Jan Zika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Zika
Busta Jana Ziky ve Střešovicích
Busta Jana Ziky ve Střešovicích
Narození21. listopadu 1902
Chodouň u Hořovic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. června 1942 (ve věku 39 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtínásledky zranění při zatýkání gestapem
Povolánídělník, komunistický funkcionář, novinář, politik
Politická stranaKSČ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Zika (21. listopadu 1902 Chodouň[1] u Hořovic – 15. června 1942 Praha) byl československý komunistický funkcionář, novinář, politik a protinacistický bojovník. Zemřel na následky zranění při zatýkání gestapem.

Život[editovat | editovat zdroj]

20. a 30. léta (do zřízení protektorátu)[editovat | editovat zdroj]

Původním povoláním byl dělník, obuvník. Již od roku 1924 byl politicky činný, působil aktivně nejprve v dělnickém tělovýchovném hnutí, pracoval také v tehdejším Komunistickém svazu mládeže a byl angažován i v levicových Rudých odborech. V roce 1930 absolvoval jednoroční dělnickou školu v Moskvě.[2] Ve 30. letech organizoval hnutí nezaměstnaných (spoluvedl stávku v Baťových správkárnách v Praze a organizoval nezaměstnané v Janečkově zbrojovce a Waltrovce) a stal se tajemníkem v průmyslovém svazu kožedělníků. Kromě toho byl také zvolen organizačním tajemníkem KSČ v Pražském kraji.[3]

Ilegální ÚV KSČ[editovat | editovat zdroj]

Během nacistické okupace českých zemí, v době existence Protektorátu Čechy a Morava, se stal členem I. ilegálního ústředního výboru KSČ. Všichni členové tohoto I. ilegálního výboru (a to včetně obou bratrů Otty a Viktora Synkových) byli ve dnech 12. a 13. února 1941 gestapem pozatýkáni. Zatčení unikl pouze Zika, který se skrýval na různých místech v Praze, např. ve vile Jindřicha Plachty.

Poté se stal organizátorem a hlavním vedoucím ve II. ilegálním ústředí KSČ, které reálně existovalo od jara 1941 až do léta 1942. Toto vedení teprve po napadení SSSR hitlerovským Německem navázalo spojení se složkami tehdejšího nekomunistického občanského protinacistického odboje. Nacistům se však na jaře a v létě roku 1942, především po atentátu na Heydricha a po něm bezprostředně následující druhé heydrichiádě, podařilo II. ilegální ústřední vedení KSČ zcela rozprášit.[3]

Zatčení a smrt[editovat | editovat zdroj]

Zika byl zatčen právě při policejních raziích, které gestapo hromadně provádělo během heydrichiády. V noci z 27. na 28. května 1942 se pokusil před gestapem utéci oknem ven z bytu manželů Josefa a Blaženy Preisslerových, kde tehdy ilegálně bydlel pod jménem Veselý. Vzhledem k tomu, že za ilegální přechovávání osob tehdy hrozil okamžitý trest smrti, nechtěl rodinu svého hostitele prozradit. Prádelní šňůra se však při sestupu ze třetího patra přetrhla a Zika se pádem těžce poranil. Byl gestapem dopaden, odvezen do pankrácké věznice a přes svá zranění mučen. Na následky zranění a mučení krátce nato zemřel.[4]

Památka[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska s bustou Jana Ziky
V Praze 6 - Střešovicích

Jeho pamětní deska (evidovaná v Centrální evidenci válečných hrobů pod signaturou CZE-0006-18900) se nachází v ulici Na Malovance 724/6 v Praze 6 - Střešovicích. Bustu, která je součást pamětní desky, vytvořila akademická sochařka Jaroslava Lukešová.[4] Na pamětní desce je nápis:

V TOMTO DOMĚ BYL
28.V.1942 GESTAPEM
ZADRŽEN TĚŽCE
RANĚNÝ JAN ZIKA

ZA JEHO UKRÝVÁNÍ
BYLI DNE 8.VI.1942
ZASTŘELENI BLAŽENA
A JOSEF PREISLEROVI

—text na pamětní desce[4]

Po Janu Zikovi je také pojmenována Zikova ulice v Praze-Dejvicích.

Film Klíč[editovat | editovat zdroj]

Příběh Jana Ziky byl ztvárněn i v jednom z prvních českých tzv. normalizačních filmů Klíč z roku 1971.[5][6] Film se měl dokonce původně jmenovat Jan Zika. Scénář filmu byl inspirován Zikovým dobrodružným a ze socialistického hlediska vzorovým životním příběhem komunistického politika a funkcionáře. Jeho postavu ve filmu ztvárnil František Vicena. Režisér Vladimír Čech se pokusil vytvořit stranicky vyhovující, jednoduchou historku o čestném komunistovi, u kterého je na prvním místě strana a lid. Ve filmu nešlo ani tak o dokumentární přesnost a věrohodnost, jako spíše o tendenčně zkreslenou interpretaci složitého období heydrichiády. Činnost odbojového hnutí v protektorátu je ve filmu prezentována tak, že jedinou skutečnou a smysluplnou protinacistickou skupinou je právě Zikova odbojová buňka KSČ. Film ukazuje i pokřivenou úlohu londýnského odboje (zobrazen jako skupina nespolehlivých intrikánů a bezcharakterních kariéristů). Atentát na Heydricha je ve filmu považován za unáhlenou akci, která je porušením dohody jednotného usnesení revolučního výboru, který sloučil veškeré odbojové skupiny dohromady. Film se vyznačuje (na svou dobu) neobvykle naturalistickým zobrazením poprav gilotinou v pankrácké věznici, ačkoliv ta byla na místo nainstalována až o rok později.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Zdice
  2. KREČHLER, Vladimír. Příruční slovník k dějinám KSČ. Svazek II. P–Z. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964. 1050 (oba svazky) s. Kapitola heslo: Zika Jan, s. 1023. 
  3. a b PADEVĚT, Jiří. Krutý osud komunistického odbojáře Jana Ziky – I přes těžká zranění ho gestapáci umučili. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. a b c STRÁNÍK, Vojtěch. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2014-08-26 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. 
  5. Klíč [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  6. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 87, 150, 210, 376, 446, 459, 466, 489, 499, 531, 583, 638. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc. 3 díly (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945), Laguna, Praha 1997 (1. vyd.), Laguna, Praha 2003–2008 (2. vyd.), Laguna, Praha 2008 (3. vyd.), 351 s.; 253 s., 415 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Zika na Wikimedia Commons
  • Galerie hrdinů: Jan Zika [online]. Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze (www.vets.estranky.cz), 2007-04-02 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. 
  • NK. ZIKA Jan (* 21. 11. 1902 Chodouň u Hořovic, + 15. 6. 1942 Praha) - československý komunistický politik [online]. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. 
  • The Key (1971 film) na anglické Wikipedii [online]. en.wikipedia.org [cit. 2015-01-30]. Dostupné online.