Přeskočit na obsah

Dominik Nejezchleb-Marcha

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jaroslav Marcha)
Dominik Nejezchleb-Marcha
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
SNJ
Narození26. května 1880
Babice nad Svitavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. prosince 1961 (ve věku 81 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
DětiJaroslav Marcha
Profesespisovatel, básník, novinář, politik, redaktor a prozaik
CommonsDominik Nejezchleb-Marcha
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Dominika Nejezchleba-Marchy

Dominik Nejezchleb-Marcha, též jen Dominik Nejezchleb (26. května 1880 Babice nad Svitavou[1] – 29. prosince 1961 Brno[2][3])[4][5], byl moravský spisovatel a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Dominik Nejezchleb v rodině pololáníka Dominika Nejezchleba a Františky rozené Sedlákové. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Měl dvě sestry: Františku Zavadilovou (1875) a Ludmilu Staňkovou (1887). R. 1908 se oženil s Antonínou rozenou Tomečkovou (1889)[6], se kterou měl dvě děti: Jaroslava Marchu (1909) a Zdenku Laudátovou (1921).

Dominik získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko.[2]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[7] Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně.[8]

Později přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[9]

Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. Byl členem Moravského kola spisovatelů (1924–1948), v letech 1936–1941 zastával funkci předsedy. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově, sk. 25b/hr. 4–5.[2]

V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i jeho pamětní deska na Alexandrově rozhledně.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Spisy

[editovat | editovat zdroj]
  • Žena po kotník v bahně: trocha studií a trocha belletrie – Prostějov: Stráž na Hané, 1905
  • Listy k zemědělským dělníkům – Praha: Mladé proudy, 1906
  • O odbytu mléka, mlékárnách a výrobě másla na Moravě – Třebíč: Kubeš, 1908
  • Sanace zemských financí a strana agrární – Jihlava: Českoslovanská strana agrární, 1910
  • Jak zakládati agrární organisace?: Příručka pro stoupence strany agrární – Brno: 1911
  • Klerikální strana ve světle pravdy: předvolební brožura – Brno: Agrární strana, 1913
  • Pokrokový blok, sanace zemských financí a klerikálové: odpověď na lži klerikálních listů o sanaci financí zemských na Moravě a pokrokového bloku – Brno: Agrární strana, 1914
  • Pro naši organisaci: několik upřímných slov a pokynů našim stoupencům – Brno: Agrární strana, 1914
  • Demokraticky nebo bolševicky?: Několik prostých slov k prostému českému lidu – Brno: s. n., 1919
  • Domkáři a socialisté: Listy k domkářům, zemědělským dělníkům, drobným usedlíkům a pachtýřům: Data o zápasu o řešení otázky půdy mezi republikánskou stranou venkovskou a socialistickými stranami – Brno: s. n., 1919
  • Jak může drobný pachtýř nabýti půdy?: Výklad zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům, schváleného v Národním shromáždění na návrh poslanců republikánské strany čsl. venkova 23. květ. 1919 – Brno: s. n., 1919
  • Jak zakládati místní organisace republikánské strany čsl. venkova – Brno: s. n., 1919
  • Organisace československého venkova – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1919
  • Rozdělení půdy mezi lid a strana agrární: k otázce parcelace a kolonisace velkostatků – Brno: Hospodářsko-politická knižnice,1919
  • 20 zákonů a nařízení týkajících se pozemkové reformy a půdy vůbec – Brno: Hospodářsko-politická knižnice,1920
  • Zákon o stavebním ruchu s příslušným prováděcím nařízením – upravil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921
  • Jak se bude postupovati při parcelaci panské půdy?: Nezbytná příručka pro domovináře, domkáře, malorolníky, jakož i ty, kdož čekají na parcelaci půdy velkostatkářské aneb mají s ní co činiti – Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
  • Sanace zemských financí – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
  • Zrcadlo klerikalismu – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1921–1925
  • Úlevy pro zemědělce a živnostníky při službě vojenské – upravil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1922
  • Novelisace zákona o dávce z majetku a přírustku: lidový výklad novely zákona o dávce z majetku a přírůstku pro poplatníky všech vrstev – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
  • Obec, země a stát: obecní rádce, cyklus pokynů, požadavků a rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech obecních – uspořádal. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
  • Masaryk za hranicemi roku 1923: řeči a myšlenky Masarykovy, proslovy a úvahy státníků, politiků a vědátorů francouzských, belgických a anglických: úvahy tisku zahraničního a průběh slavností na počest presidenta republiky česko-slovenské za hranicemi – sestavil. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1923
  • Co vykonala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu pro venkov? – Praha: Rolnická tiskárna, 1925
  • Inteligence, venkov a republikánská strana: myšlenky obsažené v přednáškách našeho poslance Jaroslava Marchy pronesených na politickém semináři Velké Prahy a v místní organisaci Republikánské strany Velkého Brna: dle stenogramu – Praha: vlastním nákladem, 1925
  • Komunistický švindl s vládou dělníků a rolníků – Praha: v. n., 1925
  • Lidová strana ve světle pravdy – Praha: v. n., 1925
  • Pravda o rudozelené koalici a dávce z majetku – Praha: v. n., 1925
  • Co nutno provést v zájmu venkova?: Řeči moravských a slovenských poslanců Jaroslava Marchy, Rudolfa Malíka, Antonína Vahaly, Františka Molíka, Kornela Stodoly a L'udovíta Medveckého pronesené ve sněmovně r. 1924 – Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1925
  • František Staněk: politik, tribun, národohospodář, družstevník a buditel lidu venkovského: memoáry a dokumenty – vydal a redakční péčí provázel. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1927
  • Malý honební zákon pro republiku Československou – s úvodním slovem. Brno: Hospodářsko-politická knižnice, 1929
  • Města a vesnice – Praha: v. n., 1934
  • Antonínu Švehlovi – Praha: Novina, 1935
  • O Františku Staňkovi: řeč senátora a spisovatele Jaroslava Marchy o smutečních tryznách v Třebíči a Jihlavě r. 1936 – Třebíč: František Boudar, 1936
  • Starověrské písničky – Blansko: Karel Jelínek, 1944
  • Adamovské lesy – Adamov: ROH Adamovské strojírny, 1959

