V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jaroslava Lukešová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslava Lukešová

Jaroslava Lukešová, foto z roku 1962
Narození 3. března 1920
Opava,ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 15. prosince 2007 (ve věku 87 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Vzdělání AVU
Povolání akademická sochařka
Děti Zdeněk Lukeš
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Josef Lukeš
manžel Vladimír Kýn
syn Zdeněk Lukeš
snacha Jana Lukešová (roz. Frömlová)
vnuk Jan (*1981)
vnučka Veronika (*1984)
vnuk Petr (*1989)

Jaroslava Lukešová (3. března 1920 Opava - 15. prosince 2007 Praha) byla akademická sochařka, členka Českého fondu výtvarných umění (ČFVU) [1], manželka akademického sochaře Vladimíra Kýna (1923 - 2004), matka českého architekta, historika architektury, odborného publicisty a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Lukeše.

Stručný životopis [2][editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině soudce a senátora Josefa Lukeše, měla šest sourozenců. Po válce (v letech 19451949) [1] studovala v Praze na AVU u profesorů Jana Laudy, Otakara Španiela a Karla Pokorného. Na AVU se seznámila se svým mužem - akademickým sochařem Vladimírem Kýnem. Po roce 1968 (spolu s manželem) vystoupila na protest proti ruské okupaci z KSČ.

Tvorba [2][editovat | editovat zdroj]

Studie "Vývoj člověka"
  • Ještě jako studentka (ve 40. létech) vytvořila didakticky působivou studii "Vývoj člověka". Při tvorbě spolupracovala s českým paleontologem Prof. RNDr. Josefem Augustou. Vycházeli z tehdy známých aktuálních vědeckých poznatků. Odlitky s hlavami biologických předků člověka se dodnes nachází v různých zoologických zahradách světa
  • Jako mladá sochařka (kolem roku 1952) vyhrála soutěž na bronzový pomník (sochu) Jana Želivského. Ten stával v Praze na Karlově náměstí vedle portálu Novoměstské radnice. Pomník zde byl umístěn v roce 1960, po opravě radnice již nebyl osazen. Nyní je umístěn v Želivi, kde se Jan Želivský narodil.
  • Spolu se svým manželem vyhrála soutěž na pomník Petra Bezruče, který byl určen do Opavy. Sedící postavu Petra Bezruče pak realizovala v roce 1967.
  • Byla také autorkou několika pamětních desek, plastiku má např. v pantheonu Národního muzea.
  • Počátkem 70. let spolupracovala se svým manželem a arch. Jindřichem Kvasničkou na bronzovém díle nazvaném "Fontána" (umístění: Weilova 2, Praha 10) [3]

Tvorba portrétní [2][editovat | editovat zdroj]

Jaroslava Lukešová byla přední portrétní sochařkou. Ve svých dílech se snažila vystihnout zobrazovanou osobnost, často i ve výtvarné zkratce. Celkem vytvořila asi 50 hlav, plaket (portrétních medailonů) nebo figur. V 70. létech vytvořila např. i reléf na kostelním zvonu. Podílela se také na grafice katalogu "VI. Bezručova Opava 1963". Tvořila v malém ateliéru umístěném v nejvyšším patře paláce U Stýblů na Václavském náměstí. [2]

Osobností, jejichž hlavy, (busty), plakety a figury vytvořila [2][editovat | editovat zdroj]

Busta prof. Roberta Brocka
Busta Beethovena
  • Busta československého komunistického funkcionáře, novináře, politika a protinacistického bojovníka Jana Ziky pochází z 50. let. Je umístěna na bronzové pamětní desce na rohovém domě v ulici Na Malovance 724/6 v Praze 6 - Střešovicích. [p 1] [p 2]
  • Portrétní medailon Růženy Pelantové (první náměstkyně primátora hl. m. Prahy) je umístěn v budově Nové radnice [p 3] na schodišti vedoucím z přízemí do prvního patra. [6] [p 4] [p 5] a byl (z iniciativy magistrátu hlavního města Prahy) slavnostně odhalen v roce 1997.[5]

Společné výstavy [1][editovat | editovat zdroj]

  • 1948 - Do nového života, Dům umělců, Opava (Opava)
  • 1949 - 1950 Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1950 - 1951 Výtvarná úroda 1950, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1952 - 1953 Výtvarní umělci na stavbách socialismu, Mánes, Praha
  • 1955 - III. přehlídka československého výtvarného umění, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 1955 - 1956 Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Sochařství, monumentální umění a kresba, Slovanský ostrov, Praha
  • 1965 - Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 1975 - Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
  • 1978 - Umění vítězného lidu. Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha, Praha
  • 1984 - Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 1985 - Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
  • 1985 - Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava (Bratislava)
  • 1988 - Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha

Kolektivní katalogy [1][editovat | editovat zdroj]

  • 1948 - Do nového života (členská výstava),
  • 1949 - Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu (Obrazy - plastiky - užité umění),
  • 1950 - Výtvarná úroda 1950,
  • 1952 - Výtvarní umělci na stavbách socialismu,
  • 1955 - Deset let Československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění,
  • 1965 - Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR,
  • 1975 - Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou,
  • 1978 - Umění vítězného lidu (Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února),
  • 1983 - Karel Pokorný a jeho škola,
  • 1985 - Vyznání životu a míru (Přehlídka Československého výtvarného umění k 40. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou),
  • 1988 - Salón pražských výtvarných umělců ´88,
  •  ???? - Sbírka českého sochařství

Jaroslava Lukešová v seznamech výtvarných umělců [1][editovat | editovat zdroj]

  • 1984 - Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
  • 1991 - Seznam členů Sdružení Čech, Moravy a Slezska (stav ke 30.11.1991)

Jaroslava Lukešová v encyklopedických slovnících [1][editovat | editovat zdroj]

  • 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), (dodatek
  • 2002 - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VII. L - Mal)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pamětní deska Jana Ziky je evidovaná v "Centrální evidenci válečných hrobů" pod signaturou CZE-0006-18900[4]
  2. Pamětní deska Jana Ziky - GPS souřadnice: 50°05′09,9″ s. š., 14°22′55,801″ v. d.
  3. Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 2/2, GPS souřadnice: 50°05′13,580″ s. š., 14°25′04,180″ v. d. [5][6]
  4. Kovový štítek pod medailonem nese nápis: " RUŽENA PELANTOVÁ / SE ZASLOUŽILA / O HLAVNÍ MĚSTO PRAHU / 1997 ".[6]
  5. Na protější stěně téhož schodiště je umístěn podobně řešený portrétní medailon Dr. Milady Horákové.[6][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Lukešová Kýnová Jaroslava [online]. Informační systém abART, [cit. 2015-02-03]. Dostupné online.  
  2. a b c d e LUKEŠ, Zdeněk. Sochařka Jaroslava Lukešová [online]. 2014-01-01, [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.  
  3. DVOŘÁK, Pavel. Fontána [online]. www.vetrelciavolavky.cz, [cit. 2015-02-06]. Dostupné online.  
  4. STRÁNÍK, Vojtěch. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2014-08-26, [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.  
  5. a b c Pamětní deska Růženě Pelantové a Miladě Horákové [online]. [cit. 2014-12-27]. Dostupné online.  
  6. a b c d PELANTOVÁ Růžena - Praha 1, Staré Město, Mariánské nám. 2/2, budova Nové radnice, na zdi schodiště z přízemí do 1. patra [online]. 2013-05-23, [cit. 2014-12-22]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]