výpravních budov, vystavěných z režného cihelného zdiva, které místy vyplňovalo hrázděnou konstrukci, s charakteristickými nástupními přístřešky v podobě otevřené verandy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Konfigurace kolejiště

Pohled z jedlovského nádraží na horu Jedlová

Stanice Jedlová má pět (fyzicky čtyři, kolej 1a je pokračování koleje 1.) dopravních kolejí (1., 2., 3., 5., 1a) a žádnou kolej manipulační. Všechny dopravní koleje jsou průjezdné a odjezdová (a jedno cestové) návěstidla jsou přímo u koleje a platí pouze pro jednu kolej – výprava vlaků s přepravou cestujících se provádí návěstí hlavního návěstidla. Ve stanici je celkem devět výhybek, všechny jsou přestavovány elektromotoricky.

Pro jízdu z/do Svoru (vjezdové návěstidlo L) a z/do Chřibské (vjezdové návěstidlo S) je možné využít všechny koleje, pro jízdu z/do Mlýnů (vjezdové návěstidlo ML) není možné použít 2. kolej.

Ve stanici jsou zřízena tři nízká nástupiště konstrukce Tischer vysypaná štěrkem – u 1., 2. a 3. koleje.

Zabezpečovací zařízení

Ve stanici je instalována zabezpečovací zařízení 3. kategorie – RZZ AŽD 71 (cestový systém), stanice je obsazena pouze výpravčím.

Tratě od/do Chřibské a od/do Mlýnů jsou zabezpečeny automatickým hradlem (bez návěstního bodu) a trať od/do Svoru je zabezpečena reléovým poloautoblokem RPB-88 bez kontroly volnosti tratě.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Interiér nádražní restaurace

Stanicí procházejí dvě linky regionální dopravy. Linka L4 Rumburk – Mladá Boleslav je zajišťována ve dvouhodinovém intervalu motorovými vozy 843, v Jedlové se pravidelně křižují. Linka U8 Děčín – Rumburk je obsluhována též ve dvouhodinovém intervalu motorovými jednotkami 844 nebo 814.

Dále zde zastavuje také dálková linka R22 (Šluknov –) Rumburk – Kolín jezdící v nepravidelném intervalu. Dopravce Arriva vlaky jí zajišťuje jednotkami 845.

V turistické sezóně (duben–říjen) o víkendech projíždí přes Jedlovou i dva páry spěšných vlaků linky T2 Brtnický cyklovlak na trase Děčín – Krásná Lípa – Mikulášovice dolní nádraží.

V letní sezóně tudy projíždí i výletní Lužický motoráček dopravce KŽC Doprava.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

V budově nádraží funguje nádražní restaurace.[1] Nádraží často slouží jako výchozí či cílový bod různých výletů po Lužických horách.[1] Za budovou stanice je turistický rozcestník tras KČT – červené, žluté a zelené (E10).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JANOŠKA, Martin. Po kolejích k vodopádům Lužických hor. iDnes [online]. 13. dubna 2007 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. 
  2. Lužické a Žitavské hory. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]