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Potulky I. – Vinohrady: Josef Svoboda, 1906
  • Ptačí chléb: vzpomínky na kluky z naší dědiny – Brno: Stanislav Kočí, 1921
  • Ptačí chléb: vzpomínky na kluky z naší dědiny. Díl druhý – Brno: S. Kočí, 1923
  • Kamarádi z lesa: třetí díl Ptačího chleba – Brno: S. Kočí, 1923
  • Od regimentu k regimentu: ironie, příhody a psiny z evropské války – ilustruje Karel Dostál. Brno: Moravské Noviny, 1926
  • Na dědině – Praha: Českomoravské podniky, 1927
  • Halali haló!: Zpěvy na stromy, tíše, samoty, myslivny a háje – Brno: Moravské kolo spisovatelů (MKS), 1928
  • Z babiččina kraje – s obrázky akademického malíře J. T. Blažka. Praha: Českomoravské podniky, 1928
  • Chvíli v Řecku – Brno: Družstvo MKS, 1934
  • Stromy a lidé – Brno: Družstvo MKS, 1935
  • Zlatá v zelené: kniha loveckých próz – ilustrace St. Lolek. Brno: MKS, 1935
  • Řeč země: kniha epiky – Brno: MKS, 1936
  • Listy mladým – Brno: Moravotyp, 1938
  • Besedy s klukem Smoleňou – Praha: Novina, 1940
  • O lidech humorných – s obrázky Josefa Lady. Praha: Novina, 1940
  • Z okna pokojného domu – Brno: MKS, 1940
  • Zlatá v zelené: lyrická prósa – Praha: Novina, 1940
  • Bouda pod Těšankou – kresbami doprovodil Alois Moravec. Moravská Ostrava: Josef Lukasík, 1943
  • Potopený svět – Brno: Družstvo MKS, 1949

Poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • Zpěvy na Jugoslavii: listy z cest. Díl I – předmluva Božidar Borko. Brno: MKS, 1936
  • Pastýř z Javorníků: Brno: MKS, 1937
  • Listy z cest II – předmluva Mirka Elpla. Brno: MKS, 1939
  • Listy z cest III [i.e. II] – předmluva Mirka Elpla. Brno: MKS, 1939
  • Čtyři louky – Brno: MKS, 1940
  • Vinobraní: Čtyři hrozny veršů – Jaroslav Marcha, Stanislav Kovanda, Josef Cipr, Vladimír Kantor; kresby a úprava Václav Mašek. Velké Pavlovice: Vinařské družstvo, 1948

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Jaroslav Marcha [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-10-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ V databázi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uváděno datum úmrtí 20. prosince 1961, http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=291&id=2673
  4. ↑ Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 85. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 137. 
  6. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Dominik Nejezchleb-Marcha [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dominik_Nejezchleb-Marcha&oldid=24031978“